Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Navýšení armádního rozpočtu na 2 pct. HDP není podle politiků reálné. „Armáda má sloužit k obraně ČR a jejích hranic,“ řekl Okamura

Navýšení armádního rozpočtu na 2 pct. HDP není podle politiků reálné. „Armáda má sloužit k obraně ČR a jejích hranic,“ řekl Okamura

Zástupci politických stran nepovažují za reálné, aby Česko už od ledna příštího roku zvýšilo své obranné výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu, jak dnes na summitu NATO požadoval americký prezident Donald Trump. Na dotaz ČTK většinou upozornili na to, že armáda není smysluplně schopná absorbovat ani peníze, které má v rozpočtu nyní, a že akvizice je třeba připravovat v horizontu několika let. Hnutí SPD s navyšováním výdajů na obranu na dvě procenta HDP nesouhlasí vůbec.

Původním cílem pro dosažení dvou procent HDP byl rok 2024, s kterým podle premiéra Andreje Babiše (ANO) Praha i nadále počítá. Poslanec Jan Lipavský (Piráti) ČTK napsal, že Trumpovy požadavky žijí stejně jako sám americký prezident zcela mimo realitu. „Ekonomicky ani technicky navyšování rozpočtu na obranu v tomto masivním a radikálním měřítku reálné není. A pak už je jedno, jestli se bavíme o čtyřech procentech do tří let nebo dvou procentech do pěti měsíců,“ uvedl.

Resort by nedokázal takto masivní nárůst financí pojmout, upozornil Lipavský. Obdobný názor má další člen sněmovního výboru pro obranu Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Není to pouze o tom vyčlenit ta procenta, ale také o tom je smysluplně utratit. Není to o tom, že si vzpomenete a utratíte více peněz. Když připravujete větší akvizice, je to v řádu let,“ konstatoval. Zdůraznil, že je pro větší rozpočet armády a její rychlejší přezbrojování, musí ale jít o připravené projekty.

Prezident Miloš Zeman se podle ředitele zahraničního odboru Pražského hradu Rudolfa Jindráka přihlásil k závazku dosažení dvou procent HDP. Považuje ho za důležitý, je podle něj třeba, aby byla armáda vybavena moderními zbraněmi. Poznamenal, že se ČR zavázala k postupnému zvyšování výdajů na dvě procenta do roku 2024 a aliance je s tímto postupem srozuměna. Jindrák připomněl, že ČR nebyla adresátem dopisu, ve kterém Trump některé spojence vyzýval k navýšení peněz na obranu. Aby ČR dávala dvě procenta už od ledna je podle Jindráka nerealistické nejen z pohledu uvolnění částky, ale i kvůli legislativnímu procesu zadávání veřejných zakázek.

Ani poslanec Jan Řehounek (ANO) nepovažuje dvě procenta od příštího roku za reálná. „Armáda ČR není, bohužel, schopna nyní absorbovat ani to, co je nyní v rozpočtu, natož dvě procenta. Postupně věřím, že se zlepší,“ konstatoval. Ve středečním komentáři k summitu NATO uvedl, že prioritu v Česku vidí v přípravě zakázek tak, aby byla armáda schopna absorbovat postupný nárůst.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie podle svého předsedy Tomia Okamury považuje navýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP za špatné řešení a nesouhlasí s ním. „Česká armáda potřebuje především změnit svoji koncepci, musí se změnit z malého a drahého expedičního sboru na armádu, která je určena primárně k obraně ČR a jejích hranic,“ řekl ČTK Okamura.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1