Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejhorší humanitární krize od 2. světové války. Co ji ve čtyřech zemích způsobilo?

Nejhorší humanitární krize od 2. světové války. Co ji ve čtyřech zemích způsobilo?

Podle poslední varovné zprávy Organizace spojených národů je situace ve čtyřech zemích ohrožených hladověním nebo dokonce hladomorem horší, než ukazovaly původní předpoklady. Okamžitá pomoc je nutná, jinak v důsledku nedostatku jídla nebo péče může zemřít dvacet milionů lidí.

Jemen, Jižní Súdán, Nigérie, Somálsko. Všechny tyto oblasti sužuje nedostatek jídla, hladovění nebo jsou blízko od toho, aby byl v oblasti oficiálně vyhlášen hladomor. Organizace spojených národů (OSN) opakovaně vyzývá k pomoci, zatím ale zdaleka nemá tolik prostředků, kolik potřebuje. Z nutných 4,4 miliardy dolarů se zatím sešlo jen 90 milionů. Svět je na pokraji nejhorší humanitární krize od druhé světové války. Jaké jsou ale její příčiny? Co způsobilo, že lidé ve čtyřech státech hladovějí k smrti?

Jemen

Prvopočátkem problému je ozbrojený konflikt mezi šíitskými povstalci podporovanými Íránem a jemenskou vládou, kterou podporuje mezinárodní koalice vedená Saúdskou Arábií. Aby bylo možné povstalce oslabit, zasadila se protistrana o účinnou námořní blokádu a bombardováním poškodila přístav Al Hudayada.

To v roce 2015 vedlo k drastickému snížení možnosti dodávek potravin nejen pro povstalce, ale i pro civilní obyvatelstvo, jelikož Jemen nedokáže vše účinně distribuovat z vládou ovládaného přístavu Aden. Důvodem je jednak nedostatek pohonných hmot, ale také zničená dopravní infrastruktura a potíže s bezpečnostní situací v zemi.

Výsledkem tak je 14,1 milionu lidí, kteří čelí akutnímu hladu, a dalších pět milionů, které potřebují humanitární pomoc. Odhaduje se, že každých deset minut v Jemenu zemře jedno dítě v důsledku situace, kterou by za normálních okolností bylo možné prevencí odvrátit. Ty čtyřleté si lze nezřídka splést s nemluvnětem – až tak jsou malé.

Jižní Súdán

Sto tisíc lidí čelí hladovění, další milion balancuje na hranici hladomoru, celkem potřebuje v Jižním Súdánu akutně zdravotnickou pomoc téměř pět milionů lidí, což je téměř polovina jeho obyvatelstva. Ze všech států je situace nejkritičtější právě zde.

Zlepšení přitom není zcela na dohled. Situaci v nejmladším africkém státě komplikuje nerozvinutost regionu, bídná úroveň práva a zákonodárné moci a především válečný konflikt, který zde probíhá od roku 2013.

Konvoje s humanitární pomocí se často nedostanou na místo, kde jsou zapotřebí, jelikož předtím dojde k jejich přepadení a vykradení. Svůj podíl na tom mívají nejen rebelové, ale i vládní jednotky Jižního Súdánu. Ostatně prezident země Salva Kiir bývá kritizován, že některé oblasti odstřihuje od pomoci a dodávek jídla zcela vědomě a úmyslně, vláda takové nařčení ale odmítá.

Nigérie

Krize v nejlidnatější africké zemi je úzce provázaná s řáděním teroristického hnutí Boko Haram. To za brutálních okolností zabilo minimálně 15 tisíc obyvatel země a další dva miliony před ním prchly ze svých domovů. Na severu země jsou navíc oblasti pod nadvládou islamistů, odkud se spolehlivé zprávy vůbec nedaří získat. Ohrožených tak může být mnohem víc lidí.

V prosinci bylo v zemi podle údajů OSN 75 tisíc dětí bezprostředně ohrožených smrtí hladem. V „potravinové nejistotě“ žije v Nigérii a regionu kolem Čadského jezera ale celkem 7,1 milionu obyvatel, k tomu se přidává tíživá situace vnitřně vysídlených.

Rovněž v Nigérii se kromě samotného původce katastrofy, jímž jsou teroristé z Boko Haram, ukazují i další nedostatky. Především jde o právní situaci, infrastrukturu, ale také o to, že v minulosti docházelo k vykrádání konvojů s pomocí, za což už několik lidí skončilo před soudem.

Somálsko

V Somálsku byl hladomor naposledy vyhlášen před šesti lety, tehdy přišlo o život 260 tisíc obyvatel země. Úřady se obávají, že je další podobná krize na spadnutí, za alarmující považují především situaci z počátku března, kdy v jedné oblasti za 48 hodin zemřelo na následky strádání velké množství lidí.

Svůj vliv má v případě Somálska meteorologický jev El Nino, kvůli kterému došlo k vysychání mnoha zdrojů vody, které dříve tamějším obyvatelům umožňovaly pěstovat plodiny a chovat dobytek. V důsledku jejího nedostatku je v ohrožení přes šest milionů lidí.

Situaci komplikují opět islamisté, tentokrát z milic aš-Šabáb, kvůli kterým je na mnoha místech bezpečnostní situace natolik komplikovaná, že není možné tam účinně pomoci. Svůj podíl mají i somálští piráti, kteří svými přepady od pobřeží odehnali lodě, jež sem dříve dodávaly zásoby.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744