Německé „větrníky“ při orkánu Sabine obstály. Berlín to vyjde na miliardy eur | info.cz

Články odjinud

Německé „větrníky“ při orkánu Sabine obstály. Berlín to vyjde na miliardy eur

Orkán Sabine v uplynulých dnech důkladně prověřil německé větrné elektrárny. Zatímco v minulosti přenosová síť čelila při silném větru značným problémům kvůli přetlaku výroby elektřiny, nyní taková situace nenastala. Ani správci české přenosové soustavy tentokrát žádný „přetlak“ elektřiny z Německa nezaznamenali. Zajištění stability sítě s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů ale stojí miliardy eur.

Jedna věc je ale každopádně jistá a může na někoho působit paradoxním dojmem. Česko mělo největší problémy s přebytky energie ze severoněmeckých „větrníků“ v době, kdy Německo vyrábělo z větru jen třetinu toho, co vyrábí v současnosti. Jakmile se ale výroba razantně zvedla, nebezpečí problémů v soustavě sousedních zemí se výrazně snížilo. A to díky pokroku v technologiích i investicím do bezpečnosti soustavy.

Důkazem mohou být opakovaná varování před hrozbou blackoutu, tedy zhroucení sítí, ze strany společnosti ČEPS, která spravuje českou přenosovou soustavu. „Přenosová soustava České republiky byla na konci listopadu provozována na hranici bezpečného provozu. Přetěžování některých vedení způsobila zvýšená výroba větrných elektráren na severu Německa a následné přetoky elektřiny z Německa a Polska do ČR,“ uvedla společnost v tiskové zprávě z „větrného“ prosince 2009.

Od té doby pak ČEPS varoval před možným nebezpečím kvůli „přetlaku“ energie z německého území ještě několikrát. Němci totiž nebyli při silnějším větru schopni odvést přebytky elektřiny ze severu na jih a ohrožovali tak stabilitu sítí u sousedů. To se ale, jak se zdá, změnilo.

Nové transformátory

Podle mluvčí ČEPS Hany Klímové neeviduje v souvislosti s orkánem Sabine žádná přenosová síť v Evropě významné poruchy, všichni provozovatelé přenosových soustav se na příchod orkánu dokázali připravit. A to včetně Němců a jejich obřích větrných parků. „V případě Německa bylo důležité preventivní odstavení či snížení výroby větrných elektráren na severu země, přičemž požadovaný výkon byl nahrazen výrobou z klasických zdrojů v jiných částech státu,“ řekla INFO.CZ Klímová. Svou roli při ochraně české soustavy sehrály podle ní i transformátory s posuvem fáze, které brání přetokům směrem z německé strany, zprovozněné v roce 2017 v rozvodně Hradec u Kadaně.

Jinými slovy: Německo za posledních 10 let masivně investovalo do přenosových sítí i do technologií, schopných vyrovnat se s náhlým přetlakem větrné energie, a naučilo se s rostoucím počtem větrníků lépe regulovat jejich výkon. A pokud by přesto ohrozilo českou soustavu, ta se takovému přetoku na rozdíl od minulosti dokáže díky novým transformátorům na hranicích z velké části ubránit. ČEPS však zároveň tvrdí, že hrozba přesto úplně nezmizela.

„Z dlouhodobého pohledu ČEPS nadále řeší problémy spojené s rychlým rozvojem obnovitelných zdrojů na severu Německa. V kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou a pomalou výstavbou německé přenosové sítě totiž stále představují riziko ohrožení tuzemské soustavy neplánovanými přetoky,“ uvedla Klímová.

Drahá bezpečnost

Orkán Sabine každopádně prokázal, že nebezpečí už není tak velké jako před pěti nebo deseti lety. A to navzdory různým katastrofickým prognózám, spojených s rozvojem obnovitelných zdrojů v Německu. Jen mezi lety 2014 až 2018 stoupla podle německé Asociace pro větrnou energii výroba elektřiny z německých větrných elektráren z 57,3 miliard kilowatthodin na 111,5 miliard, tedy dvojnásobně. Větrné elektrárny dnes pokrývají 20,4 % německé spotřeby, což je v energetickém mixu druhý největší podíl hned po výrobě elektřiny pomocí spalování hnědého a černého uhlí (24,1 %). Až na třetím místě figuruje jádro (13,3 %).

Pokud se do Německa dostane vichřice či orkán, soustava na to dokáže dnes účinně reagovat a zabránit přetížení, i když pětina elektřiny pochází z větrníků. „Správce přenosových sítí může některé zdroje v případě potřeby prakticky okamžitě vyřadit ze sítě, případně snížit jejich výkon,“ řekl INFO.CZ David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Některé „větrníky“ se při abnormálně silných vichřicích vypojují z provozu automaticky, protože by se jinak mohlo celé zařízení poškodit. Paradoxně se tak může stát, že by při extrémní větrné smršti na celém území najednou mohla soustava místo přebytku zaznamenat nedostatek energie z větru.

Právě příklad reakce správců německé soustavy při orkánu Sabine však prokázal, že alespoň za současných podmínek je německá soustava schopna se i při tak vysokém podílu obnovitelných zdrojů s extrémy počasí vyrovnat. Obnovitelné zdroje dnes tvoří 46 % německého energetického mixu, z toho takřka polovina připadá právě na větrné elektrárny.

I podle některých českých odborníků byly proto některé katastrofické prognózy o negativním vlivu „větrníků“ na evropskou přenosovou soustavu značně nadnesené. „Problém je v tom, že různé oficiální instituce vycházejí a vlastně i musí vycházet při svých odhadech z aktuálního stavu technologií a možností jejich využívání, nemohou přesně odhadnout, co ty samé technologie přinesou za deset let,“ uvedl INFO.CZ Jiří Gavor z konzultační  společnosti ENA, zabývající se energetickým poradenstvím.

I německý příklad ale ukazuje, že i když se německá soustava (alespoň prozatím) dokáže vyrovnat s nárůstem výroby z obnovitelných zdrojů a výkyvy počasí, zajištění stability sítě není zadarmo. Podle listu Die Welt platí, že čím více roste podíl „větru a slunce“ v energetickém mixu, tím větší náklady si vyžádá obrana přenosové soustavy proti nenadálým výpadkům či naopak přetlaku výroby. Zatímco v roce 2015 tak němečtí spotřebitelé elektřiny zaplatili za opatření ke stabilitě sítě 1,1 miliardy EURO (28 miliard korun), o tři roky později už to bylo 1,4 miliardy EURO (36 miliard korun).

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud