Německé zdravotnictví v krizi. Lékařů je málo a na pacienty nemají čas | info.cz

Články odjinud

Německé zdravotnictví v krizi. Lékařů je málo a na pacienty nemají čas

Německé zdravotnictví v krizi. Lékařů je málo a na pacienty nemají čas
 

Od představitelů lékařských profesních svazů v Česku slýcháme čas od času hrozby odchodem lékařů za lepšími platy do Německa. Mnozí jejich tamní kolegové ovšem mají k systému úplně stejné výhrady. Rozsáhlý průzkum ukázal, že si stěžují na přetíženost, nedostatek času na pacienty i zhoršující se kvalitu poskytované péče.

K takovému závěru alespoň dospěla letošní studie Institutu pro demoskopii v Allensbachu citovaná například deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung a dalšími německými médii. Podle výsledků  rozsáhlého průzkumu veřejného mínění mezi lékaři i jejich pacienty prochází německé zdravotnictví hlubokou krizí související především s nedostatkem lékařského personálu. Staří lékaři odcházejí a nemá je kdo nahradit.

„Zhruba každý druhý nemocniční lékař hlásí, že v jeho nemocnici pracuje příliš málo lékařů a on tedy musí pečovat o více lidí, než by měl. Zátěž pak roste. Celkem 61 % lékařů si stěžuje na to, že nemá dostatek času na pacienty,“ píše s odkazem na studii FAZ. Ještě před třemi roky si na zaneprázdnění ovlivňující lékařský výkon stěžovalo „jen“ 50 % doktorů.

Přes strukturální změny v německém zdravotnictví se dnes každý pátý nemocniční lékař v Německu domnívá, že se kvalita péče v nemocnicích obecně snižuje. V roce 2016 si to samé myslel jen jeden z deseti. Pesimistická je přitom i prognóza. 60 % dotázaných lékařů předpovídá v příštích deseti letech další zhoršování kvality a dostupnosti lékařské péče. A to především kvůli již zmíněnému personálnímu nedostatku v nemocnicích.

Důvodu, proč lékaři chybějí, je údajně hned několik. Jednak v souvislosti se stárnutím populace obecně (zhruba o 2 % ročně) roste potřeba lékařů a lékařských výkonů. Jenže ani těm medikům, kteří vystudují úspěšně lékařské fakulty, se v mnoha případech do náročných služeb v nemocnicích nechce. Dávají raději přednost ambulantní praxi, případně se nechávají zaměstnat třeba farmaceutickými firmami. A přitom si vydělají stejné nebo ještě větší peníze za méně času, než kdyby sloužili náročné služby v nemocnici.

Podle průzkumu je současně 60 % Němců přesvědčeno, že nastávají časy „dvourychlostní medicíny“, tedy doby, kdy si bohatí budou moci v Německu dovolit lepší péči než střední a nižší třída. Náklady se totiž budou zvyšovat, což povede ke zpoplatnění některých výkonů hrazených dnes z veřejného zdravotního pojištění. Na druhou stranu se tři čtvrtiny německých nemocničních lékařů domnívají, že řada pacientů zneužívá „pohotovostí“ a vyhledává tyto služby i ve chvílích, kdy to z hlediska jejich zdravotního stavu není nutné. V takových případech by lékaři ve většině chtěli pohotovost zpoplatnit. Všichni každopádně počítají s tím, že náklady na zdravotnictví porostou.

Studie Bertelsmannovy nadace zveřejněná minulou středu dospěla k závěru, že pokud by politici nezvýšili odvody, za současných sazeb by se v roce 2040 propadl systém zdravotního pojištění do schodku 50 miliard eur (1,3 bilionu korun). Aby se bilance systému udržela v rovnováze, je údajně nutné zvýšit odvod pojistného ze současných 14,6 % na 16,9 %  příjmu poplatníka. Loni vydalo Německo na zdravotnictví podle FAZ zhruba 387 miliard eur (bezmála 10 bilionů korun).

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud