Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nenávist vůči muslimům ve Španělsku po útocích sílí, vyznavači islámu mají strach o život

Nenávist vůči muslimům ve Španělsku po útocích sílí, vyznavači islámu mají strach o život

Po teroristických útocích v Katalánsku zažívají někteří muslimové ve Španělsku slovní útoky a přestávají se na ulicích cítit bezpečně. Paniky po teroru v Barceloně prý využili pravicový extremisté, kteří v jinak tolerantní zemi začali rozdmýchávat náboženskou nesnášenlivost.

„Poprvé v životě se cítím ve městě nejistě. Lidé se na mě dívají podezřele, protože nosím hidžáb. Nedávno na mě kolemjdoucí zařval, že bych se pod tím měla přestat skrývat,“ popisuje pro web Deutsche Welle 17letá Fatima El Himerová z Granady.

S rodiči a sestrou se do Španělska přistěhovali z Maroka, ještě když byla malá. „Nikdo se ke mně nikdy ve Španělsku nechoval jinak jen proto, že nosím hidžáb. Ani po teroristických útocích ve Francii, Belgii a ve Velké Británii se v posledních letech nic nezměnilo. Plno lidí mě naopak ubezpečovalo, že ví, že za ty útoky nijak nemůžu,“ vysvětluje Fatima.

Vše se ale změnilo po nedávném teroru v Katalánsku. Na mešitách v Granadě, Madridu, Seville a Tarragoně se objevily graffiti „Zemřete“ a „Vrahové za to zaplatí“. Podle studie španělské civilní platformy proti islamofobii vzrostl počet rasově motivovaných útoků ze 49 v roce 2014 na 567 v loňském roce. Také organizace SOS Barcelona zaznamenala v posledních dnech od muslimů mnohem více hlášení o vyhrožování na facebooku.

„Xenofobní bouře, které se spustila na sociálních sítích, je neuvěřitelná. Mnoho Španělů se po útocích v Barceloně samozřejmě bojí. Ale pravicoví extremisté toho nyní využívají a přiživují v lidech nenávist vůči muslimům,“ popisuje prezident Španělské federace islámských náboženských entit Mounir Benjelloun. Čtyři dny po útoku vyšlo přitom do ulic asi 2 500 muslimů, kteří protestovali proti terorismu transparenty s nápisy „Ne v mém jméně“, čímž se chtěli distancovat od atentátníků, kteří sami sebe označují za vyznavače islámu. Už den po útoku ale v místech tragédie demonstrovali i vyznavači krajní pravice.

Vlna islamofobie se ve Španělsku dlouho držela na nízké úrovni. I reakce místních po útoku v Madridu v roce 2004 byla odlišná než nyní, potvrzuje i Benjelloun. „Tehdy lidé věděli, že teroristé, kteří spáchají útok, nemají celkově nic společného s muslimskou komunitou ve Španělsku. Nyní má ale čím dál více lidí problém tuto skutečnost rozlišovat,“ popisuje prezident federace.

Minulý týden dokonce v madridském metru napadli marockou ženu. „Mnoho žen se teď bojí, aby se jim nestalo něco podobného,“ vysvětluje řezník Mohamed Tazet, který má svůj obchod naproti madridské mešity. Strach a podezíravost cítí i Chafik El Boudali, který má o kousek dál krám s ovocem a zeleninou. Od útoku mu prý ubylo významné množství zákazníků. „Nevím, co si myslí. Že jsme všichni teroristé? To, co se stalo v Barceloně, nemá nic společného s islámem, jak ho znám já,“ dodává El Boudali.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1