Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Neofašistický boom v Itálii: Za vzestup krajní pravice můžou fake news i migrační krize

Neofašistický boom v Itálii: Za vzestup krajní pravice můžou fake news i migrační krize

Více než 70 let po smrti Benita Mussoliniho se tisíce Italů stávají členy neofašistických hnutí. Podle protifašistických aktivistů jsou důvodem zprávy o uprchlické krizi, nárůst takzvaných fake news, tedy falešných zpráv a dezinformací, a neschopnost země vyrovnat se s vlastní minulostí.

Sobotní útok bílého Itala na cizince tmavé pleti, při kterém bylo ve středoitalském městě Macerata zraněno šest lidí, byl posledním ze série útoků, které spáchali Italové hlásící se k extrémní pravici. Podle aktivistů ze skupiny bojující proti fašismu Infoantifa Ecn se podobných incidentů stalo v zemi od roku 2014 více než 140.

Zatímco osmadvacetiletého Lucu Trainiho vyslýchala kvůli střelbě v Maceratě policie, čtyři Severoafričané v Pavii ohlásili, že je během nedělní noci zbila skupina 25 skinheadů. V polovině ledna desítky členů neofašistického hnutí Nová síla (Forza Nuova, FN) vnikly do baru, kde se konala schůzka příznivců romské kultury. Mimo jiné při tom zranili organizátorku akce.

V roce 2001 mělo hnutí FN jen 1500 členů, dnes je jich více než 13.000 a facebooková stránka skupiny má více než 240.000 sledovatelů. Neofašistické hnutí CasaPound sleduje na facebooku bezmála 234.000 lidí a jeho tajemník Simone Di Stefano se chce v březnových volbách ucházet o úřad premiéra. "Rozrostli jsme se sami, bez pomoci médií," řekl šéf FN Adriano Da Pozzo. "Ostatní strany se snaží propagovat své kandidáty, zatímco my propagujeme naše myšlenky," dodává.

Podle aktivistů bojujících proti fašismu je důvodem nárůstu krajně pravicových uskupení v zemi neochota úřadů proti nim zasáhnout. Část poslanců italského parlamentu přitom loni přišla s návrhem zákona, který by zakazoval fašistickou propagandu. Těm, kdo by prodávali předměty spojené s fašismem či předváděli nacistický pozdrav, by hrozily až dva roky vězení. Návrh však neprošel senátem, kde ho zamítla opozice, včetně strany expremiéra Silvia Berlusconiho.

„Jsme velmi znepokojení,“ cituje list Carlu Nespolovou, šéfku Národní asociace italských partyzánů (ANPI), která tvořila odboj proti Mussoliniho režimu. „Neofašisté útočí na naše kanceláře a zdá se, že zde není žádná vůle je zastavit. Požádali jsme vládu, aby zabránila neofašistickým hnutím, aby se mohly účastnit nadcházejících voleb, protože jejich existence je protiústavní, ale nikdy jsme nedostali odpověď,“ dodává.

Italská ústava zakazuje „propagaci jakýkoli spolků, které se ztotožňují s cíli fašistické strany nebo kohokoliv, kdo vyzdvihuje její principy“. Úřady přesto proti hnutím FN a CasaPound nikdy nezakročily. Jejich členové přitom na svých demonstracích nosili nacistické svastiky a fašistické vlajky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1