Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Neschopný Kongres a podceněné důsledky. Expert popsal, jak může selhat příští americká válka

Neschopný Kongres a podceněné důsledky. Expert popsal, jak může selhat příští americká válka

Nejen napětí mezi Spojenými státy a Severní Koreou vede k tomu, že se opakovaně objevují úvahy, jak by dnes vypadal skutečně rozsáhlý, téměř globální konflikt. Od konce druhé světové uplynulo 72 let a od té doby se neobjevil střet, který by ochromil většinu světa a zahrnoval třeba i použití jaderných zbraní. Přestože předpovídat budoucí události bývá ošemetné, pokusil se expert na mezinárodní vztahy Micah Zenko z think taku Chatham House předpovědět, jak může vypadat příští americká válka. Respektive její černý scénář, ve kterém špatné rozhodnutí střídá ještě horší.

Prvním krokem k rozpoutání nového konfliktu bude dle Zenka špatná práce jednotlivých velitelů, kteří v jednotlivých světových regionech mají zodpovídat za ochranu amerických zájmů. Podle experta, který svou predikci publikoval na webu Foreign Policy, budou možná tuto práci zkrátka dělat špatně. Pentagon následně podcení analýzu následků možného konfliktu, jak to dle Zenka dělá už minimálně od roku 2012. Vycvičení profesionálové budou trénovaní pro jiný typ boje a pro jiné podmínky, než bude v budoucnosti potřeba.

V tu chvíli se do toho vloží armádní i státní představitelé, aby veřejnosti ozřejmili důvody nutného konfliktu. Apelovat na masy budou především prostřednictvím vágních prohlášení o nutnosti „ochrany národních zájmů“ a zmíní také ekonomické a humanitární důvody.

Následně dle Zenka státníci hrubě podcení lidské a finanční ztráty, které válka přinese. Nedomyslí ani politické následky a neseznámí veřejnost s možnými vedlejšími účinky včetně mnohem delšího trvání konfliktu, než se v počátku předpokládá. To kvůli tomu, aby od veřejnosti i Kongresu získali maximální možnou podporu.

Ve válce pak budou státní i armádní představitelé klást důraz především na úspěchy a pozitivní příběhy hrdinů, kterými budou Kongres i novináře přesvědčovat, že vše se vyvíjí dobře, jak má. Obecně budou mluvit jen velmi vágně tím způsobem, že bude těžké jejich prohlášení jakkoli zpochybnit.

Média v tomto případě půjdou oficiálnímu zpravodajství na ruku publikováním příběhů hrdinných vojáků i radostných návratů vysloužilců domů, zkrátka pozitivními informacemi namísto každodenního násilí. Budou ale - dle analytika - do určité míry ignorovat situaci civilistů v oblasti, kde se válčí.

Role Kongresu, který by měl schvalovat některé kroky a prověřovat samotnou nutnost konfliktu, selže a politici se nechají strhnout informacemi oficiálního vojenského zpravodajství.

S koncem války následně dle odborníka přijde doba poučení se z omylů a vojenští velitelé budou ubezpečovat, že taktických chyb, které se staly, se v budoucnu vyvarují. To ale časem vystřídá zapomnění.

Netřeba dodávat, že Zenk záměrně pracuje s nejhorším možným scénářem, který ale přesto může v určité míře nastat. Nezbývá než doufat, že se velitelé z podobných omylů poučili už v minulosti. Inspirace, co nedělat, mají přehršel.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1