Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nová fáze krvavé války v Jemenu. Útok na přístav Hudajda je verdiktem nad miliony strádajících lidí

Nová fáze krvavé války v Jemenu. Útok na přístav Hudajda je verdiktem nad miliony strádajících lidí

V jemenské válce byla překročena další meta. Koalice podporující legitimně zvolenou vládu prezidenta Abdarrabua Mansúra Hádího se spolu s armádou poprvé pokoušejí dobýt na povstaleckých húthíjích silné, dobře bráněné a strategicky nesmírně významné město. A OSN i humanitární organizace se děsí, co bude následovat. V zemi, kde válku nepřežilo na deset tisíc lidí, miliony prchly z domovů a propukla humanitární krize, přibývají další oběti.

Pokud se vám už trochu plete, kdo ve které arabské zemi bojuje a proč (a nebylo by divu), lze jemenské události posledních let shrnout asi takhle: Před rokem 2011 vládl v Jemenu prezident Alí Abdalláh Sálih. Po 22 letech u moci jej vystřídal Abdarrabu Mansúr Hádí a tamní lidé věřili, že se budou mít konečně dobře. Jenže jak už to s politiky bývá, slova se mluví a voda (nebo spíš písek) plyne a tam, kde u nás maximálně tak nadáváme a jdeme za pár let volit někoho jiného, využili prezidentovy neschopnosti húthíjové.

Příslušníci šíitské zajdovské sekty se sice běžně netěší nijak zvlášť velké podpoře, protože většinové sunnitské obyvatelstvo na ně nahlíží jako na heretiky, ale lidstvo zjevně nikdy nevyčerpá zásoby naděje. Poté, co zklamal Jemence Hádí, nasměrovali svou podporu k húthíjům, kteří v té době už ovládali severojemenskou provincii Sa’da. Na konci roku 2014 napochodovali húthíjové do hlavního města, záhy jej ovládli a prezident se všemi ministry skončil v domácím vězení.

Za Hádího a jeho vládu se ale postavila (sunnitská) koalice osmi zemí vedená Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty, která je přesvědčená, že húthíjové mohou být takhle silní jen díky podpoře šíitských souvěrců z (nenáviděného) Íránu. Zatímco se spolu handrkovali zastánci a odpůrci stávajícího režimu, země se ocitla na pokraji humanitární katastrofy. Vedle tisíců těch, kdo přišli během náletů o život, se osm milionů lidí potácí na hranici hladomoru a netuší, kde vezmou další jídlo, a 22 milionů, celé tři čtvrtiny jemenské populace, potřebuje humanitární pomoc.

Hoďte to na OSN

Arabská média podporující vládu prezidentu Hádího a arabskou koalici zdůrazňují, že jejich ústředním zájmem bylo, je a bude nalezení rovnováhy mezi vojenskými požadavky, ochranou civilistů a zabráněním humanitární katastrofě. To je údajně jeden z důvodů, proč Spojené arabské emiráty, jež teď stojí v čele provládních vojenských jednotek v provincii Hudajda, poskytly OSN odklad, během něhož měla šanci vyjednat s nepřáteli, čili šíitskými húthíji, dohodu o jejich stažení z města.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východě

Podle nejmenovaných odborníků, jejichž názor cituje deník al-Arab, mohla OSN celé aktuální bitvě o Hudajdu zabránit. Stačilo prý, aby generální tajemník přestal hovořit o mírovém řešení a neustále necitoval preambuli Charty OSN. Snaha o udržení míru a vyvarování se vojenské konfrontaci tak podle nich zavedla OSN do slepé uličky, v níž jí na vyjednávání nezbyl v podstatě žádný manévrovací prostor.

V úterý večer ultimátum vypršelo a jemenské vládě v podstatě nezbylo, než v přístavu zahájit operaci „Zlaté vítězství“ a rozpoutat tak největší bitvu, k jaké prozatím v tomto konfliktu došlo. „Osvobození přístavu Hudajda je milníkem v našem boji za získání Jemenu zpět z rukou milice, která jej unesla, aby v něm mohla realizovat zahraniční agendu,“ citoval vládní prohlášení deník aš-Šarq al-awsat. „Osvobození přístavu představuje počátek pádu húthíjů a zajistí bezpečnou plavbu v úžině Báb al-mandab, zpřetrhá vazby s Íránem, jež dlouho táhly Jemen ke dnu zbraněmi, které prolily nevinnou jemenskou krev.“

Proč Hudajda? Téměř šestisettisícový přístav leží na západním břehu Jemenu na jedné z nejdůležitějších námořních tras na světě, která skrze Suezský průplav spojuje Evropu, Asii a Afriku. Z jedné strany jej omývá Rudé moře a na opačném konci se nachází planina Tiháma. Nehostinný pruh země táhnoucí se od Aqabského zálivu až k Báb al-Mandábu v Jemenu platí za jednu z nejdůležitějších zemědělských oblastí. A výčet pokračuje. Severně od Hudajdy se nachází ropný terminál Ra’s Ísá, který plnil roli hlavního jemenského terminálu. Jen kousek od Hudajdy navíc leží další důležitý přístav as-Salíf. Už tak významná Hudajda, začala být ještě důležitější v roce 2015, kdy se do bojů v zemi zapojila arabská koalice. Ta podnikla na území ovládané húthíji letecké útoky, které připravily o život tisíce civilistů, a uvalila na něj částečnou blokádu, jež zásadním způsobem zasáhla dodávky potravin, léků a paliva. A humanitární krize byla na světě.

Zničit a postavit

Hudajda představuje pro obyvatele húthíji ovládané části země záchranné lano, které jim zajišťuje dodávky jídla a léků proti choleře, jejíž epidemie v Jemenu vloni postihla milion osob. Navzdory životně důležitému významu místo bombardovaly letouny koalice a v roce 2015 zničily v přístavu i čtyři obří mobilní jeřáby. Dramaticky se protáhlo vykládání potravin. Letos v lednu Spojené státy – které podporují koalici – jeřáby nahradily (ukázka smysluplnosti války v praxi). Na konci letošního května se 70 % zboží dostávalo do Jemenu právě přes Hudajdu a  přístav as-Salíf. „Vojenský útok nebo obležení ovlivní život statisíců nevinných civilistů,“ varovala osmého června humanitární koordinátorka OSN pro Jemen Lisa Grandeová. „Jakkoliv dlouhé odstřihnutí dovozu skrze Hudajdu vystaví obyvatele Jemenu extrémnímu, neospravedlnitelnému nebezpečí.“

Válka v Jemenu

Koalice si teď od útoku, vedle toho, že bude pochopitelně úspěšný, slibuje, že jí dobytí Hudajdy otevře cestu k metropoli Saná, odkud konečně vyžene rebely. Saúdskoarabská televizní stanice al-Arabíja zatím hlásí samé úspěchy – dva mrtvé velitele milicí s řadou jejich mužů, kteří měli bránit letiště. Húthíjové údajně utíkají z boje a nevědí, co mají vlastně dělat. Na oficiálních webových stránkách jemenské armády stojí, že se vedení milicí „uchýlilo na sociální sítě, kde se snaží uklidnit své stoupence a pozvednout morálku svých bojovníků poté, co utekli z boje a nechali je tam.“ Jemenská armáda dále tvrdí, že v bojích o letiště zabila desítky húthíjů, spousta s nich se armádě dobrovolně vzdala a další uprchli do Hudajdy.

Jemenský deník at-Thawra vidí celou situaci jinak. Guvernér oblasti al-Mahwít vzdálené zhruba 140 kilometrů severovýchodně od Hudajdy vyzval ostatní představitele oblasti, kteří se včera sešli na strategické schůzce, k posílení spolupráce a k boji proti fámám šířeným „agresivní americko-saúdskou koalicí“. Zúčastněné varoval i před „povídačkami o vítězstvích agresivních žoldáků na frontě na západním pobřeží“. Na schůzce byl údajně projednáván plán, co s civilisty, kteří z Hudajdy prchají.

Podle posledních informací reportéra arabské mutace Sky News se jemenská armáda spolu s koaličními silami nachází osm kilometrů od Hudajdy. Další jednotky se snaží obklíčit město z východu. Bitva se ale s největší pravděpodobností protáhne. Nedá se očekávat, že by se húthíjové přímo v přístavu jen tak sbalili a odešli někam do pouště. Miliony Jemenců proto nejspíš zůstanou odříznutí od potravin, paliva a dalších nezbytných zásob. Podle neziskové organizace Mezinárodní krizová skupina znemožní boje návrat k vyjednávacímu stolu, respektive rozhodně jej neuspíší. A Jemen tak jen zabředne ještě hlouběji do jedné z nejhorších, ne-li nejhorší humanitární katastrofy současnosti.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1