Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nová fáze krvavé války v Jemenu. Útok na přístav Hudajda je verdiktem nad miliony strádajících lidí

Nová fáze krvavé války v Jemenu. Útok na přístav Hudajda je verdiktem nad miliony strádajících lidí

V jemenské válce byla překročena další meta. Koalice podporující legitimně zvolenou vládu prezidenta Abdarrabua Mansúra Hádího se spolu s armádou poprvé pokoušejí dobýt na povstaleckých húthíjích silné, dobře bráněné a strategicky nesmírně významné město. A OSN i humanitární organizace se děsí, co bude následovat. V zemi, kde válku nepřežilo na deset tisíc lidí, miliony prchly z domovů a propukla humanitární krize, přibývají další oběti.

Pokud se vám už trochu plete, kdo ve které arabské zemi bojuje a proč (a nebylo by divu), lze jemenské události posledních let shrnout asi takhle: Před rokem 2011 vládl v Jemenu prezident Alí Abdalláh Sálih. Po 22 letech u moci jej vystřídal Abdarrabu Mansúr Hádí a tamní lidé věřili, že se budou mít konečně dobře. Jenže jak už to s politiky bývá, slova se mluví a voda (nebo spíš písek) plyne a tam, kde u nás maximálně tak nadáváme a jdeme za pár let volit někoho jiného, využili prezidentovy neschopnosti húthíjové.

Příslušníci šíitské zajdovské sekty se sice běžně netěší nijak zvlášť velké podpoře, protože většinové sunnitské obyvatelstvo na ně nahlíží jako na heretiky, ale lidstvo zjevně nikdy nevyčerpá zásoby naděje. Poté, co zklamal Jemence Hádí, nasměrovali svou podporu k húthíjům, kteří v té době už ovládali severojemenskou provincii Sa’da. Na konci roku 2014 napochodovali húthíjové do hlavního města, záhy jej ovládli a prezident se všemi ministry skončil v domácím vězení.

Za Hádího a jeho vládu se ale postavila (sunnitská) koalice osmi zemí vedená Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty, která je přesvědčená, že húthíjové mohou být takhle silní jen díky podpoře šíitských souvěrců z (nenáviděného) Íránu. Zatímco se spolu handrkovali zastánci a odpůrci stávajícího režimu, země se ocitla na pokraji humanitární katastrofy. Vedle tisíců těch, kdo přišli během náletů o život, se osm milionů lidí potácí na hranici hladomoru a netuší, kde vezmou další jídlo, a 22 milionů, celé tři čtvrtiny jemenské populace, potřebuje humanitární pomoc.

Hoďte to na OSN

Arabská média podporující vládu prezidentu Hádího a arabskou koalici zdůrazňují, že jejich ústředním zájmem bylo, je a bude nalezení rovnováhy mezi vojenskými požadavky, ochranou civilistů a zabráněním humanitární katastrofě. To je údajně jeden z důvodů, proč Spojené arabské emiráty, jež teď stojí v čele provládních vojenských jednotek v provincii Hudajda, poskytly OSN odklad, během něhož měla šanci vyjednat s nepřáteli, čili šíitskými húthíji, dohodu o jejich stažení z města.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východě

Podle nejmenovaných odborníků, jejichž názor cituje deník al-Arab, mohla OSN celé aktuální bitvě o Hudajdu zabránit. Stačilo prý, aby generální tajemník přestal hovořit o mírovém řešení a neustále necitoval preambuli Charty OSN. Snaha o udržení míru a vyvarování se vojenské konfrontaci tak podle nich zavedla OSN do slepé uličky, v níž jí na vyjednávání nezbyl v podstatě žádný manévrovací prostor.

V úterý večer ultimátum vypršelo a jemenské vládě v podstatě nezbylo, než v přístavu zahájit operaci „Zlaté vítězství“ a rozpoutat tak největší bitvu, k jaké prozatím v tomto konfliktu došlo. „Osvobození přístavu Hudajda je milníkem v našem boji za získání Jemenu zpět z rukou milice, která jej unesla, aby v něm mohla realizovat zahraniční agendu,“ citoval vládní prohlášení deník aš-Šarq al-awsat. „Osvobození přístavu představuje počátek pádu húthíjů a zajistí bezpečnou plavbu v úžině Báb al-mandab, zpřetrhá vazby s Íránem, jež dlouho táhly Jemen ke dnu zbraněmi, které prolily nevinnou jemenskou krev.“

Proč Hudajda? Téměř šestisettisícový přístav leží na západním břehu Jemenu na jedné z nejdůležitějších námořních tras na světě, která skrze Suezský průplav spojuje Evropu, Asii a Afriku. Z jedné strany jej omývá Rudé moře a na opačném konci se nachází planina Tiháma. Nehostinný pruh země táhnoucí se od Aqabského zálivu až k Báb al-Mandábu v Jemenu platí za jednu z nejdůležitějších zemědělských oblastí. A výčet pokračuje. Severně od Hudajdy se nachází ropný terminál Ra’s Ísá, který plnil roli hlavního jemenského terminálu. Jen kousek od Hudajdy navíc leží další důležitý přístav as-Salíf. Už tak významná Hudajda, začala být ještě důležitější v roce 2015, kdy se do bojů v zemi zapojila arabská koalice. Ta podnikla na území ovládané húthíji letecké útoky, které připravily o život tisíce civilistů, a uvalila na něj částečnou blokádu, jež zásadním způsobem zasáhla dodávky potravin, léků a paliva. A humanitární krize byla na světě.

Zničit a postavit

Hudajda představuje pro obyvatele húthíji ovládané části země záchranné lano, které jim zajišťuje dodávky jídla a léků proti choleře, jejíž epidemie v Jemenu vloni postihla milion osob. Navzdory životně důležitému významu místo bombardovaly letouny koalice a v roce 2015 zničily v přístavu i čtyři obří mobilní jeřáby. Dramaticky se protáhlo vykládání potravin. Letos v lednu Spojené státy – které podporují koalici – jeřáby nahradily (ukázka smysluplnosti války v praxi). Na konci letošního května se 70 % zboží dostávalo do Jemenu právě přes Hudajdu a  přístav as-Salíf. „Vojenský útok nebo obležení ovlivní život statisíců nevinných civilistů,“ varovala osmého června humanitární koordinátorka OSN pro Jemen Lisa Grandeová. „Jakkoliv dlouhé odstřihnutí dovozu skrze Hudajdu vystaví obyvatele Jemenu extrémnímu, neospravedlnitelnému nebezpečí.“

Válka v Jemenu

Koalice si teď od útoku, vedle toho, že bude pochopitelně úspěšný, slibuje, že jí dobytí Hudajdy otevře cestu k metropoli Saná, odkud konečně vyžene rebely. Saúdskoarabská televizní stanice al-Arabíja zatím hlásí samé úspěchy – dva mrtvé velitele milicí s řadou jejich mužů, kteří měli bránit letiště. Húthíjové údajně utíkají z boje a nevědí, co mají vlastně dělat. Na oficiálních webových stránkách jemenské armády stojí, že se vedení milicí „uchýlilo na sociální sítě, kde se snaží uklidnit své stoupence a pozvednout morálku svých bojovníků poté, co utekli z boje a nechali je tam.“ Jemenská armáda dále tvrdí, že v bojích o letiště zabila desítky húthíjů, spousta s nich se armádě dobrovolně vzdala a další uprchli do Hudajdy.

Jemenský deník at-Thawra vidí celou situaci jinak. Guvernér oblasti al-Mahwít vzdálené zhruba 140 kilometrů severovýchodně od Hudajdy vyzval ostatní představitele oblasti, kteří se včera sešli na strategické schůzce, k posílení spolupráce a k boji proti fámám šířeným „agresivní americko-saúdskou koalicí“. Zúčastněné varoval i před „povídačkami o vítězstvích agresivních žoldáků na frontě na západním pobřeží“. Na schůzce byl údajně projednáván plán, co s civilisty, kteří z Hudajdy prchají.

Podle posledních informací reportéra arabské mutace Sky News se jemenská armáda spolu s koaličními silami nachází osm kilometrů od Hudajdy. Další jednotky se snaží obklíčit město z východu. Bitva se ale s největší pravděpodobností protáhne. Nedá se očekávat, že by se húthíjové přímo v přístavu jen tak sbalili a odešli někam do pouště. Miliony Jemenců proto nejspíš zůstanou odříznutí od potravin, paliva a dalších nezbytných zásob. Podle neziskové organizace Mezinárodní krizová skupina znemožní boje návrat k vyjednávacímu stolu, respektive rozhodně jej neuspíší. A Jemen tak jen zabředne ještě hlouběji do jedné z nejhorších, ne-li nejhorší humanitární katastrofy současnosti.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232