Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nové důkazy. Rusové úmyslně bombardovali nemocnice

Nové důkazy. Rusové úmyslně bombardovali nemocnice

Civilní obyvatele v Sýrii nebombardujeme, tvrdí dlouhodobě Rusko. Podle posledních důkazů se ale zdá, že prezident Putin buď cíleně lže, nebo neví o útocích svojí armády. Na největší nemocnici v syrském Aleppu totiž dopadaly ruské bomby opakovaně, jak potvrzují očití svědkové, kamerové záběry i nové forenzní simulace.

Ruští generálové opakovaně tvrdí, že na syrské nemocnice neútočí. Podle satelitních záběrů a videí z bezpečnostních kamer je ale zřejmé, že na nemocnice utrpěly několik bombových útoků, při kterých Rusové použili prý i zápalné výbušniny a ničivé kazetové bomby.

Kompletní analýza útoků se objevila v materiálu Breaking Aleppo, který vydala Atlantická rada tento týden. Není zřejmě náhodou, že materiál se objevil krátce poté, co americký prezident Donald Trump začal zvažovat větší spolupráci s Ruskem, která by podle některých analytiků mohla zahrnovat i částečnou podporu při vojenské operaci v Sýrii.

„Po celou dobu bitvy o Aleppo byla opakovaně porušována lidská práva. Nyní můžeme díky důkazům potvrdit, že útoky cílily na civilní cíle, například nemocnice, což ale ruské Ministerstvo obrany opakovaně popíralo,“ potvrzuje pro New York Times expert na digitální forenzní výzkum z Atlantické rady Eliot Higgins.

Experti Rady například provedli rekonstrukci bombového útoku na nemocnici M2 ve čtvrti Aleppa Maadi. Společně s odborníky z organizace Forenzní architektury londýnské univerzity představili video, ve kterém spojili fotografie, záběry z bezpečnostních kamer i ze sociálních sítí a architektonické simulace. Video potvrzuje uskutečněný útok i jeho bližší podobu.

Rusko, které se do konfliktu zapojilo v září 2015, pomohlo syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi dobýt Aleppo zpět koncem minulého roku. Situace byla tehdy velice vyhrocená a z poslední enklávy okupované rebely přicházely od civilistů zprávy o nedostatku jídla i pomoci.

V druhé polovině prosince se pak uskutečnilo několik vln evakuací místních obyvatel, pro které přijely desítky autobusů. Přesun ale probíhal hekticky a za vysokých bezpečnostních opatření, protože několik přistavených autobusů prý napadli rebelové. Konflikt v Sýrii vypuknul v roce 2012 rozdělením Aleppa na západní část, kterou ovládala vláda, a východní část kontrolovanou rebely. Občanská válka uvěznila v místě tisíce civilistů, kteří se ze dne na den ocitli na válečném území.

Důvodů, proč se Rusko zapojilo do konfliktu v Sýrii, prý může být několik. Putin prý chtěl jednak pomoci svému příznivci Asadovi, kterého několikaleté boje významně oslabily. Zároveň Rusko konflikt využilo k prezentaci svojí síly a demonstraci toho, že Spojené státy nejsou jedinou velmocí, která může zasahovat do konfliktů ve světě.

„Přátelská výpomoc“ by se ale Rusům nemusela vyplatit, jak dokazuje několik případů z poslední doby. V prosinci byl v Ankaře zastřelen ruský velvyslanec Karlov. Přímo před televizními kamerami ho zabil turecký policista v civilu, který vykřikoval hesla „Allahu Akbar“ a „Pamatujte na Aleppo, pamatujte na Sýrii“. K útoku se přihlásila syrská islamistická skupina Armáda dobytí.

O útoku se spekulovalo také po havárii letadla s armádním sborem Alexandrovců, které se zřítilo 25. prosince 2016. Vyšetřování ještě pokračuje a podle posledních zjištění to vypadá, že letoun se zřítil kvůli chybě pilota.

Také Putin se zřejmě bojí o svoji bezpečnost a cestuje za zostřených bezpečnostních podmínek. Při své nedávné návštěvě Maďarska odstartovalo z Ruska v různých časech a z různých míst několik stejných letadel, aby nebylo jisté, kterým z nich cestuje ruský prezident.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744