Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Novým prezidentem Mexika je Manuel López Obrador. Po několika desetiletích má Mexiko levicovou hlavu státu

Novým prezidentem Mexika je Manuel López Obrador. Po několika desetiletích má Mexiko levicovou hlavu státu

Andrés Manuel López Obrador (64), bývalý starosta metropole Mexika, se po desetiletích stane prvním levicovým prezidentem této latinskoamerické země, která má 124 milionů obyvatel a prezidentský vládní systém. López Obrador získal podle předběžných oficiálních výsledků v nedělních volbách přes 50 procent hlasů. Gratulaci mu již poslal prezident USA Donald Trump, mexická měna v reakci zpevnila o více než jedno procento.

Manuel López Obrador neděli označil za historický den a v prvním krátkém projevu vyzval ke smíření. Prohlásil, že přicházejí hluboké změny. Slibuje respekt k nezávislosti centrální banky a dodržování fiskální disciplíny. Smlouvy uzavřené v rámci velmi diskutovaných reforem v energetickém sektoru chce podrobit kontrole kvůli možné korupci a protiprávnosti, s konfiskací nebo vyvlastňováním majetku ale nepočítá.

Podle předběžných součtů výsledků sdělených volebními činiteli Obradora podpořilo 53 až 53,8 procenta zúčastněných voličů. Přitom získal více než dvojnásobek hlasů, jež obdržel kandidát na druhém místě, což je podle médií největší rozdíl od začátku 80. let.

Oba rivalové - Ricardo Anaya, který reprezentuje koalici většinou označovanou za pravostředovou, a José Antonio Meade, kandidát Institucionální revoluční strany (PRI) - vítězství Lopéze Obradora uznali a poblahopřáli mu.

S gratulací Lópezi Obradorovi se vedle představitelů řady latinskoamerických zemí a Kanady přidal také americký prezident Donald Trump. „Velmi se těším na spolupráci s ním,“ napsal na twitteru. „Je toho hodně, co můžeme udělat ku prospěchu Spojených států a Mexika!“ dodal.

Andrés Manuel López Obrador, přezdívaný podle začátečních písmen svých jmen AMLO, Trumpovi poděkoval a dal najevo, že si přeje mít se Spojenými státy přátelské vztahy a spolupráci. Otázkou je, nakolik jsou vyhlídky takových vztahů za současného šéfa Bílého domu reálné.

Trump chce především na hranicích s Mexikem na ochranu před ilegální imigrací postavit plot, a to na náklady Mexičanů, což dosavadní prezident Enrique Peňa Nieto důrazně odmítal. Nejasnosti panují i nad budoucností Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Jaký postoj zaujme AMLO, se teprve uvidí.

Lopéz Obrador slibuje, že politiku a obchod v Mexiku očistí od narůstajícího násilí, korupce a politických skandálů a že sníží ekonomickou závislost země na Spojených státech. Jeho kritici ale varují, že plánované státní zásahy do hospodářství by mohly zemi uvrhnout o desetiletí zpět. Budoucího prezidenta rovněž označují za populistu, který nenabízí konkrétní řešení.

López Obrador se o nejvyšší úřad v zemi ucházel už potřetí. Dva neúspěšné pokusy učinil v roce 2006 a 2012, přičemž v roce 2006 prohrál jen asi o 250.000 hlasů. Vítěz prezidentských voleb v úřadu vystřídá 1. prosince Nieta, který je prezidentem od prosince 2012 a znovu už kandidovat nemohl. Mexické zákony povolují jedné osobě výkon pouze jediného, šestiletého mandátu hlavy státu.

Kromě prezidenta Mexičané v neděli volili také 500 poslanců, 128 senátorů, osm ze třicítky guvernérů mexických států, starostu metropole Mexiko a téměř 1600 starostů dalších měst. Podle předběžných údajů utrpěla PRI také v těchto kláních značné ztráty, a to nejen v parlamentu. Zda však López Obrador získá většinovou podporu v obou komorách zákonodárného sboru, zatím není jasné.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1