Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Obrat desetiletí. Čína chce lidem platit za to, že budou mít druhé dítě

Obrat desetiletí. Čína chce lidem platit za to, že budou mít druhé dítě

Čínská vláda zvažuje, že bude finančně odměňovat rodiny, které si pořídí druhého potomka. Poté co, v zemi skončila oficiální politika jednoho dítěte, jejíž nedodržování se tvrdě trestalo, se lidem do rozšiřování rodiny hlavně kvůli finančním důvodům nechtělo. Vláda proto věří, že nová opatření rodiny povzbudí a v zemi stoupne porodnost.

Vysoké pokuty a donucení chodit na potraty. Tak vypadala oficiální politika čínské vlády, která od konce sedmdesátých let měla v zemi omezovat počet dětí v rodinách. V roce 2015 byla sice zrušena, ale lidem se do rozšiřování rodiny příliš nechce. Čínská vláda se proto rozhodla, že bude rodiče k početí druhého potomka motivovat finančními odměnami. 

Čínská vláda se zřejmě vyděsila poté, co průzkum Národní plánovací komise pro zdraví a rodinu (NHFPC) z roku 2015 odhalil, že 60 % oslovených rodin si nemůže druhé dítě dovolit především z finančních důvodů. Profesor sociologie na Pekingské univerzitě Lu Jiehua uvedl, že finanční pobídky jsou „pozitivním signálem“ a mohly by váhavé rodiny přesvědčit ke změně názoru. Otázkou ale podle něj zůstává výše takových odměn. Náklady na život v Číně totiž nejsou zrovna nejnižší. „Vláda se bude muset velmi snažit, protože pobídky budou muset pokrýt náklady na výchovu dítěte, což je mnohem důležitější než samotný porod,“ myslí si Lu.

Politika jednoho dítěte byla v Číně spuštěna v roce 1979 jako reakce na vysoký nárůst populace během posledních třiceti let. Před zavedením měla průměrná čínská rodina 4 děti. Porodnost se ale díky zásahu vlády podařilo dramaticky snížit. Zatímco mezi lety 1960-1965 bylo běžné, že žena měla průměrně šest dětí, v období 1995-2014 se počet dětí na jednu ženu snížil na 1,5.

Zákaz mít druhé dítě čínská vláda odvolala poté, co si uvědomila, že zemi dochází kvůli stárnutí populace pracovní síla. Podle oficiálních údajů v Číně žije 114 milionů lidí, kterým je více než 65 let, a téměř 90 milionů lidí se chystá v nejbližší době do důchodu. Vláda se obává, že v roce 2030 bude v Číně žít nejvíce lidí starších 60 let na světě – více než 400 milionů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1