Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Obtěžování žen odporuje islámu, tvrdí vlivná káhirská náboženská univerzita

Obtěžování žen odporuje islámu, tvrdí vlivná káhirská náboženská univerzita

Egypt sice přijal zákony, podle kterých může trestat obtěžování žen půl rokem až pěti lety za mřížemi, v praxi ale pachatele obvykle nepostihuje. Stěžují si na to lidsko-právní organizace, které teď získaly podporu od nejprestižnější islámské univerzity sunnitského světa. Učenci z al-Azharu totiž mají za to, že sexuální obtěžování má být stíhané za každých okolností. 

„Hrubé útoky na ženy kvůli jejich oblečení, či chování jsou neospravedlnitelné a zároveň nemravné. Takové obtěžování je útokem na soukromí ženy, na její důstojnost i svobodu. Tento odporný jev také přispívá k tomu, že ženy v rostoucí míře postrádají pocit bezpečí,“ napsala koncem srpna na sociální sítě Facebook a Twitter zástupci slavné káhirské univerzity. S tím, že „(sexuální) obtěžování žen musí být trestné vždy, bez ohledu na souvislosti“.

Al-Azhar je považována za nejprestižnější i nejvlivnější islámské učiliště sunnitského světa. Má vliv daleko za hranicemi Egypta, pro který vychovává většinu islámských duchovních. Ti pak působí při místních mešitách. Univerzita proto podle serveru Middle East Eye vyzvala nejen aktivisty a nevládní organizace, ale vůbec všechny Egypťany, aby proti této formě násilí na ženách bojovali.

Nejlidnatější arabský stát s takřka stovkou milionů obyvatel sice v roce 2014 přijal zákon, podle kterého lze trestat obtěžování až pěti roky vězení. Podle lidsko-právní skupina Human Rights Watch je však uplatňovat jen málokdy. „Sexuální obtěžování i násilí na ženách zůstává široce rozšířené. Policistky, jejichž jednotky vznikly v roce 2013 právě pro boj s obtěžováním žen, jsou na veřejnosti častěji nasazované zvláště při hojně navštěvovaných slavnostech a svátcích. Pachatelé však obvykle nejsou vypátráni, respektive postiženi,“ dodává mezinárodní nevládní organizace.

Aktivistka: Je to sice jen první krok, ale důležitý

Podle místních aktivistek lze takové vyjádření věhlasné káhirské madrasy jen přivítat, i když je jasné, že k mentální nápravě v hlavách násilníků nedojde okamžitě. „Hlas al-Azharu je slyšet v nejzapadlejších koutech země. Může přinejmenším zčásti ovlivnit způsoby egyptského chování,“ konstatovala pro Nadaci Reuters aktivistka Lubna Darvíšová.

Několik let staré statistiky OSN byly do té míra alarmující, že přiměly k akci i jinak nepříliš pružné, navíc muži ovládané úřady. Podle dat z roku 2013 se totiž stěží uvěřitelných 99,3 procenta Egypťanek stalo obětí nějaké z forem obtěžování. Takřka polovina (43 procent) egyptských mužů má přitom za to, že ženy si podobnou pozornost mužů užívají. Samotná Káhira pak loni získala v žebříčku světových metropolí nelichotivé prvenství co do nejhoršího chování jeho obyvatel vůči ženám.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1