Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ochrana hranic před migranty je lukrativní byznys. Soukromým firmám tečou z Bruselu miliardy

Ochrana hranic před migranty je lukrativní byznys. Soukromým firmám tečou z Bruselu miliardy

Ochrana hranic před nelegální migrací není levnou záležitostí. Za poslední dva roky na ni EU vydala téměř 20 miliard eur. Jak upozorňují zahraniční média, migrace se pomalu, ale jistě začíná stávat výnosným byznysem pro celou řadu evropských soukromých společností, které se podílejí na vývoji, výrobě či dodávkách technologií nebo expertů ke konzultacím. „Je to netransparentní,“ poukazují zástupci některých bruselských organizací a think-tanků, kteří se pokusili zmapovat, kam miliardy eur určených na boj s migrací odtékají. 

Mezi lety 2014-2016 Evropa vynaložila na ochranu svých hranic před nelegální migrací 17 miliard eur. Uvádí to zpráva britského think-tanku Overseas Development Institute (ODI). S tím, jak do EU začaly přicházet masivnější vlny migrantů, rostl rozpočet EU určený na fungování pohraniční agentury Frontex. Zatímco v roce 2005 disponovala agentura 6 miliony eur, v letošním roce už má k dispozici 254 milionů eur. Více prostředků bylo podle výkonné ředitelky ODI Marty Foresti potřeba hlavně na kontrolu příchozích, výstavbu hraničních plotů a pomoc třetím zemím.

Jak v jednom ze svých dřívějších článků poznamenává Theodore Baird z University of Amsterdam, kontrola evropských hranice se od roku 1990 radikálně změnila. Nyní je mnohem přísnější. „Tím, jak se hraniční kontrola zpřísnila, rozrostl se evropský trh, na který vstoupily firmy podílející na vymýšlení, výrobě a dodávkách bezpečnostních technologií a hraničních kontrol,“ uvedl.

Mezi těmito společnostmi najdeme evropské giganty, jako je Ericsson, Airbus, Siemens, Leonardo S.p.A. (dříve Finmeccanica) nebo G4S. Kromě výše zmíněného tyto firmy poskytují své experty, kteří se podílejí na přípravě zpráv EU v oblasti bezpečnostního průmyslu. Skupina 22 evropských novinářů z 11 zemí nedávno publikovala závěry své práce, ve které uvedla, že bezpečnostní firmy si tímto způsobem mohou ročně přijít na 30 miliard eur. Na předních místech figuruje Airbus nebo španělská Indra.

„Například ve Francii soukromé společnosti zcela ovládají oblast zpracovávání vízových žádostí, a to proto, že dokáží velmi rychle žádosti sesbírat, což urychlí celý proces,“ vysvětluje Yves Pascoau z bruselského think-tanku European Policy Centre.

Na subkontraktovní a oustsourcování služeb není nic špatného a patří to k běžné užívané praxi, jak ale připomínají autoři původního článku, v souvislosti s migrací to může být komplikované.

Po fyzickém střetu s bezpečnostním agentem pracujícím pro britskou firmu G4S zemřel v roce 2010 Angolan Jimmy Mubenga. Incident se odehrál v momentě, kdy měl muž nastoupit na palubu letadla, které ho mělo odvézt zpátky do země původu. Podle svědků agent vzpouzejícího a protestujícího Mubengu udusil, úřady však takový závěr nepotvrdily. G4S přišla o zakázku, ale nebylo proti ní zahájeno žádné disciplinární řízení. O podobných praktikách také u jiných soukromých společností, například ve Španělsku, mluví vícero svědků.

Dalším lukrativním byznysem je stavba plotů. Zdi, které na severu Afriky oddělují od Maroka španělské enklávy Ceutu a Melillu, a vyrostly v letech 2005-2013, vyšly podle informací organizace Amnesty International na 72 milionů eur. Za kontrolní systém SIVE, který byl vystavěn v letech 2000-2008 jako ochrana před migranty z Afriky na pobřeží, španělský stát zaplatil 230 milionů eur. Na projektu se podílela řada španělských soukromých firem v čele s Indrou a Dragadosem.

Od pádu Berlínské zdi v roce 1989 vyrostly v Evropě hraniční ploty v celkové délce 1200 kilometrů. Podle think-tanku ODI sedm z nich (Řecko, Bulharsko, Maďarsko, Rakousko, Slovinsko, Lotyšsko a Estonsko), které byly vystavěny v období od 2011 do 2016, vyšly na 300 milionů eur.

EU v roce 2013 na svých hranicích zavedla podobný kontrolní systém, jako má Španělsko, a plně v něm využívá drony, sensory a satelity. Do roku 2020 plánuje další investice, které budou stát 244 milionů eur. Baird z University of Amsterdam předpokládá, že do roku 2022 se v bezpečnostním průmyslu v souvislosti s ochranou evropských hranic protočí ještě minimálně 50 miliard eur. Jak ale zároveň upozorňuje, jedná se o pouhý odhad. „Je tu strašně málo transparentnosti,“ dává mu za pravdu ředitelka ODI Foresti.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1