Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Odmítnuté žadatele o azyl je nutné ihned vyhostit,“ zní po pátečním útoku ze Švédska

„Odmítnuté žadatele o azyl je nutné ihned vyhostit,“ zní po pátečním útoku ze Švédska

Ve Švédsku se po pátečním teroristickém útoku, při kterém přišli o život čtyři lidé, rozproudila diskuse o nutnosti prosadit důsledné vyhošťování osob, jimž bylo odmítnuto povolení k pobytu. Devětatřicetiletý Uzbek, který má podle tamní policie útok na svědomí, mezi takovéto osoby patřil a měl být deportován. Úřadům ale zmizel.

„Jestliže informace, které o tomto muži máme, jsou pravdivé, pak musíme požadovat, aby za to někdo nesl odpovědnost. Především někdo z vlády,“ řekl v neděli večer ve švédské televizi předseda pravicově populistické strany Švédští demokraté Jimmie Åkesson.

Ještě před ním se podle agentury DPA pro důslednost při vypovídání nežádoucích cizinců vyslovil předseda vlády Stefan Löfven. Jeho kabinet chce zajistit, aby tito lidé byli skutečně ze země odsunuti, a také zabezpečit lepší kontrolu nebezpečných osob.

Švédská policie zadrženého Uzbeka, kterého média jmenují jako Rakhmata Akilova, podezřívá, že je tím, kdo v pátek odpoledne najel nákladním vozem do davu lidí na rušné nákupní třídě v centru Stockholmu. O život přišli dva Švédové, Brit a Belgičan, dalších 15 lidí utrpělo zranění. Tento muž v roce 2014 požádal o povolení k pobytu, úřady ale jeho žádost zamítly. Proto měl Švédsko opustit, což neučinil, a policie po něm proto pátrala.

List Aftonbladet informoval, že na seznamu policie je v současné době na 12.000 osob, které jsou ve Švédsku hledány ze stejného důvodu, jako byl Akilov. Švédský migrační úřad přitom předpokládá, že se v příštích letech jejich počet prudce zvýší, a to vzhledem k tomu, že od roku 2015 se počet žádostí o udělení azylu výrazně zvyšuje.

V roce 2021 by podle úřadu mohlo být ukrývajících se nežádoucích osob až 50.000. Někteří lidé sice zemi dobrovolně opustí, ale policie se obává, že drtivá většina se uchýlí do ilegality a bude se živit kriminalitou nebo je budou využívat zločinci. „Je zřejmé, že ti, kterým bude odmítnut azyl a povolení k pobytu, nebudou chtít odejít,“ poznamenal ministr vnitra Anders Yngeman k nutnosti přistupovat k tomuto problému důsledněji.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1