Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Odveta za kurdské referendum? Irácká armáda ladí vojenskou taktiku s Íránem

Odveta za kurdské referendum? Irácká armáda ladí vojenskou taktiku s Íránem

Delegace složená z vysoce postavených představitelů irácké armády dnes odjela do sousedního Íránu, aby tam zkoordinovala vojenské plány. Irácká armáda to bez bližších podrobností uvedla ve svém prohlášení. Podle agentury Reuters jde zřejmě o odvetnou operaci, jelikož vláda v Bagdádu ani Teherán nesouhlasí s tím, že Kurdové v severním Iráku v pondělí hlasovali o nezávislosti.

Hlasování se konalo nejen v provinciích kurdské autonomie, ale i na územích, na něž si dělají nárok jak Kurdové, tak Bagdád. Nejvýznamnější z nich je Kirkúk, bohatý na ropu a poznamenaný vleklými spory mezi Kurdy a Bagdádem. Kurdové zatím oficiální výsledek referenda neoznámili, podle kurdské televize ale hlasovala pro odtržení území obývaných Kurdy naprostá většina lidí.

Pro Bagdád je problémem hlavně fakt, že se hlasovalo i na územích, která nespadají do nynější kurdské autonomie. V případě uznání výsledku referenda by to znamenalo vytyčení nové hranice. Centrální vláda by přišla o značné množství ropných nalezišť na severu země. Bagdád už minulý týden požádal sousední státy, aby přerušily letecké spojení s Irbílem a Sulajmáníjí. Požadavku vyhověl Írán, který má také početnou kurdskou menšinu. Bagdád žádá vládu iráckého Kurdistánu, aby mu předala kontrolu nad letišti, ta to však odmítá. V případě nedodržení ultimáta centrální irácká vláda hrozí kurdské autonomii leteckým embargem.

S referendem nesouhlasí ani Turecko, kde žije asi 15 milionů Kurdů. V úterý měli iráčtí a turečtí vojáci společné vojenské cvičení na turecké hranici s Irákem. Navzdory blízkým obchodním vztahům mezi Ankarou a hlavním městem irácké kurdské autonomie Irbílem turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí pohrozil, že iráckým Kurdům zavře pozemní hranici a ventily ropovodů, přes které se přepravuje ropa z kurdských oblastí přes Turecko do přístavů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1