Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Orbán nemůže Sorosovi přijít na jméno, kdysi ho ale prosil o stipendium do Oxfordu. Deník objevil důkaz

Orbán nemůže Sorosovi přijít na jméno, kdysi ho ale prosil o stipendium do Oxfordu. Deník objevil důkaz

Maďarský premiér Viktor Orbán kdysi ještě jako student žádal amerického miliardáře maďarského původu George Sorose, kterému nyní nemůže přijít na jméno, o stipendium, aby mohl studovat na britské univerzitě v Oxfordu. Uvádí to na svém webu francouzský týdeník L'Express, který dokument údajně objevil v jedné složce v Budapešti.

V dopise z 30. prosince 1988 tehdy 25letý Orbán psal Sorosovi o své touze dostat se na devítiměsíční stáž na politologii v Oxfordu. Žádal o zhruba 10 000 dolarů, aby mohl v Anglii začít studovat již od září 1989. Orbán, který v dubnu 1988 absolvoval studium práva a pracoval na částečný úvazek v Sorosově filantropické nadaci, stipendium také dostal.

V Británii ale vydržel jen necelé čtyři měsíce, protože se po zhroucení východního bloku vrátil do Maďarska, aby úspěšně kandidoval na poslance v prvních svobodných volbách v zemi po pádu komunistického režimu.

O tři roky později se Orbán dostal do čela nyní vládní strany Fidesz, která koncem 80. let byla jen liberálním studentským hnutím. To jen v letech 1988 až 1990 dostalo od Sorose více než půl milionu dolarů na provoz a počítače.

V posledních letech označuje Orbán Sorose za největšího nepřítele. Před několika dny tvrdil, že má k dispozici jmenný seznam dvou tisíc „Sorosových žoldáků“, kteří bojují proti zájmům Maďarska a chtějí svrhnout jeho vládu. Orbán svou rétoriku proti Sorosovi, kterého obviňuje i z podpory masové migrace, vyostřil i v souvislosti s blížícími se parlamentními volbami, jež se budou konat 8. dubna.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1