Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

OSN: Skoro polovina Afghánců ve školním věku nechodí do školy

OSN: Skoro polovina Afghánců ve školním věku nechodí do školy

Téměř polovina afghánských dětí nechodí do školy. Vyplývá to ze společné zprávy afghánského ministerstva školství a Dětského fondu OSN UNICEF. Hlavními příčinami této situace jsou boje, chudoba i předčasné sňatky. Týká se to asi 3,7 milionu neboli 44 procent Afghánců ve věku od sedmi do 17 let. Podle agentury AFP jde o nejhorší výsledek v otázce školní docházky v Afghánistánu od roku 2002.

Po svržení radikálního Tálibánu v roce 2001 začalo ve školách přibývat jak chlapců, tak dívek. Podle nynějších údajů je mezi 3,7 milionu dětí, které nechodí do školy, 60 procent děvčat.

V oblastech, kde je situace nejhorší, do školy nechodí až 85 procent dívek. Jde o provincie Kandahár, Hílmand, Zábul a Uruzgán na jihu země a o provincie Vardak a Paktika ve střední části Afghánistánu. Obyvatelstvo tam tvoří hlavně Paštunové a působí tam bojovníci Tálibánu.

UNICEF odhaduje, že z těch dětí, které jsou zapsány do základní školy, jich do konce školního roku 300 tisíc chodit přestane. Hrozí to ve venkovských oblastech, kde žijí chudé rodiny nebo kde není bezpečná situace a lidé se musejí stěhovat.

„Přemísťování a předčasný sňatek mají vliv na to, zda děti zůstanou ve škole. Hlavní důvody toho, že děti, hlavně dívky, přestanou chodit do školy, je nedostatek učitelek, špatný stav škol a bezpečnostní problémy,“ stojí ve zprávě. K dalším faktorům pak dokument řadí negramotnost rodičů, chudobu a školní poplatky.

Ze získaných údajů vyplývá, že pokud děti do školy nastoupí, 85 procent z nich dokončí alespoň základní stupeň. UNICEF proto považuje za zásadní docílit toho, aby děti do školy chodit začaly.

Zástupkyně UNICEF v Afghánistánu Adele Khodrová řekla, že "tako situace nemůže pokračovat, protože děti, které nechodí do školy, jsou vystaveny riziku, že budou zneužity nebo naverbovány" radikálními skupinami.

Podle zprávy vypracované pro americký Kongres měli povstalci letos v dubnu v rukou 20 procent afghánského území. Vláda má pod kontrolou 56 procent teritoria a o zbytek se vedou boje, což je nejhorší bilance od roku 2001.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1