Oživení mamuta není na dosah, ale genetické vylepšování lidí se blíží | info.cz

Články odjinud

Oživení mamuta není na dosah, ale genetické vylepšování lidí se blíží

Nové technologie mohou změnit svět, jen ještě nevíme jak, říká Christian Frei, oceňovaný švýcarský režisér, jehož film Genesis 2.0 promítaný na festivalu Jeden svět se právě touto otázkou zabývá. Bylo by ale chybou vnímat toto dílo jen jako příběh snahy o vzkříšení vyhynulého mamuta

Film Genesis 2.0 je na první pohled sledem monumentálních obrazů připomínajících lidskou minulost a nastiňujících lidskou budoucnost, jako příběh o hledání a vzkříšení mamuta. Na jedné straně jde o příběh hledačů mamutoviny na odlehlých sibiřských ostrovech (kde točil Freiův ruský kolega, protože on sám se na ostrovy nemohl dostat), na druhé straně o příběh vědců čtoucí DNA a manipulujících s ní, kteří doufají, že určitým způsobem znovu oživí vyhynulého mamuta. Hledači mamutích klů jim k tomu mohou dodat pozůstatky mamuta, maso, zmrzlé buňky, které by mohli použít pro rekonstrukci vyhynulého tvora.

Film ale vzbuzuje v divácích otázky: Kam až lze zajít při manipulaci s informací z DNA? Co se dá uměle stvořit? Co se má stvořit? Co je to zdraví? A lze si hrát na Boha? Odpovědi ale přitom nedává. A podle režiséra je to tak dobře. „Chci uvrtat lidi do toho, aby si kladli otázky, chci, aby se o věci zajímali. Neřeknu vám, co je sdělením filmu, to nechávám na divácích. Jsem jen takový zvědavý člověk, kladu otázky, nejsem tu, abych soudil. Mám rád příběhy, nechci se přidat k nějaké straně,“ vysvětluje pro INFO.CZ režisér Christian Frei.

„Film je tom mít a nemít štěstí. Buď najdete kel, nebo ne. Je to symbol života. Je to zároveň propojené s technologickou revolucí, s velkými věcmi, s většími, než je mamut. S možností číst geny, abecedu života, a vlastně ji i psát, editovat geny. Vytvářet životní formy, což mně fascinuje,“ říká Frei. „Je tu ale jen velmi malá mezera mezi léčením lidí a zlepšováním lidstva,“ upozorňuje režisér. Vědci ve filmu mluví o léčení chorob, ale také o tom, že chtějí manipulací s DNA vylepšovat svět. Jeden z nich dokonce tvrdí, že „Bůh udělal svět nedokonalý“ a on ho „vylepší“.

Jenže jak připomíná Frei, občas to může být trochu strašidelné. Vědci v Číně, kde jsou menší omezení pro manipulaci s lidskou DNA než v některých jiných zemích, například sní o vyléčení rakoviny prsu ale také o odstranění Downova syndromu. Aby byl život lepší. „Jenže co je definice dokonalého života,“ ptá se Frei. Osobně Frei není proti upravování DNA a syntetické biologii, tedy vytváření nových životních forem. „Jsme odlišní od zvířat, i když máme v sobě něco zvířecího, a lišíme se větším požíváním nástrojů. A další dimenzí používání nástrojů bude umělá inteligence a syntetická biologie. Dosažení superlidství,“ říká.

„S upravováním organismů a změnou DNA jsme vlastně začali. Podívejte se na domácí zvířata a kulturní rostliny. Není tu přírodní pes a přírodní obilí, ze kterého byl udělán chléb, který jíme. Už je to geneticky modifikováno, sice ne takhle technicky, ale dlouhodobým křížením,“ připomíná Frei. Ale o tom i o dalších věcech by měl podle Freie divák přemýšlet sám. Film je podle něj hlavně o mamutech, o kontrastu a propojení hledačů mamutích klů a vědců manipulujících s DNA. O výborném příběhu a snu o vzkříšení mamuta. Což, jak připouští i sám Frei, nejspíše nenastane. Technicky je vzkříšení mamuta velmi nepravděpodobné. Velmi pravděpodobné je naopak to, že vědci začnou vylepšovat lidi a že objeví se nový vylepšený druh lidstva, který konstruuje sám sebe.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud