Peterson, Shapiro a další. Noví intelektuálové působí na okraji, Západ jim ale naslouchá | info.cz

Články odjinud

Peterson, Shapiro a další. Noví intelektuálové působí na okraji, Západ jim ale naslouchá

Nejsou extremisté, přesto je jiní intelektuálové ze svých řad vytěsňují za pomoci nelichotivých nálepek. Navzdory tomu má o jejich myšlenky zájem stále více lidí. List New York Times je loni označil za Intelektuální temný web. Kým jsou a jak se zrodily postavy, které ovlivňují miliony Američanů, Britů i lidí z dalších zemí?

Ačkoli máme tu čest především s individuálními osobnostmi, můžeme skupinu nových intelektuálů alespoň obecně charakterizovat: vesměs se domnívají, že svoboda slova je dnes v ohrožení, že mezi muži a ženami existují nepopiratelné biologické rozdíly anebo že univerzity jsou obsazené pouze lidmi s jedním světonázorem. Asi nejobsáhlejší seznam postav, které do zmíněné „party“ patří, nabízí stránka IntellectualDark.

Řeč je o lidech, kteří se z nějakých důvodů – většinou kvůli svému vidění světa – ocitli na okraji akademické sféry nebo mediálního prostředí. Například Bret Weinstein a Heather Heyingová byli respektovanými profesory na americké vysoké škole, která si zakládala na progresivistickém étosu. Když Weinstein a Heyingová, oba levicově smýšlející, začali některé nápady školy zpochybňovat, dostalo se jim vyhrůžek, přišli o přátele a vše skončilo jejich odchodem z instituce.

Místo běžných univerzit a periodik si tak noví intelektuálové museli vytvořit vlastní komunikační kanály. Uspěli a dnes mají milionové publikum na Twitteru, YouTube nebo ve službách nabízejících podcasty. A k tomu většinou i slušný příjem z reklamy nebo přímo z fanouškovských příspěvků.

„Lidé jsou hladoví po kontroverzních názorech,“ glosoval fenomén nových intelektuálů Joe Rogan, jehož podcast byl loni druhým nejstahovanějším audiopořadem ve službách Applu. Mimochodem, Roganův rozhovor s Elonem Muskem se stal virálním a způsobil i krátkodobý propad akcií Muskovy společnosti Tesla.

Noví intelektuálové nejsou jen příznivci pravice a konzervatismu. Jde o širokou paletu lidí, někteří z nich dokonce v předchozích prezidentských volbách v USA podporovali Bernieho Sanderse, jiní – jako třeba Ben Shapiro – se vymezují proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Spojuje je touha debatovat a přistupovat kriticky ke světonázoru druhých. Zakládají si ale na faktech, nevymýšlejí falešné zprávy ani nešíří dezinformace.

Psychologa nechtěli v Cambridge, Češi jej pozvali

Jednou z postav nových intelektuálů, o níž se v posledních dnech začalo mluvit i v Česku, je kanadský psycholog Jordan Peterson. Patří k myslitelům s vyhraněnějšími postoji. Sám sebe označuje jako profesora, jenž je proti politické korektnosti. Odmítá neomarxismus, feminismus i teorie o globálním oteplování, které označil za „maškarádu pro antikapitalisty“. Zastává se tradičních hodnot a osobní odpovědnosti.

Peterson se proslavil knihou 12 životních zásad. V Kanadě mu jméno udělala také jeho kampaň proti přijetí zákona na ochranu genderové identity proti diskriminaci. Nelíbilo se mu, že by si lidé mohli volit, jakými zájmeny chtějí být oslovováni, pokud jde o jejich pohlaví. Jeho videa na YouTube a protestní postoje mu vynesly i pozvání do zpravodajských televizních pořadů. Torontská univerzita z nich ale nadšená nebyla. Peterson ale odmítl přestat se k zákonu vyjadřovat.

Získanou popularitu následně využil: Dnes objíždí svět se svými přednáškami, jeho videa na YouTube mají přes sto padesát milionů zhlédnutí, New York Times jej prezentují jako jednoho z nejvlivnějších západních intelektuálů a jeho příznivci mu posílají zhruba 80 tisíc dolarů měsíčně (asi 1,8 milionu korun).

Brzy by jej mohli vidět i čeští zájemci. Pozvala jej Univerzita Palackého v Olomouci, která tím reagovala na krok britské Cambridge, kde měl Peterson dva měsíce hostovat. Po protestech studentů ostrovní škola dohodu s Petersonem zrušila, což trochu paradoxně utužilo zájem Olomouce. „Jsme liberální univerzita a nesouhlasíme s umlčováním nekonformních hlasů. Svobodnou diskusi považujeme za nutný prostředek tříbení názorů. Věříme, že snahy o politickou korektnost nesmí stát v cestě svobodnému bádání. A že každý odborný názor, prezentovaný s tolerancí a respektem, má svou hodnotu,“ napsala Univerzita Palackého na facebooku, když prezentovala dopis, jímž Petersona pozvala. Netřeba dodávat, že její krok v Česku vyvolal i nesouhlasné reakce, převážně z levicových kruhů.

„Lidé mě kritizují, jelikož jsem neochvějným advokátem hierarchie, ale hierarchie jsou nezbytné,“ říkal Peterson v rozhovoru pro list Politico, který jej zařadil mezi 50 lidí, kteří loni měnili tvář Spojených států – s dovětkem, že, jeho levicově zaměření odpůrci vidí za hierarchií útlak.

Žádný mainstream, ale ani radikálové

Na seznamu Politica byl spolu s Petersonem i Ben Shapiro. Někdejší redaktor krajně pravicového Breitbartu, jemuž se však nezamlouvalo směřování listu pod Stevem Bannonem. Odtrhl se a uspěl se svým denním podcastem na stánce Daily Wire. Shapiro zastává převážně konzervativní hodnoty, například co se týče potratů. V jiných otázkách, třeba v případě sňatků osob stejného pohlaví, je ale liberálnější.

Shapiro zůstal svůj, což mu přineslo početné publikum. Jeho show má na internetu přibližně 15 milionů stažení měsíčně. V názorech se rozchází nejen s levicí, ale i s prezidentem Donaldem Trumpem, na němž sice oceňuje, že vládne jako konzervativec, ale nelíbí se mu například jeho chování. „Prezidentské volby v roce 2020 budou mezi Trumpem a Joe Bidenem, Elizabeth Warrenovou, Cory Bookerem nebo někým stejně strašným,“ cituje jej Politico. Shapiro by si jako prezidentku představoval třeba někdejší velvyslankyni USA při OSN Nikki Haleyovou.

Právě Shapiro je důkazem, že noví intelektuálové nejsou zaměnitelní s krajní pravicí nebo levicí. V některých bodech se mohou shodovat s extrémem, nepatří ale mezi lidi typu dezinformátora Alexe Jonese. S podobným srovnáním narazil například britský týdeník The Economist, když publicistu a autora jedněch z nejúspěšnějších amerických podcastů Shapira v rozhovoru označil za příslušníka hnutí alt-right. Následně se mu omluvil a text opravil.

Radil premiérům, teď se bojí Corbyna

Jak se dostat na okraj navzdory umírněné politice, ukazuje i příklad Brita Maajida Nawaze. Ten na začátku století sympatizoval s radikálním islámem. Jeho názory byly čistě antisemitské. „Popíral jsem legitimitu Izraele, domníval se, že nemá právo na existenci a jednoho dne přijde chalífát, osvobodí zem a vrátí ji muslimům,“ vzpomínal pro list The Times od Israel.

Nawaze změnilo pět let v egyptském vězení, kam se dostal kvůli svým aktivitám ve skupině Hizb ut-Tahrir, jež podporovala vznik chalífátu v převážně muslimských zemích a přísný výklad práva šaría. Když jej Káhira v roce 2006 propustila a poslala zpět do Británie, stal se naopak bojovníkem proti extremismu. Založil Quiliamovou nadaci pojmenovanou po britském konvertitovi z 19. století Williamu Quilliamovi a začal radit vládě s politikou vůči radikálům.

Nawaze, jenž nyní vystupuje se svým rozhlasovým pořadem, oceňovali premiéři obou stran, konzervativec David Cameron i labourista Gordon Brown. Právě na jeho příběhu je ale názorně vidět, jak se myšlení společnosti posouvá a radikalizuje. Pro současné labouristy pod vedením Jeremyho Corbyna, z nichž někteří mají blízko k antisemitismu, je Nawaz problematický.

Podle něj je důvodem i příklon levice k obhajobě muslimské komunity, která se však čím dál častěji radikalizuje a někteří její členové podporují například postavení homosexuality mimo zákon. „Když začnete oceňovat islamisty mezi muslimskou komunitou, z definice začnete hanobit ty, které oni hanobí,“ povzdechl si ve výše zmíněném izraelském deníku Nawaz s tím, že od případné budoucí vlády v čele s Corbynem příliš dobrého směrem ke své osobě nečeká.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Články odjinud