Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Po návštěvě u přítele Donalda vyráží saúdskoarabský následník na nákupy po Americe. Má na ně 35 miliard dolarů

Po návštěvě u přítele Donalda vyráží saúdskoarabský následník na nákupy po Americe. Má na ně 35 miliard dolarů

„Teď jste víc než jen korunní princ,“ ujistil nástupce saúdskoarabského trůnu během úterní oficiální návštěvy prezident Donald Trump. „Nikdy dřív jsme neměli takhle dobré vztahy,“ obrátil se posléze prezident na reportéry, kteří byli obědu mezi oběma státníky přítomni. „Rozumíme si. Saúdská Arábie je velice bohatá země, která se, doufejme, o část svého bohatství podělí se Spojenými státy ve formě pracovních míst a nákupu nejlepšího vojenského vybavení na světě.“

Jsou to právě pevné ekonomické vazby a zájem na jejich kultivaci do budoucna, které saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána přivedly na první oficiální návštěvu Spojených států. Že jsou vztahy mezi oběma zeměmi nadstandardně dobré, dokazuje i fakt, že právě do Rijádu směřovala první oficiální zahraniční návštěva Donalda Trumpa jakožto nově zvoleného amerického prezidenta vloni v květnu. Saúdská Arábie je po Izraeli a Spojených arabských emirátech třetím největším zdrojem přímých zahraničních investic v Americe a s 12,3 miliardy dolarů podporuje ve Státech víc než 10 tisíc pracovních míst.

Jedním z důvodů návštěvy korunního prince je i projednávání obchodních dohod s americkými společnostmi, které by měly dosáhnout celkové hodnoty 35 miliard dolarů, a jež by podle Al-Džazíry Američanům zajistily dalších 120 tisíc pracovních míst. Na oplátku schválil v posledních devíti měsících Kongres dohodu o vývozu zbraní do spřátelené pouštní země za více než 54 miliard dolarů. Na seznamu prodávaného arzenálu se nacházejí i vojenské letouny za 12,5 miliardy dolarů, jež Trump při setkání s MBS, jak je korunnímu princi přezdíváno, a novináři v Oválné pracovně předvedl na plakátu. Zažertoval při tom, že Saúdy přijdou na „pár šupů“.

Lehké popíchnutí

Už před samotnou schůzkou obou představitelů bylo zřejmé, že dojde na projednání několika zásadních otázek: rostoucí vliv Íránu v blízkovýchodním regionu a jadernou dohodu uzavřenou za Baracka Obamy, roli Ruska jakožto podporovatele Asadova režimu v syrské občanské válce, embargo uvalené koalicí vedenou Saúdskou Arábií na Katar a hrozbu narůstajícího množství útoků na lodě plující po Rudém moři. MBS se mohl těšit také na, jak píše USA Today, „lehké popíchnutí“, aby se víc zasadil o ukončení války v sousedním Jemenu, který se už třetí rok potácí v „nejhorší humanitární krizi způsobené lidmi“, jak o tamější situaci, v níž 11,3 milionu lidí akutně potřebuje pomoc, aby vůbec přežilo, hovoří OSN.

Korunní princ v rozhovoru pro televizní stanici CBS obhajoval saúdské bombardování Jemenu, při němž zahynuly tisíce lidí, tím, že přece húthíjové napřed zaútočili raketami na Saúdskou Arábii. To je na Američany přece jen moc, jsou ochotné Saúdské Arábii pomáhat s legitimním zajištěním vlastní bezpečnosti, zároveň však požadují, aby byly boje na jemenském území ukončeny a k řešení konfliktu se dospělo politickou cestou. Spojené státy od roku 2015 poskytují Saúdům v Jemenu tankovací letadla, zpravodajské informace a další vojenskou podporu. Podle ministra obrany Jima Mattise by její případné omezení poškodilo vzájemné vztahy obou zemí.

Během schůzky se podle představitelů Bílého domu prezident Trump soustředil na otázky týkající se celého blízkovýchodního regionu, jako je íránská agrese a napětí panující v Perském zálivu. Otazníkům, jež visí nad vnitrostátní čistkou mezi Muhammadovými příbuznými, která vedla k – saúdskou vládou popřenému – obvinění z toho, že princové byli k odevzdání majetku donuceni fyzickým násilím, se zcela vyhnul.  

Snění o míru v Palestině

Trumpův mírový plán, jenž by měl ukončit vleklý palestinsko-izraelský konflikt, přišel na řadu během úterní oficiální večeře. Na té se korunní princ sešel s Trumpovým zvláštním zmocněncem pro mír na Blízkém východě Jasonem D. Greenblattem, Michaelem Bellem, jenž je v Národní bezpečnostní radě zodpovědných za oblast Blízkého východu a s Trumpovým zetěm a poradcem Jaredem Kushnerem, který v posledních měsících hodně létal do Rijádu a s MBS navázal blízký přátelský vztah. Američtí představitelé údajně seznámili korunního prince s tím, že realizaci téměř hotového plánu poněkud zpomalilo Trumpovo prosincové Jeruzaléma za hlavní město Izraele. Saúdská Arábie tento krok, který odehnal Palestince od vyjednávacího stolu, vzápětí odsoudila. Podle analytiků, na něž se odvolávají New York Times, je navíc velmi nepravděpodobné, že by MBS měl v plánu na Palestince tlačit, aby se za této situace k jednání vrátili.

Na druhou stranu nejen Donalda Trumpa láká možnost sehrát klíčovou roli v řešení něčeho takového, jako je palestinsko-izraelský konflikt. Podle deníku Al-Arab by právě Saúdská Arábie mohla zásadně přispět k definitivnímu ukončení sporu, jež se momentálně jeví jako snáze dosažitelné než třeba omezení sílícího vlivu Íránu. Zvlášť když nyní Hamás v pásmu Gazy výrazně ztrácí vliv. „Snažíme se nesoustředit se na nic, co by vytvářelo další napětí,“ sdělil MBS Norah O’Donnelové v rozhovoru pro CBS, „proto se soustředím jen na to, z čeho by mohl mít prospěch palestinský lid a vůbec všichni.“

Ne každý ovšem korunního prince vítal s otevřenou náručí. „Muhammad bin Salmán zaměstnává celou armádu lobbistů a PR firem, aby mohl vystupovat jako reformátor, zatímco ve skutečnosti není nic jiného než válečný zločinec prahnoucí po moci, jehož ego si nezadá s tím Donalda Trumpa,“ nechala se slyšet aktivistka Medea Benjaminová, zakladatelka ženské pacifistické organizace CodePink, jež bojuje za ukončení vojenských aktivit USA v zahraničí. „Je naprosto absurdní, že Amerika spolupracuje s tím ‚princem‘, který nemilosrdně bombarduje Jemen… Tohle není režim, jejž by měly Spojené státy vyzbrojovat a se kterým by měly spolupracovat.“ (Jak vypadá režim, jejž by naopak vyzbrojovat chtěla, pacifistka Benjaminová neuvedla.)

Prezident Trump má každopádně ve vztahu k Saúdské Arábii jasno. V listopadu se na svém twitterovém účtu napsal: „Mám velkou důvěru v krále Salmána a v korunního prince Saúdské Arábie, vědí přesně, co dělají...“ Aspoň někdo, chtělo by se podotknout.

Muhammad bin Salmán se na oficiální návštěvě zdrží dva týdny. Většinu času stráví mimo Washington. Navštívit by měl New York, Boston, Silicon Valley, Los Angels a Houston, kde navštíví řadu firem včetně Applu, Googlu a Lockheed Martinu. Zkrátka work & travel na vrcholné úrovni

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1