Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Polsko porušilo normy na ochranu ovzduší, rozhodl unijní soud. Varování dostalo i Česko

Polsko porušilo normy na ochranu ovzduší, rozhodl unijní soud. Varování dostalo i Česko

Nejvyšší soudní instance Evropské unie rozhodla, že Polsko porušilo předpisy EU týkající se čistoty ovzduší. Soudní dvůr EU trest neuložil, ale může o něj ještě požádat Evropská komise. Verdikt je podle agentury Reuters součástí tažení proti znečištění ovzduší, které podle odhadů způsobuje smrt 400.000 Evropanů ročně. K nápravě nedostatků byla vyzvána i Česká republika. 

Polsko podle verdiktu nedodržovalo denní, ani roční limity přípustné koncentrace prachových částic (PM10) v mnoha městech, jak ukázaly údaje z let 2007 až 2015.

Přípustné limity stanovuje směrnice, jejímž cílem je přimět členské státy k zachování takové kvality ovzduší, aby nepostihovalo zdraví lidí.

Sama skutečnost překročení přípustných hodnot koncentrace PM10 v ovzduší stačí ke konstatování, že závazky členského státu nebyly dodrženy, zdůraznil soud.

EK poslala Polsko k soudu, protože usoudila, že polské úřady nerespektují limity znečištění, ani správně nepřevedly unijní předpisy do polského práva.

Podle unijních pravidel mají úřady v případě překročení limitů podniknout taková opatření, aby toto období bylo co nejkratší. Z polských údajů ale vyplynulo, že v 35 z 46 oblastí byly normy pro kvalitu ovzduší setrvale překračovány.

Znečištění prachovými částicemi je hlavně dílem lokálního vytápění domácností. EK při podání žaloby argumentovala, že kroky podniknuté Polskem jsou nepostačující.

Varšava plánuje, že se s překračováním norem v jednotlivých oblastech vypořádá v období let 2020 až 2024, dodala TVN 24. Argumentovala při tom potřebou strukturálních změn, vyžadujících nezbytné přechodné období. Upozornila také na sociální, ekonomické a rozpočtové potíže, pramenící z nutnosti značných investic. Soud však dospěl k názoru, že Polsko neprokázalo, že je skutečně nemožné požadavky splnit v kratší době.

Polsko se má co nejrychleji přizpůsobit verdiktu. Pokud Evropská komise shledá, že tak členský stát neučinil, může vznést novou žalobu a domáhat se finančního postihu, dodala televize.

Premiér Mateusz Morawiecki po vynesení verdiktu přislíbil boj proti smogu a za čisté ovzduší. Je to jedna z priorit vlády, řekl. Kabinet podle něj spustí programu termomodernizace, který má zlepšit zateplení domů, snížit tak spotřebu uhlí a tím i zmenšit znečištění. Upozornil také, že čistý vzduch nechybí jen poslední dobou, ale spíše už desítky let.

Polští představitelé podle TVN připouštějí, že z padesátky nejvíce znečištěných měst v EU se 33 nachází v Polsku. Podle odhadů vinou znečištěného ovzduší předčasně umírá každý rok na 47.000 Poláků.

Evropská komise v půli února dala Česku měsíc času k nápravě nedostatků v ochraně ovzduší - jinak věc podstoupí Soudnímu dvoru EU.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1