Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Polsko znovu testuje trpělivost Bruselu. Parlament schválil změnu zákona o volbách, budou pod politickou kontrolou

Polsko znovu testuje trpělivost Bruselu. Parlament schválil změnu zákona o volbách, budou pod politickou kontrolou

Polský parlament ve čtvrtek pozdě večer schválil reformu volebního zákona, která omezuje při dohledu nad hlasováním pravomoci ústřední volební komise a posiluje pozici ministra vnitra a parlamentu. Dnes o tom informovala agentura AFP. Opozice krok podle agentury Reuters označila za "ďábelský". Ohrozí podle ní demokracii. Nový zákon by mohl zvýšit napětí mezi Varšavou a Bruselem.

Změnu volebního zákona schválil Sejm krátce před čtvrteční půlnocí. Pro hlasovalo 234 poslanců, především z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), proti jich bylo 199. Dva zákonodárci se zdrželi hlasování.

Pokud zákon schválí i Senát, ve kterém má PiS rovněž většinu, a podepíše prezident Andrzej Duda, nebude napříště sedm z devíti členů státní volební komise (PKW), která dohlíží na regulérnost voleb, vybírat ústavní, nejvyšší a nejvyšší správní soud, ale parlament. Kandidáti by přitom na rozdíl od současného stavu nemuseli být ani soudci. Ústavní soud a nejvyšší soud by vybírali jen dva zbylé členy PKW.

Státní volební komise by podle nového zákona musela také jmenovat stovku volebních úředníků, které by vybírala jen ze seznamu, který předloží ministr vnitra. Tito kandidáti by rovněž už nemuseli být soudci. Pokud PKW odmítne všechny kandidáty, bude je moci vybrat přímo ministr.

Podle strany PiS bude díky reformě hlasování mnohem transparentnější, podle kritiků ale chtějí konzervativci jen zvýšit svůj volební zisk. Vstoupit by měl zákon v platnost v roce 2019, tedy krátce před parlamentními volbami.

Obavy z ohrožení regulérnosti voleb dnes vyjádřila také PKW. "Rozhodnutí bude de facto činit ministr, ne my," uvedl předseda komise Wojciech Hermeliński, který se chce kvůli zákonu setkat s prezidentem Dudou.

Poslanec opoziční strany Občanská platforma (PO) Jacek Protas reformu volebního zákona označil za "ďáblův nápad", který by umožnil jedné straně kontrolovat moc ve státě.

Naopak vládní poslanec Marcin Horala reformu obhajoval s tím, že podobně příprava voleb funguje i v jiných evropských zemích. "Jaká hrůza, jaký nedostatek demokracie panuje v deseti evropských zemích, jako je Francie, Německo, Česko, Rakousko, Belgie a Nizozemsko, kde je to ministr vnitra, který je pověřen přípravou voleb!" komentoval ironicky Horala námitky opozice.

Aktuální reforma může ještě zvýšit napětí mezi Varšavou a Bruselem. Podle informací německého listu Süddeutsche Zeitung se chystá Evropská komise už ve středu zahájit kvůli justiční reformě s Polskem řízení kvůli porušování zásad právního státu.

Nový premiér Mateusz Morawiecki dnes uvedl, že očekává, že komise tento krok učiní. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová po skončení summitu EU řekli, že by takový krok komise podpořili. Výsledkem složité procedury podle článku sedm lisabonské smlouvy by mohlo být i odebrání hlasovacích práv. Vzhledem k nutné jednomyslnosti při hlasování o odebrání a avizovaném odporu Maďarska k tomuto extrémnímu scénáři ale zřejmě nedojde.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1