Postavte zeď napříč Saharou. Trump poradil Španělsku kuriózní plán, jak řešit migraci | info.cz

Články odjinud

Postavte zeď napříč Saharou. Trump poradil Španělsku kuriózní plán, jak řešit migraci

Máte problémy s migrací? Postavte zeď napříč Saharou. Takovou radu dal Španělsku podle tamního ministra zahraničí americký prezident Donald Trump. Během červnové návštěvy španělské královské rodiny v Bílém domě tak znovu připomněl svůj nejslavnější předvolební slib. Zeď na hranicích s Mexikem ale stále nestojí a Trump má problém sehnat na její vybudování peníze.

Když španělský ministr zahraničí Josep Borrel doprovázel v červnu krále Filipa VI. a jeho ženu Letizii na návštěvě Spojených států, nestačil se divit. Trump zdvihl téma migrace přes Středozemní moře a Evropě poradil, aby se inspirovala jeho plánem na vybudování zdi na hranici s Mexikem. Podle jeho představ by měla „evropská“ zeď protnout Saharu.

Trump nedbal ani na skeptickou reakci španělských diplomatů, kteří jej upozorňovali, že Sahara měří na délku asi 4800 kilometrů. „Saharská hranice nemůže být větší než ta naše s Mexikem,“ kontroval Trump. Hraniční území USA a Mexika je dlouhé lehce přes 3200 kilometrů.

Plán by byl navíc komplikovaný i z jiného důvodu. Trumpem zmiňovaná zeď by musela vyrůst na cizím území, k její stavbě by tedy byly potřeba složité mezivládní dohody. Španělsko má v Africe jen dvě enklávy – autonomní města Ceuta a Melilla. Obě leží na hranici s Marokem a od afrického státu je odděluje hraniční plot.

Migrace do Španělska stoupla, země přeběhla Itálii. Celkově je ale uprchlíků méně

Podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky přišlo od roku 2014 do Španělska přes moře více než 74 tisíc lidí. Z toho 34 tisíc tento rok. Španělská trasa se stala dokonce nejvyužívanější, předstihla i donedávna populární italskou cestu.

Nárůst přišel poté, co italská vláda v červnu začala odmítat některé lodě neziskových organizací. Madrid jim naopak dovolil zakotvit u španělských břehů. Premiér Pedro Sánchez například oznámil, že země přijme 630 uprchlíků ze záchranné lodi Aquarius. Borrel ale odmítá, že by migrace v dosavadním měřítku představovala pro stát se 40 miliony obyvatel závažný problém. „To není masová migrace,“ pronesl ministr v červenci.

Ne všichni ale vidí situaci tak optimisticky. „Pokud se mě ptáte, čeho se nejvíc obávám, pak musím říci, že Španělska,“ prohlásil zkraje července šéf evropské pohraniční agentury Frontex Fabrice Leggeri, jenž upozorňoval na nárůst obliby západní středomořské trasy. Na poplach bije i španělská krajní pravice, která obviňuje Sánchezovu vládu z příliš slabého přístupu k problému. Faktem ale zůstává, že i přes nárůst počtu lidí příchozích do Španělska, celková migrace do Evropy klesá. Zatímco v roce 2015 přišlo přes Středomoří přes milion uprchlíků, letos jich je zhruba 80 tisíc.

Mexiko Trumpovu zeď nezaplatí, bitva o peníze se v Kongresu čeká po volbách

Je tedy na zvážení, nakolik by se Trumpem navrhovaný projekt (jakkoli málo pravděpodobný) vyplatil. Americký prezident má navíc problém se stavbou vlastní zdi. Tu v kampani před dvěma lety prezentoval jako nejviditelnější předvolební slib. Zeď na hranici s Mexikem měla zabránit masové migraci přes jižní hranici Spojených států. Když kritici upozorňovali na nesmyslnost a nákladnost takového plánu, kontroval Trump, že zeď zaplatí samo Mexiko.

Po necelých dvou letech od voleb se stále nekoplo do země a Bílý dům už musel upustit od plánu nechat za stavbu zaplatit jižního souseda. Trump se naopak zatím marně snaží přesvědčit americké zákonodárce, aby projekt zafinancovali. Požadovaná částka se průběžně mění a osciluje mezi 2 a 25 miliardami dolarů (43 až 545 miliard korun). V létě Trump dokonce hrozil, že pokud mu Kongres peníze neodsouhlasí, nechá vládu upadnout do platební neschopnosti. Tzv. shutdown by ochromil americké úřady a státní zaměstnance připravil o část platů.

Šéf senátní většiny Mitch McConnel začátkem září prohlásil, že další kolo soubojů o financování pohraniční zdi očekává po listopadových volbách. „Myslíme si, že nejlepší čas na tyto diskuse je až po volbách,“ praví. Republikáni ve Sněmovně reprezentantů dříve navrhovali příspěvek ve výši 5 miliard dolarů (necelých 110 miliard korun). McConnel ujišťuje, že konzervativci za projektem stále stojí, Senát by však raději viděl menší výdaje. Stačilo by mu 1,6 miliard dolarů (asi 35 miliard korun).

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud