Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Potrestá EU Česko za odmítání uprchlíků? Rozhodnout by mohl rozhovor Junckera se Sobotkou

Potrestá EU Česko za odmítání uprchlíků? Rozhodnout by mohl rozhovor Junckera se Sobotkou

Evropská komise příští týden oznámí, zda zahájí řízení pro porušení unijní legislativy vůči těm členským zemím EU, které od Itálie a Řecka nepřebírají žadatele o azyl v rámci systému kvót, či vůči těm unijním zemím, které těchto osob převzaly jen málo. Novinářům dnes mluvčí komise Natasha Bertaudová v reakci na pondělní rozhodnutí české vlády, že ČR se na programu nebude nadále podílet, řekla, že komise příští týden „zkonkretizuje svůj postoj“ k možnému startu řízení, které může skončit až před unijním soudem.

Evropská komise předloží příští týden svou další pravidelnou zprávu o postupu programů přesídlování a přerozdělování žadatelů o azyl. V květnu, když byla tato zpráva zveřejněna naposled, uvedl eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, že komise chce vidět rychlý pokrok u zemí, které dosud nepřijaly vůbec nikoho či jen několik málo migrantů a které už dlouhou dobu nenabídly do programu žádná místa.

Procedura, na jejímž konci může unijní soud udělit státu pokutu, by tak mohla být zahájena vůči Maďarsku a Polsku, které žádného migranta od Italů a Řeků nepřevzaly. V květnu ale Avramopulos poukázal také na Česko, jež přijalo jen 12 lidí a od loňského května nenabídlo žádná místa. Nyní česká vláda oznámila, že to už ani nehodlá udělat.

Bertaudová dnes připomněla, že šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker bude ve čtvrtek a v pátek na návštěvě v Praze, kde bude mít příležitost jednat o problematice také s českým premiérem Bohuslavem Sobotkou.

Podle nejmenovaného dobře informovaného představitele komise bylo pondělní oznámení české vlády překvapivé především svým načasováním, právě kvůli nadcházející Junckerově návštěvě. „Jeho obsah překvapivý není,“ podotkl tento představitel evropské exekutivy s tím, že Junckerův rozhovor se Sobotkou nejspíš postoj české vlády nezmění.

Mluvčí Bertaudová připomněla Junckerův názor, který šéf komise vyjádřil i v rozhovoru pro Blesk, že evropský přístup k migraci znamená sdílení odpovědnosti a solidarity mezi členskými zeměmi s tím, že státy na vnějších hranicích bloku nemohou nést veškerou zátěž.

„Česká republika loni přijala 12 lidí a od té doby nic. Je tu velký prostor k tomu, aby udělala víc,“ poznamenala dnes mluvčí.

Dvouletý program, odsouhlasený přes odpor ČR a dalších zemí ze střední Evropy v září 2015, příliš funkční není. K 12. květnu bylo celkově přesunuto jen 18 418 osob. Sama Evropská komise přiznává, že celkový počet 120 000 lidí dodržen nebude, také z toho důvodu, že v Itálii a v Řecku prostě není dostatečný počet migrantů, kteří by podmínky přesunu vůbec splňovali.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1