Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Představitelé syrských Kurdů jsou ochotni jednat s vládou v Damašku

Představitelé syrských Kurdů jsou ochotni jednat s vládou v Damašku

Syrská kurdská správa, která má podporu Spojených států a kontroluje část severovýchodní Sýrie, dnes oznámila, že je připravena vést rozhovory o budoucnosti tohoto regionu s představiteli syrské vlády. Se zástupci správy kurdského regionu v minulých dnech vyjednávali členové Syrské demokratické fronty, což je skupina označovaná za opozici tolerovanou Damaškem.

Její představitelé navštívili kurdské vedení na severovýchodě Sýrie s cílem zahájit dialog s vládou, uvedla Ilhám Ahmadová, která je spolupředsedkyní syrské demokratické rady spravující severovýchodní Sýrii a podporované Spojenými státy.

Zpráva o výjezdu členů Syrské demokratické fronty na sever byla zveřejněna o víkendu, krátce poté, co syrská vláda pohrozila, že si zajistí ovládnutí kurdského regionu třeba silou. Delegace zamířila do Kámišlí v kurdském regionu a agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného zástupce této „opozice“ napsala, že s cestou souhlasila syrská vláda.

„Tato delegace se pokusí být prostředníkem mezi autonomním regionem kurských stran na jedné straně, a syrským režimem na druhé,“ sdělil tento zdroj. Prezident Bašár Asad minulý čtvrtek prohlásil, že vláda nebude váhat použít sílu k ovládnutí třetiny země kontrolované Kurdy, pokud vyjednávání nebude úspěšné. Syrská armáda se z oblastí obývaných hlavně Kurdy stáhla v roce 2012, na začátku občanské války. Kurdové sestavili vlastní milice YPG, které zasáhly do bojů proti radikálnímu Islámskému státu. Později Kurdové ustavili správu nad svou poloautonomní oblastí a kontrolují asi 28 procent syrského území.

„Cílem by bylo... vytvořit syrsko-syrské řešení a ukončit všechny konflikty a války,“ uvedl představitel syrských Kurdů Aldar Chalíl k výsledku jednání Syrské demokratické fronty s Kurdy.

Ahmad uvedl, že zřejmě nastal správný čas pro dialog se syrskou vládou, která se postavila proti dohodě USA a Turecku o Manbidži. „Chceme... řešení vedoucí k ukončení války,“ uvedl Ahmad. „Chceme zabezpečit náš projekt (ochránit kurdskou samosprávu) a na tom záleží i Američanům,“ dodal.

Syrská demokratická fronta uvedla, že Asadova hrozba z minulého týdne „nebyla mířena na Syřany, ale na Američany a zahraniční vměšování“.

Damašek se k vyjádření Kurdů zatím nevyslovil. Ministr zahraničí Valíd Mualim loni řekl, že o „samosprávě kurdského regionu lze jednat“. Rozhovory mezi syrskými Kurdy a syrskou vládou zprostředkované Ruskem v minulosti posun v řešení konfliktu nepřinesly.

Damašek odsoudil letošní Tureckou ofenzivu proti kurdským milicím v Afrínu na severozápadě Sýrie a nechal otevřené silnice, aby Kurdům mohla proudit humanitární pomoc.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1