PŘEHLEDNĚ: Ostrá zkouška pro vztah Trumpa s Putinem. Vyhrotí USA sankce vůči Rusku? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

PŘEHLEDNĚ: Ostrá zkouška pro vztah Trumpa s Putinem. Vyhrotí USA sankce vůči Rusku?

PŘEHLEDNĚ: Ostrá zkouška pro vztah Trumpa s Putinem. Vyhrotí USA sankce vůči Rusku?

Spojené státy uvalí na Rusko sankce kvůli březnovému pokusu otrávit dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru. Platit začnou 22. srpna. Pokud Moskva navíc během tří měsíců neumožní inspektorům ověřit, že přestala vyrábět chemické a biologické zbraně, mohou Američané přistoupit k ještě tvrdším restrikcím. V čem by spočívaly? A jakou hru nyní hraje prezident Donald Trump, který se ještě nedávno snažil o restart americko-ruských vztahů?

Co USA udělaly a proč nyní?

Spojené státy formálně uznaly, že za útokem na Skripalovy stálo Rusko. Představitelé administrativy upozorňují, že nemají na stole žádné nové skutečnosti, jen přijali závěry britského vyšetřování. Na základě zákona z roku 1991 musí vláda USA zavést sankce, pokud usoudí, že nějaká země použila chemické nebo biologické zbraně a porušila tím mezinárodní právo. V minulosti Američané podobně sankcionovali Sýrii nebo Severní Koreu.

Zajímavé na celém příběhu je, že dotaz, zda se Skripalovy pokusilo otrávit právě Rusko, vznesl Kongres směrem k administrativě už v březnu. Ačkoli má vláda na odpověď dvouměsíční lhůtu, zákonodárci se jí nedočkali. Na konci července tak republikánský předseda sněmovního zahraničního výboru Ed Royce urgoval věc přímo u Trumpa.

Proč Kongres čekal tak dlouho, je otázkou. Stejně jako to, co ho vyprovokovalo k akci. Nabízí se ale vysvětlení, že situaci mohl eskalovat červencový summit Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, na němž šéf Bílého domu vystupoval k Rusku velice vstřícně, a dokonce zpochybňoval závěry amerických tajných služeb. Za měkký postup k Putinovi schytal Trump kritiku i od části republikánů.

Čeho se sankce týkají?

Středeční krok není tvrdou ranou do moskevského vazu. Peter Harrell, který měl na starosti politiku sankcí v Obamově administrativě, jej pro list New York Times popsal jako „důležitý, ale umírněný balíček sankcí.“ Ty by se měly dotknout americko-ruského obchodu. Předem zamítnutý bude například jakýkoli pokus americké společnosti získat licenci na prodej čehokoli, co se týká národní bezpečnosti (třeba elektronika, motory s plynovou turbínou nebo integrované obvody) do Ruska. Objem těchto obchodů je však již nyní velice malý (odhaduje se dopad v řádech stovek milionů dolarů), protože vývoz zboží s potenciálně vojenským využitím zakázala už Obamova administrativa.

Zákon však skýtá výbušný nástroj do budoucna. Rusko má podle něj tři měsíce na to, aby umožnilo kontrolorům OSN prověřit, že přestalo vyrábět chemické a biologické zbraně. Moskva dlouhodobě popírá, že takový typ zbraní nejen používá, ale že jej vůbec vlastní. Není tedy pravděpodobné, že podmínce vyhoví. „Je naivní si myslet, že se přiznají. Nic takového se z ruské strany nestane,“ tvrdí pro INFO.CZ rusista Milan Dvořák.

V takovém případě Američané dostanou prostor sankce ještě zpřísnit. „Mohou patřit mezi nejpřísnější, ale také mohou být umírněné. Záleží, kam chce Trumpova administrativa zajít,“ vysvětluje Harrell. V nejtvrdší variantě se mluví o utlumení diplomatických vztahů, plošném zákazu dovozu ruské ropy a exportu všeho dalšího zboží a technologií vyjma zemědělských produktů a o limitech na půjčky od amerických bank. Omezení by mohl pocítit také letecký dopravce Aeroflot, jenž by musel přestat létat do USA.

Jak reagovalo Rusko?

Moskva označila nové americké sankce za drakonické a nepodložené. „USA zavádějí ‚drakonické sankce‘ pod vymyšlenou záminkou a bez jakéhokoliv objasnění, faktů či důkazů,“ uvedlo ruské velvyslanectví ve Washingtonu. Rusko dlouhodobě odmítá, že by mělo s útokem na Skripalovy něco společného.

Souhlasil Trump se sankcemi?

Bílý dům se k věci zatím nevyjádřil a mlčí také sám prezident, který obvykle rád košatě komentuje aktuální dění na twitteru. Bývalý velvyslanec USA v Moskvě Michael McFaul pro New York Times uvedl, že to je jen další důkaz o rozdílném pohledu vlády a prezidenta vůči Rusku. Na rozhodování o sankcích se podílela Rada pro národní bezpečnost, ale celou věc řídil ministr zahraničí Mike Pompeo. Bylo by zvláštní, pokud by se rozhodl jednat bez vědomí prezidenta.

Co prezident udělá za tři měsíce?

Předpokládejme, že Rusko nesplní americkou podmínku. Trump bude v tu chvíli před osudovým rozhodnutím: zpřísnit sankce, nebo se odvolat na národní zájmy a k dalším krokům nepřistoupit?

Pokud by skutečně zavedl přísné sankce, nebo dokonce jejich nejtvrdší variantu, výrazně by tím narušil své snahy o nastolení lepších vzájemných vztahů s Moskvou, o nichž mluvil po červencovém summitu v Helsinkách. V opačném případě by si ale mohl znepřátelit zákonodárce, kteří jej kritizovali za to, že je vůči Rusku moc měkký.

V tomto ohledu bude záležet, jak dopadnou listopadové volby, které se odehrají jen několik dní před vypršením tříměsíční lhůty. S většinou podobně smýšlejících kongresmanů by se Trumpovi sankce zřejmě odmítaly snáze, než pokud by vyhráli demokraté či proti Rusku vyhraněnější část republikánů.

A co když je to jinak?

Existuje však ještě jedna možnost. Může jít o promyšlený Trumpův plán. To naznačoval i Dvořák a celé verzi by nahrávalo, že si administrativa jako důvod vybrala právě případ Skripalových, který na americké scéně nebudí takové kontroverze a vláda už kvůli němu na jaře vyhostila 60 ruských diplomatů.

Trump se tak může snažit před listopadovým hlasováním dokázat jiná svá slova, v nichž se kasal, že postupuje vůči Rusku tvrději než předchozí prezidenti. Zároveň ale Moskvu nepostihuje kvůli zásahům do posledních prezidentských voleb, což je téma, které prezident dlouhodobě bagatelizuje, byť občas vliv Kremlu připustí. Bílý dům v tomto kontextu sice připravuje exekutivní příkaz, jenž by zavedl sankce za budoucí ovlivňování voleb, experti se však shodují, že jeho účelem je hlavně vykázat činnost a odvrátit daleko přísnější legislativu navrženou Kongresem.

V případě, že jsou sankce Trumpovým plánem, by opět záleželo na výsledku voleb. „Je možné, že při výsledku, který by prezidentovi vyhovoval, případné další sankce postupně z debaty vyšumí,“ dodává Dvořák.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.