Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

PŘEHLEDNĚ: Ostrá zkouška pro vztah Trumpa s Putinem. Vyhrotí USA sankce vůči Rusku?

PŘEHLEDNĚ: Ostrá zkouška pro vztah Trumpa s Putinem. Vyhrotí USA sankce vůči Rusku?

Spojené státy uvalí na Rusko sankce kvůli březnovému pokusu otrávit dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru. Platit začnou 22. srpna. Pokud Moskva navíc během tří měsíců neumožní inspektorům ověřit, že přestala vyrábět chemické a biologické zbraně, mohou Američané přistoupit k ještě tvrdším restrikcím. V čem by spočívaly? A jakou hru nyní hraje prezident Donald Trump, který se ještě nedávno snažil o restart americko-ruských vztahů?

Co USA udělaly a proč nyní?

Spojené státy formálně uznaly, že za útokem na Skripalovy stálo Rusko. Představitelé administrativy upozorňují, že nemají na stole žádné nové skutečnosti, jen přijali závěry britského vyšetřování. Na základě zákona z roku 1991 musí vláda USA zavést sankce, pokud usoudí, že nějaká země použila chemické nebo biologické zbraně a porušila tím mezinárodní právo. V minulosti Američané podobně sankcionovali Sýrii nebo Severní Koreu.

Zajímavé na celém příběhu je, že dotaz, zda se Skripalovy pokusilo otrávit právě Rusko, vznesl Kongres směrem k administrativě už v březnu. Ačkoli má vláda na odpověď dvouměsíční lhůtu, zákonodárci se jí nedočkali. Na konci července tak republikánský předseda sněmovního zahraničního výboru Ed Royce urgoval věc přímo u Trumpa.

Proč Kongres čekal tak dlouho, je otázkou. Stejně jako to, co ho vyprovokovalo k akci. Nabízí se ale vysvětlení, že situaci mohl eskalovat červencový summit Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, na němž šéf Bílého domu vystupoval k Rusku velice vstřícně, a dokonce zpochybňoval závěry amerických tajných služeb. Za měkký postup k Putinovi schytal Trump kritiku i od části republikánů.

Čeho se sankce týkají?

Středeční krok není tvrdou ranou do moskevského vazu. Peter Harrell, který měl na starosti politiku sankcí v Obamově administrativě, jej pro list New York Times popsal jako „důležitý, ale umírněný balíček sankcí.“ Ty by se měly dotknout americko-ruského obchodu. Předem zamítnutý bude například jakýkoli pokus americké společnosti získat licenci na prodej čehokoli, co se týká národní bezpečnosti (třeba elektronika, motory s plynovou turbínou nebo integrované obvody) do Ruska. Objem těchto obchodů je však již nyní velice malý (odhaduje se dopad v řádech stovek milionů dolarů), protože vývoz zboží s potenciálně vojenským využitím zakázala už Obamova administrativa.

Zákon však skýtá výbušný nástroj do budoucna. Rusko má podle něj tři měsíce na to, aby umožnilo kontrolorům OSN prověřit, že přestalo vyrábět chemické a biologické zbraně. Moskva dlouhodobě popírá, že takový typ zbraní nejen používá, ale že jej vůbec vlastní. Není tedy pravděpodobné, že podmínce vyhoví. „Je naivní si myslet, že se přiznají. Nic takového se z ruské strany nestane,“ tvrdí pro INFO.CZ rusista Milan Dvořák.

V takovém případě Američané dostanou prostor sankce ještě zpřísnit. „Mohou patřit mezi nejpřísnější, ale také mohou být umírněné. Záleží, kam chce Trumpova administrativa zajít,“ vysvětluje Harrell. V nejtvrdší variantě se mluví o utlumení diplomatických vztahů, plošném zákazu dovozu ruské ropy a exportu všeho dalšího zboží a technologií vyjma zemědělských produktů a o limitech na půjčky od amerických bank. Omezení by mohl pocítit také letecký dopravce Aeroflot, jenž by musel přestat létat do USA.

Jak reagovalo Rusko?

Moskva označila nové americké sankce za drakonické a nepodložené. „USA zavádějí ‚drakonické sankce‘ pod vymyšlenou záminkou a bez jakéhokoliv objasnění, faktů či důkazů,“ uvedlo ruské velvyslanectví ve Washingtonu. Rusko dlouhodobě odmítá, že by mělo s útokem na Skripalovy něco společného.

Souhlasil Trump se sankcemi?

Bílý dům se k věci zatím nevyjádřil a mlčí také sám prezident, který obvykle rád košatě komentuje aktuální dění na twitteru. Bývalý velvyslanec USA v Moskvě Michael McFaul pro New York Times uvedl, že to je jen další důkaz o rozdílném pohledu vlády a prezidenta vůči Rusku. Na rozhodování o sankcích se podílela Rada pro národní bezpečnost, ale celou věc řídil ministr zahraničí Mike Pompeo. Bylo by zvláštní, pokud by se rozhodl jednat bez vědomí prezidenta.

Co prezident udělá za tři měsíce?

Předpokládejme, že Rusko nesplní americkou podmínku. Trump bude v tu chvíli před osudovým rozhodnutím: zpřísnit sankce, nebo se odvolat na národní zájmy a k dalším krokům nepřistoupit?

Pokud by skutečně zavedl přísné sankce, nebo dokonce jejich nejtvrdší variantu, výrazně by tím narušil své snahy o nastolení lepších vzájemných vztahů s Moskvou, o nichž mluvil po červencovém summitu v Helsinkách. V opačném případě by si ale mohl znepřátelit zákonodárce, kteří jej kritizovali za to, že je vůči Rusku moc měkký.

V tomto ohledu bude záležet, jak dopadnou listopadové volby, které se odehrají jen několik dní před vypršením tříměsíční lhůty. S většinou podobně smýšlejících kongresmanů by se Trumpovi sankce zřejmě odmítaly snáze, než pokud by vyhráli demokraté či proti Rusku vyhraněnější část republikánů.

A co když je to jinak?

Existuje však ještě jedna možnost. Může jít o promyšlený Trumpův plán. To naznačoval i Dvořák a celé verzi by nahrávalo, že si administrativa jako důvod vybrala právě případ Skripalových, který na americké scéně nebudí takové kontroverze a vláda už kvůli němu na jaře vyhostila 60 ruských diplomatů.

Trump se tak může snažit před listopadovým hlasováním dokázat jiná svá slova, v nichž se kasal, že postupuje vůči Rusku tvrději než předchozí prezidenti. Zároveň ale Moskvu nepostihuje kvůli zásahům do posledních prezidentských voleb, což je téma, které prezident dlouhodobě bagatelizuje, byť občas vliv Kremlu připustí. Bílý dům v tomto kontextu sice připravuje exekutivní příkaz, jenž by zavedl sankce za budoucí ovlivňování voleb, experti se však shodují, že jeho účelem je hlavně vykázat činnost a odvrátit daleko přísnější legislativu navrženou Kongresem.

V případě, že jsou sankce Trumpovým plánem, by opět záleželo na výsledku voleb. „Je možné, že při výsledku, který by prezidentovi vyhovoval, případné další sankce postupně z debaty vyšumí,“ dodává Dvořák.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1