Přísně střežené tajemství: Trump tutlá, co dohodl mezi čtyřma očima s Putinem. Obavy sílí | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Přísně střežené tajemství: Trump tutlá, co dohodl mezi čtyřma očima s Putinem. Obavy sílí

Přísně střežené tajemství: Trump tutlá, co dohodl mezi čtyřma očima s Putinem. Obavy sílí

Americký prezident Donald Trump by se rád sešel s ruským protějškem Vladimirem Putinem ještě v tomto roce. Pozvání do Bílého domu plánuje na podzim. Trump přitom musí odrážet kritiku kolem prvního summitu, který se odehrál v pondělí v Helsinkách. Takřka nikdo další, vyjma překladatelů, například neví, co se odehrálo na jednání státníků mezi čtyřma očima. A obavy vyvolávají i náznaky, které se dostaly na veřejnost.

Donald Trump by rád uskutečnil druhou schůzku s Vladimirem Putinem ještě do konce tohoto roku. Ruského prezidenta plánuje pozvat do Bílého domu již na podzim. Konkrétní termín zatím nesdělil. Už nyní však znovu znejistil své okolí.

Mimořádně pozoruhodná byla například reakce šéfa amerických zpravodajských služeb Dana Coatse a vlastně i způsob, jakým se o prezidentových úmyslech dozvěděl. „Řekněte to znovu,“ vyzval překvapeně moderátorku stanice NBC, jež mu novinku oznámila během rozhovoru. „OK. To bude výjimečné,“ dodal ironicky se smíchem v obličeji.

Coates se zpravodajských služeb zastal po Trumpově pondělním prohlášení na tiskové konferenci v Helsinkách, které vyznělo tak, že prezident věří spíše Putinovi než vlastním agentům. „Nevidím důvod, proč by to mělo být Rusko,“ odpověděl na dotaz ohledně vměšování do amerických voleb. Po kritice z řad demokratů i republikánů sdělil, že se přeřekl a původně chtěl říci „… proč by to nemělo být Rusko.“

Šéf tajných služeb: Nevím, co se na setkání s Putinem stalo

Ještě více znepokojující než Trumpovy nepovedené slovní obraty a chaotické vysvětlování je fakt, že takřka nikdo netuší, co se odehrálo na uzavřeném jednání státníků mezi čtyřma očima. Ze schůzky není žádný záznam ani informace o případných dohodách. Trump zřejmě nic neřekl ani vládním činitelům, zákonodárcům a zástupcům tajných služeb. „Nevím, co se na tom setkání stalo,“ konstatoval Coats.

To je nezvyklé stejně jako sama schůzka. Podobným summitům obvykle předchází dlouhá vyjednávání obou stran, na nichž se řeší detaily a projednávaná agenda. Obvykle také jednají prezidenti po boku svých poradců. Když se v roce 1972 setkali Richard Nixon a Mao Ce-tung, asistoval šéfovi Bílého domu například poradce pro národní bezpečnost a pozdější ministr zahraničí Henry Kissinger. Také Ronald Reagan měl v roce 1986 během summitu s Michailem Gorbačovem k ruce své poradce. V Helsinkách se ke slovu sice dostali, ale až v druhém sledu po separátní akci Trumpa s Putinem.

Celou schůzku navíc doprovází netransparentnost. A to přesto, že podle zjištění listu New York Times Trump už před nástupem do úřadu věděl, co je Putin zač. Tajné služby jej měly informovat, že ruský prezident osobně nařídil hackerské útoky s cílem ovlivnit volby v USA.

„Tu schůzku ve dvou bych nepřeceňoval. Donald Trump z toho chtěl hlavně udělat mediální show pro domácí publikum,“ tvrdí pro INFO.CZ analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček.

Dojednali Trump s Putinem referendum na Ukrajině? A co Sýrie?

Americká veřejnost nyní ale hlavně touží vědět, co v Helsinkách oba státníci dohodli. Konkrétních odpovědí se jí zatím nedostává, spíše útržků a náznaků. „Summit s Ruskem byl velký úspěch, vyjma skutečného nepřítele lidí – fake news médií. Těším se na naši druhou schůzku, abychom mohli začít uskutečňovat některé z mnoha diskutovaných věcí,“ napsal Trump na Twitter. Mezi probíranými tématy zmínil například obchod, bezpečnost Izraele, Ukrajinu nebo mír na Blízkém východě.

 

Právě poslední dva body nahánějí strach vládním činitelům a zpravodajským službám. Tím spíš, že ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov schůzku zhodnotil jako produktivní a konstruktivní a dodal, že ruský prezident přednesl specifické a zajímavé návrhy, jak mohou obě země spolupracovat v Sýrii. V té se přitom představy obou velmocí střetávají.

Velitel amerických sil na Blízkém východě, generál Joseph Votel prohlásil, že zatím nedostal žádné konkrétní instrukce, jak dále postupovat, které by vycházely ze závěrů summitu v Helsinkách. Podobně mluví také představitelé ministerstva obrany.

S ohledem na Ukrajinu zase představitele administrativy a tajných služeb znepokojily informace, že Putin nabídl Trumpovi referendum jako řešení situace na východě země. „Americká pozice ohledně Ukrajiny zůstává stejná,“ pronesl mluvčí Národní bezpečnostní rady. USA až dosud trvaly na územní celistvosti východoevropského státu a neuznaly anexi Krymu.

Tlumočnice je pod tlakem, prožívá noční můru

Cest, jak zjistit, co se za zavřenými dveřmi v Helsinkách dojednalo, mnoho není. Ve středu by měl před senátním zahraničním výborem vystoupit ministr zahraničí Mike Pompeo, aby zákonodárce informoval právě o schůzkách se zástupci Severní Koreje a Ruska. Není však jasné, jestli on sám ví o detailech jednání obou prezidentů.

„Tohle je demokracie. Pokud váš prezident dělá dohody s jedním z našich největších, pokud ne největším, protivníkem, kabinet o tom musí vědět, tak jako Američané,“ kroutí hlavou nad postupem šéf senátní minority, demokrat Chuck Schumer.

Demokraté chtěli předvolat jedinou Američanku, která s jistotou ví, co se během hovoru Trumpa s Putinem odehrálo. Výslech tlumočnice Mariny Grossové však republikáni ve sněmovním výboru pro zpravodajské služby zablokovali.

V tomto případě lze říci, že logicky. Kdyby zkušená překladatelka, která tlumočila například v roce 2008 bývalé první dámě Lauře Bushové během návštěvy Soči nebo při loňském moskevském jednání exministra zahraničí Rexe Tillersona, před Kongresem vypovídala, poškodilo by to její profesní reputaci. Překladatelé ctí podobně jako kněží nebo právníci závazek mlčenlivosti. Porušit by jej mohla pouze s Trumpovým souhlasem.

„Je nemístné vyslýchat překladatele. To by mohlo podrýt ochotu státníků s Trumpem vůbec jednat,“ konstatuje Boháček. Podobně mluví i kolegové překladatelky. Stephanie van Reigersbergová, jež 18 let vedla odbor jazykových služeb na ministerstvu zahraničí, tvrdí, že taková situace je pro tlumočníky noční můrou.

Zákonodárci volají alespoň po poznámkách, které si Grossová během schůzky dělala. Ty už však vůbec nemusí existovat. Překladatelé se shodují, že je zpravidla bezprostředně po skončení jednání zničí, jelikož jsou pro ně bezcenné.

Průzkumy summit nezměnil, Trumpova podpora je stabilní

Co s Putinem dohodl, může světu sdělit jen sám Donald Trump. Zatím jediné, co Bílý dům prozradil, je nabídka ruského prezidenta, že zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, prověřující ruské ovlivňování amerických voleb, může v Moskvě vyslechnout 12 Rusů, které viní z nabourání do serverů Demokratického národního výboru a kampaně Hillary Clintonové. Na oplátku ale požadoval stejný přístup k Američanům, o němž se zajímá Kreml. Mezi nimi je například bývalý velvyslanec USA v Rusku Michael McFaul.

Trumpova mluvčí Sarah Huckabee Sandersová požadavek potvrdila. Nejprve tvrdila, že se jím budou zabývat, následně dodala, že s ním prezident nesouhlasil. McFaul, jenž se v minulosti k Putinovu Rusku vyjadřoval kriticky, označil takový návrh jako pobuřující. Na Twitteru jej odmítla i Clintonová. „Pan McFaul je patriot, který strávil svoji kariéru hájením Ameriky. Je znepokojující vidět, že Bílý dům váhá nad obranou diplomata,“ napsala.

Nezdá se však, že by Trumpovo chování mělo pro prezidenta velké následky. Popularita šéfa Bílého domu se podle agregátoru průzkumů na webu fivethirtyeight.com i nadále stabilně pohybuje kolem 40 procent, což se dá přičítat značně polarizovanému politickému prostředí v USA. Výzkum stanice CBS News ukázal, že s Trumpovým jednáním během summitu nesouhlasí 39 procent lidí, opačný názor má 32 procent. Mezi republikány však podpora prezidentova přístupu k Putinovi dosahuje 68 procent.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.