Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pro starší rasistka, pro mladší reformátor. Le Penová sbírá body u nejmladších voličů

Pro starší rasistka, pro mladší reformátor. Le Penová sbírá body u nejmladších voličů

Chtějí měnit zavedené pořádky, protože mají pocit, že v životě už mají mnoho za sebou. Jsou přesvědčení, že tradiční politici je přehlížejí a už nechtějí mlčky přihlížet. Mladí a rozhořčení se zase jednou dostávají do centra pozornosti. Ve Francii by mohli už za pár dní populistické krajně pravicové kandidátce na prezidentku Marine Le Penové pomoci k vítězství. 

V současné době je nezaměstnanost mezi mladými ve Francii 25 procent a mnozí doufají, že by jim právě Le Penová, která chce uzavřít hranice, vystoupit z Evropské unie a přijmout zpět frank, mohla pomoci.

„Bylo nám řečeno, že celé naše životy jsou nalinkované. Volný obchod. Žádné hranice. Jedna měna pro celou Evropu. Nic se nemůže změnit,“ říká Gaëtan Dussausaye třiadvacetiletý vůdce mladého křídla Národní fronty. „Mladým se ale tento systém nelíbí. Tento systém je chyba,“ tvrdí.

Národní fronta je mezi mladými značně populární, což by mohlo také naznačovat, že se vlna populismu v politice usadila na delší dobu, než se předpokládalo, píše Washington Post. V průběhu let se tak můžou populistické strany, jako je Národní Fronta, stát stálicemi na politickém poli, se kterými je nutné počítat. I když dnes je například jejich koaliční potenciál mizivý.

Mladá generace bude dospívat a nebude pojmy jako populismus nebo krajní pravice pro ni dost možná ztratí negativní nádech. Mnohé může ukazovat situace z Německa, kde zavedené strany vedou starší a zkušenější generace, ale dravou protimuslimskou Alternativu pro Německo jednačtyřicetiletý politik. Ve Skandinávii sedí v parlamentech dvacátníci hlásající názory, které by ještě před deseti lety byly považovány za extremistické a nepřijatelné.

Stejně tomu je i ve Francii, Národní frontu považovali Francouzi za stranu pro rasisty vedenou usvědčeným popíračem holokaustu Jeanem-Marie Le Penem. Mladší lidé toto – narozdíl od Francouzů ve středních věku – mnohdy nevnímají a neřeší. Národní frontě se může snadno podařit přesvědčit řadu mladých voličů, že pod vedením Marine Le Penové se strana reformovala.

Le Penová se obklopila mladými poradci a tento měsíc se ve svém projevu v Bordeaux soustředila výhradně na mladé. Ve věkové kategorii 18 až 24 let má podporu možná až 40 procent. Její největší soupeř Emmanuel Macron v této věkové kategorii v odhadech získává o polovinu méně hlasů.

Neznamená to nutně, že všichni mladí Francouzi jsou radikální, ale existuje velký rozpor mezi skupinou lidí, kteří jsou kosmopolitní a otevření, a těmi, kteří by chtěli, aby se Francie uzavřela. Emmanuel Macron, jenž by se v případě volebního úspěchu stal nejmladším prezidentem Francie, oslovuje mladé městské voliče. Jenže mnoho těchto Francouzů žije ve venkovských oblastech, nechodili na vysokou školu a mají problémy najít práci. Je pro ně proto jednoduché přijmout myšlenku, že jim práci vzali právě imigranti. Mezi mladými voliči ve Francii tak vzniká rozpor. A tak zatímco většina starších voličů považuje Le Penovou za nebezpečnou extremistku. Mnoho mladých ji bere jako reformátorku, která zařídí lepší budoucnost. Že je to mnohdy nedosažitelné, už řada lidí nevidí.

„Moji prarodiče se Le Penové obávají. Říkají, že je extremistka a když bude zvolena, tak dojde možná k válce,“ říká Manon Coudrayová, třiadvacetiletá sekretářka. „Já říkám, že je to možná dobře. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1