Proč byl nad Evropou radioaktivní mrak? Vědci jsou na stopě jaderné havárie v Rusku | info.cz

Články odjinud

Proč byl nad Evropou radioaktivní mrak? Vědci jsou na stopě jaderné havárie v Rusku

Proč byl nad Evropou radioaktivní mrak? Vědci jsou na stopě jaderné havárie v Rusku
 

V září 2017 se nad Evropou objevil radioaktivní mrak ruthenia, který zřejmě pocházel z Ruska. Dodnes ale nebylo zřejmé, co bylo jeho příčinou. Nyní vědci přišli s dosud nejpravděpodobnější teorií: mrak vznikl při nehodě, která podle nich nastala při snaze Rusů vyrobit radioaktivní materiál pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN).

S touto tezí nepřichází žádní autoři konspiračních teorií, ale kanadsko-německo-rakouský tým vědců v časopise americké Akademie věd PNAS. A o co tedy jde? Na podzim 2017 naměřila řada stanic v Evropě v ovzduší neobvykle vysoké množství izotopu radioaktivního ruthenia RU-106. Stopy vedly do Ruska, konkrétně k ruskému podniku pro zpracování radioaktivních materiálů Majak na jižním Uralu. I když zpočátku i ruská meteorologická služba potvrdila v této oblasti zvýšenou radioaktivitu, Rusové později jakoukoliv odpovědnost za radioaktivní mrak odmítli. Státní energetická firma Rosatom zveřejnila prohlášení, v němž za pravděpodobný zdroj záření označila družici, která shořela v atmosféře.

Už v roce 2017 však jiný mezinárodní tým vědců, v němž byli i dva Češi, na základě zpětné analýzy meteorologický dat došel k závěru, že takřka jistě unikla radioaktivita z Majaku. Nad Českou republikou se RU-106 vyskytoval ve stopovém, lidskému zdraví neškodném množství, i tak se ale jednalo o nejvyšší naměřenou hodnotu od havárie v Černobylu v roce 1986. Pokud ale opravdu pocházel izotop ruthenia z Majaku, otázkou zůstalo a i nadále zůstává, proč k úniku došlo.

Pokud by se jednalo o únik přímo z poškozeného jaderného reaktoru nebo při testech jaderných zbraní, do ovzduší by se dostalo nejen RU-106, ale i jiné radioaktivní látky. Už před dvěma roky tak vědci spekulovali o tom, že se mohlo jednat o havárii při výrobě velkého radioaktivního zdroje pro nějaký vědecký experiment.

Zakázka pro CERN?

Mezinárodní vědecký tým pod vedením Georga Steinhausera z Univerzity v Hannoveru minulý týden v časopise PNAS (a ještě dříve v podobném článku pro Nature Communications) tuto teorii dále rozvedl. Vědci se nespokojili jen s meteorologickými daty, ale v laboratorních podmínkách se pokusili chemicky a fyzikálně ověřit, jak konkrétně se do ovzduší dostalo právě dané množství RU-106, a nikoliv jiných látek. A došli k závěru, že se muselo jednat o únik při práci na přepracování vyhořelého jaderného paliva, ovšem – a to je podle vědců to nejpřekvapivější – poměrně „mladého“. Jinými slovy: Rusové zpracovávali palivo, které mohlo ještě nějakou dobu sloužit v reaktoru a jeho předčasné vytažení by bylo mimo jiné ekonomickým nesmyslem. Proč by to tedy někdo dělal?

I na tohle mají Steinhauser a jeho kolegové údajně nejpravděpodobnější, o to ale překvapivější odpověď. „Jediné vysvětlení, které vidím, je to, že to celé souvisí s objednávkou evropského projektu výzkumu neutrin v italské laboratoři Gran Sasso,“ řekl Steinhauser rakouskému deníku Der Standard. Neutrina jsou elementární částice s tak nepatrnou hmotnosti, že snadno projdou jakoukoliv hmotou, a CERN je už dlouho zkoumá v rámci speciálního evropského projektu, jehož centrem je právě italská laboratoř v Gran Sasso. Některé experimenty s neutriny vyžadují extrémně radioaktivní, ale i velmi kompaktní zdroj, vyrobený z radionuklidu Cer-144. A ten se získává právě z prvků vyhořelého jaderného paliva.

Steinhauser tvrdí, že nejen on, ale i řada dalších vědců má podezření na to, že se Rusové pokoušeli vyhovět požadavku CERN. „Palivo muselo být mladší, a proto i radioaktivnější, než je obvyklé při jeho běžném přepracování. Jinak by specifikace požadované pro experiment nebyly proveditelné,“ uvedl Steinhauser. Poté, co požadavek laboratoře v Gran Sasso na dodávku materiálu odmítla další jaderná velmoc Francie, dostal podle Steinhausera prokazatelně stejnou nabídku ruský podnik Majak.

Pokus nevyšel

O tom, že k havárii v Rusku došlo právě při snaze o přepracování paliva pro potřeby výzkumu neutrin, svědčí údajně i řada nepřímých důkazů. V prosinci 2017, tedy necelé tři měsíce poté, co se nad Evropu objevil radioaktivní mrak, byl kontrakt se střediskem Majak stornován jako neproveditelný. A zrušen byl i projekt Neutrino. „Souvislost s objednávkou laboratoře z Gran Sasso zůstává hypotézou, ale celé to poskytuje ucelený obraz,“ uvedl Steinhauser.

Vědci ze Steinhauserova týmu tvrdí, že dokázali popsat, jak mohlo dojít i přímo k samotné havárii. „Během přepracování je palivo rozpuštěno v kyselině, což vytváří vysoce radioaktivní a extrémně reaktivní plynnou sloučeninu, tedy oxid ruthenia,“ vysvětluje Steinhauser. Tento nebezpečný plyn se zavádí do kyseliny chlorovodíkové, aby mohl reagovat a přeměnit se na na stabilní rutheniumchlorid.

Vědci ale údajně dokázali experimentálně demonstrovat, že při ruském „pokusu“ to mohlo být trochu jinak. Protože použité palivo bylo mnohem čerstvější než obvykle, bylo také výrazně radioaktivnější. V důsledku toho byla radioaktivnější a „teplejší“ i plynná fáze, při níž mohlo dojít i k explozi plynu a úniku radioaktivity do ovzduší.

I když se tato teorie dostala do dvou renomovaných vědeckých časopisů, stále se ani zdaleka nejedná o definitivní potvrzení příčin vzniku radioaktivního mraku nad Evropou na podzim 2017. „Všechno jsou to pořád jenom spekulace, které lze potvrdit, či vyvrátit pouze za předpokladu, že by se sami Rusové přiznali k odpovědnosti za havárii. A to se zatím nestalo,“ řekla INFO.CZ předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

 
 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud