Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Proč Trump váhá s útokem na Sýrii? 4 otázky a odpovědi kolem krize, která může skončit válkou

Proč Trump váhá s útokem na Sýrii? 4 otázky a odpovědi kolem krize, která může skončit válkou

Situace po údajném chemickém útoku v syrském městě Dúmá eskaluje. USA hrozí odvetou proti prezidentovi Bašáru Asadovi. K ní se přiklánějí i další země – předně je to Velká Británie nebo Francie, která ústy prezidenta Macrona oznámila, že má důkazy o Asadově vině. Neopatrný úder koalice by ale mohl konflikt vyhrotit a způsobit otevřený střet USA s Ruskem. Bílý dům již několik dní váhá, k jakému řešení přistoupí. Nabízíme odpovědi na čtyři základní otázky, které se kolem krize aktuálně objevují.

Proč Trump s úderem váhá?

Donald Trump v pondělí prohlásil, že o odvetě za chemický útok v syrském městě Dúmá rozhodne do dvou dnů. Ani po více než 48 hodinách od výroku však není jasno, kdy a zda vůbec Američané na pozice syrského prezidenta Bašára Asada zaútočí. Ve středu večer našeho času Bílý dům prohlásil, že za útok je zodpovědná Sýrie a její patron Rusko, časový plán úderu ale nestanovil.

Podle mluvčí Sarah Huckabee Sandersové Trump zvažuje všechny možnosti včetně nevojenských řešení. Také prezidentovy tweety nevnáší do situace světlo. V jednom sice varoval Rusko, aby bylo připravené na „nové, pěkné a chytré“ americké rakety, o chvíli později však kritizoval špatné vztahy s Moskvou a vyzval ke spolupráci a zastavení závodů ve zbrojení.

Důvodů, proč Trump váhá, může být hned několik. Případný útok je vysoce citlivou záležitostí, která může přerůst v konflikt s nedozírnými důsledky. Když USA loni v odvetě za jiný chemický útok bombardovaly leteckou základnu Asadova režimu, informovaly o tom Rusko předem. To tedy mělo čas stáhnout své vojáky a předejít eskalaci. Stejný postup Rusové očekávají i nyní, vzhledem k vyhrocené rétorice však není příliš pravděpodobný.

Případná smrt ruského vojáka po americkém úderu by napětí citelně zvýšila a mohla by vést k přímé konfrontaci mezi Moskvou a Washingtonem. Krize by se vyhrotila i při zásahu ruských základen v Sýrii Tartús a Hmímím. Ruští generálové avizovali, že takový krok by skončil „katastrofou“. Podobně jako Rusko by při svých obětech mohl reagovat také Írán, který rovněž podporuje Asada.

Možné útoky zakázanými látkami v Sýrii (situace k dubnu 2018)

To je další změna proti loňsku. Před rokem se jednalo o jednorázový úder americké armády proti pozicím syrské vlády. Letos se ale na obou stranách formují širší aliance. Předpokládá se, že se k útoku na Asada přidá Velká Británie a Francie, podporu vyjádřil i Izrael a Saúdská Arábie. Potřeba koordinace společné akce s partnery dost možná hraje roli v Trumpově uvažování a je důvodem, proč akci odkládá.

Oddalování útoku totiž jinak ze strategického pohledu nedává příliš velký smysl. Oznámení a následné váhání naopak přinesly Sýrii a Rusku čas se připravit a snížit tak efekt akce. Trump se brání, že nikdy neřekl, kdy zaútočí. Podle něj k tomu „může dojít brzy, ale také v nijak dohledné době“. Podobně francouzský prezident Emmanuel Macron diplomaticky avizoval, že reakce nastane „v čase, pro který se rozhodne“.

Jaká je reakce Ruska?

Rusko se nařčení z podílu na chemickém útoku brání a snaží se setřást vinu i ze syrské vlády. Tvrdí, že Američané a jejich spojenci osočují domnělé viníky bez jasných důkazů. K nim je ale složité se dostat. Vyšetření incidentu je komplikované i kvůli faktu, že Rusko oblast útoku kontroluje, na místě nasadilo vojenskou policii a Ghútu formálně předalo zpět Asadovi.

Rada bezpečnosti OSN především kvůli ruskému postoji zamítla hned trojici návrhů na zřízení nezávislých vyšetřovacích týmů.

Moskva neuspěla s návrhem rezoluce podporující vyslání vyšetřovatelů Organizace pro zákaz chemických zbraní. Velká Británie, která hlasovala proti, upozornila, že plán nezahrnoval vytvoření nezávislého vyšetřovacího výboru, který by určil viníka. Tým vyšetřovatelů už podle Britů na cestě do Sýrie je. Rusko následně vetovalo americký návrh, který požadoval zřízení mezinárodního nezávislého orgánu, který by určil, kdo nese za útok odpovědnost.

Možné cíle amerického úderu v Sýrii

Moskva pohrozila Američanům, že v případě útoku sestřelí všechny rakety vypálené na Sýrii a odvetou zaútočí na místa, odkud budou vypáleny. Případným cílem ruského útoku by se podle britského generála Richarda Barronse mohly stát nejen lodě, ponorky a letadla, ale také britská vojenská základna na Kypru.

List The Times informoval o tom, že Rusko začalo přesouvat své lodě ze základny v Tartúsu dál do Středozemního moře, aby byly blíž té americké.

Kolik by případný útok stál?

Je složité vyčíslovat cenu útoku, pokud neznáme jeho rozsah ani použité zbraně. Vycházejme tedy z toho, co víme. Loňský raketový úder vyšel Pentagon na 93 milionů dolarů (asi 1,9 miliardy korun). Jedna raketa typu Tomahawk, kterou Američané útočili z letadlové lodi, stojí 1,59 milionů dolarů (cca 32 milionů korun). USA jich loni vypálily 59.

Podle Trumpova tweetu se dá soudit, že Američané tentokrát chtějí použít něco nového. Nabízí se například útok ze vzduchu za použití letadel typu F-35. Cena jedné letové hodiny bojového letounu se pohybuje kolem 35 tisíc dolarů (asi 715 tisíc korun).

Jak pokračuje vyšetřování v Dúmě?

Zatímco svět spekuluje, kdy dojde k úderu, lékaři na místě se v omezených podmínkách snaží zjistit, co se vlastně stalo. Popsali, že oběti chemického útoku měly pěnu u úst, zarudlé oči a špatně se jim dýchalo. Srdce řady z nich bilo navíc tak pomalu, že je puls sotva držel při životě.

Všichni pacienti si stěžovali na zápach podobný chloru. Podle doktorů jim však mohla ublížit jiná látka. Chlor totiž nepůsobí na nervovou soustavu, což se v případě útoku v Dúmě dělo. Odhalit látku by mohly pomoci testy biologického materiálu, který se nyní transportuje do Jordánska. Vzorky 42 mrtvých a stovek přeživších mají být vyhodnocené zhruba za týden.

Podle Jerryho Smithe, který vedl misi OSN dozorující likvidaci syrských zásob sarinu, je možné, že šlo o kombinaci chemických látek. Příznaky podle něj nasvědčují účinkům sarinu s příměsí chloru.

V ostrém kontrastu s tím je tvrzení Ruska, podle kterého se žádný chemický útok nestal. V půdě jeho experti prý nenašli žádné stopy po látkách a ani neobjevili žádné svědky.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1