Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Proč Trump váhá s útokem na Sýrii? 4 otázky a odpovědi kolem krize, která může skončit válkou

Proč Trump váhá s útokem na Sýrii? 4 otázky a odpovědi kolem krize, která může skončit válkou

Situace po údajném chemickém útoku v syrském městě Dúmá eskaluje. USA hrozí odvetou proti prezidentovi Bašáru Asadovi. K ní se přiklánějí i další země – předně je to Velká Británie nebo Francie, která ústy prezidenta Macrona oznámila, že má důkazy o Asadově vině. Neopatrný úder koalice by ale mohl konflikt vyhrotit a způsobit otevřený střet USA s Ruskem. Bílý dům již několik dní váhá, k jakému řešení přistoupí. Nabízíme odpovědi na čtyři základní otázky, které se kolem krize aktuálně objevují.

Proč Trump s úderem váhá?

Donald Trump v pondělí prohlásil, že o odvetě za chemický útok v syrském městě Dúmá rozhodne do dvou dnů. Ani po více než 48 hodinách od výroku však není jasno, kdy a zda vůbec Američané na pozice syrského prezidenta Bašára Asada zaútočí. Ve středu večer našeho času Bílý dům prohlásil, že za útok je zodpovědná Sýrie a její patron Rusko, časový plán úderu ale nestanovil.

Podle mluvčí Sarah Huckabee Sandersové Trump zvažuje všechny možnosti včetně nevojenských řešení. Také prezidentovy tweety nevnáší do situace světlo. V jednom sice varoval Rusko, aby bylo připravené na „nové, pěkné a chytré“ americké rakety, o chvíli později však kritizoval špatné vztahy s Moskvou a vyzval ke spolupráci a zastavení závodů ve zbrojení.

Důvodů, proč Trump váhá, může být hned několik. Případný útok je vysoce citlivou záležitostí, která může přerůst v konflikt s nedozírnými důsledky. Když USA loni v odvetě za jiný chemický útok bombardovaly leteckou základnu Asadova režimu, informovaly o tom Rusko předem. To tedy mělo čas stáhnout své vojáky a předejít eskalaci. Stejný postup Rusové očekávají i nyní, vzhledem k vyhrocené rétorice však není příliš pravděpodobný.

Případná smrt ruského vojáka po americkém úderu by napětí citelně zvýšila a mohla by vést k přímé konfrontaci mezi Moskvou a Washingtonem. Krize by se vyhrotila i při zásahu ruských základen v Sýrii Tartús a Hmímím. Ruští generálové avizovali, že takový krok by skončil „katastrofou“. Podobně jako Rusko by při svých obětech mohl reagovat také Írán, který rovněž podporuje Asada.

Možné útoky zakázanými látkami v Sýrii (situace k dubnu 2018)

To je další změna proti loňsku. Před rokem se jednalo o jednorázový úder americké armády proti pozicím syrské vlády. Letos se ale na obou stranách formují širší aliance. Předpokládá se, že se k útoku na Asada přidá Velká Británie a Francie, podporu vyjádřil i Izrael a Saúdská Arábie. Potřeba koordinace společné akce s partnery dost možná hraje roli v Trumpově uvažování a je důvodem, proč akci odkládá.

Oddalování útoku totiž jinak ze strategického pohledu nedává příliš velký smysl. Oznámení a následné váhání naopak přinesly Sýrii a Rusku čas se připravit a snížit tak efekt akce. Trump se brání, že nikdy neřekl, kdy zaútočí. Podle něj k tomu „může dojít brzy, ale také v nijak dohledné době“. Podobně francouzský prezident Emmanuel Macron diplomaticky avizoval, že reakce nastane „v čase, pro který se rozhodne“.

Jaká je reakce Ruska?

Rusko se nařčení z podílu na chemickém útoku brání a snaží se setřást vinu i ze syrské vlády. Tvrdí, že Američané a jejich spojenci osočují domnělé viníky bez jasných důkazů. K nim je ale složité se dostat. Vyšetření incidentu je komplikované i kvůli faktu, že Rusko oblast útoku kontroluje, na místě nasadilo vojenskou policii a Ghútu formálně předalo zpět Asadovi.

Rada bezpečnosti OSN především kvůli ruskému postoji zamítla hned trojici návrhů na zřízení nezávislých vyšetřovacích týmů.

Moskva neuspěla s návrhem rezoluce podporující vyslání vyšetřovatelů Organizace pro zákaz chemických zbraní. Velká Británie, která hlasovala proti, upozornila, že plán nezahrnoval vytvoření nezávislého vyšetřovacího výboru, který by určil viníka. Tým vyšetřovatelů už podle Britů na cestě do Sýrie je. Rusko následně vetovalo americký návrh, který požadoval zřízení mezinárodního nezávislého orgánu, který by určil, kdo nese za útok odpovědnost.

Možné cíle amerického úderu v Sýrii

Moskva pohrozila Američanům, že v případě útoku sestřelí všechny rakety vypálené na Sýrii a odvetou zaútočí na místa, odkud budou vypáleny. Případným cílem ruského útoku by se podle britského generála Richarda Barronse mohly stát nejen lodě, ponorky a letadla, ale také britská vojenská základna na Kypru.

List The Times informoval o tom, že Rusko začalo přesouvat své lodě ze základny v Tartúsu dál do Středozemního moře, aby byly blíž té americké.

Kolik by případný útok stál?

Je složité vyčíslovat cenu útoku, pokud neznáme jeho rozsah ani použité zbraně. Vycházejme tedy z toho, co víme. Loňský raketový úder vyšel Pentagon na 93 milionů dolarů (asi 1,9 miliardy korun). Jedna raketa typu Tomahawk, kterou Američané útočili z letadlové lodi, stojí 1,59 milionů dolarů (cca 32 milionů korun). USA jich loni vypálily 59.

Podle Trumpova tweetu se dá soudit, že Američané tentokrát chtějí použít něco nového. Nabízí se například útok ze vzduchu za použití letadel typu F-35. Cena jedné letové hodiny bojového letounu se pohybuje kolem 35 tisíc dolarů (asi 715 tisíc korun).

Jak pokračuje vyšetřování v Dúmě?

Zatímco svět spekuluje, kdy dojde k úderu, lékaři na místě se v omezených podmínkách snaží zjistit, co se vlastně stalo. Popsali, že oběti chemického útoku měly pěnu u úst, zarudlé oči a špatně se jim dýchalo. Srdce řady z nich bilo navíc tak pomalu, že je puls sotva držel při životě.

Všichni pacienti si stěžovali na zápach podobný chloru. Podle doktorů jim však mohla ublížit jiná látka. Chlor totiž nepůsobí na nervovou soustavu, což se v případě útoku v Dúmě dělo. Odhalit látku by mohly pomoci testy biologického materiálu, který se nyní transportuje do Jordánska. Vzorky 42 mrtvých a stovek přeživších mají být vyhodnocené zhruba za týden.

Podle Jerryho Smithe, který vedl misi OSN dozorující likvidaci syrských zásob sarinu, je možné, že šlo o kombinaci chemických látek. Příznaky podle něj nasvědčují účinkům sarinu s příměsí chloru.

V ostrém kontrastu s tím je tvrzení Ruska, podle kterého se žádný chemický útok nestal. V půdě jeho experti prý nenašli žádné stopy po látkách a ani neobjevili žádné svědky.

  
 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek