Průvodce izraelskými volbami: kdo vyhraje, kdo rozhodne... A kdo se dere nahoru | info.cz

Články odjinud

Průvodce izraelskými volbami: kdo vyhraje, kdo rozhodne... A kdo se dere nahoru

V září se v Izraeli budou konat další, letos už druhé parlamentní volby. Výsledky těch dubnových nevyhovovaly premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, který po nich nedokázal složit koalici podle svého gusta. Izraelci jdou tedy k urnám znovu, ačkoli není jasné, zda to budou jejich hlasy, co nakonec rozhodne o konkrétní vládě. Nabízíme stručný přehled politiků, kteří se v komplikovaném politickém prostředí Izraele orientují nejlépe.

Výrazných dělících linií je v Izraeli celá řada. Jen namátkou: ortodoxní kontra sekulární (kteří věří, že i v sobotu mají právo na nákup a nemusejí dodržovat náboženský klid); jestřábi kontra holubice (které věří, že mír s Araby je nejen možný, ale i žádoucí); orientální kontra západní (kteří v koutku duše stále věří v demokratický socialismus a lidská práva); Židé kontra Arabové (kteří věří, že mají stejná práva jako prvně jmenovaní).

V izraelském politickém systému se značným počtem stran v Knesetu (pro vstup do jednokomorového parlamentu postačuje zisk 3,25 % hlasu) je k sestavení kabinetu nutné uzavírat široké koalice. Šéf pravicového Likudu, premiér Benjamin „Bibi“ Netanjahu, který vsadil na globální politicky trend a i Izraelce rozdělil na dva značně rozhádané národy, v dubnu nezvládl sestavit vládu o jediný hlas. Proto zařídil opakování voleb. On i jeho hlavní rival Benny Ganc  z hnutí „Modrá a Bílá“ zůstávají i podle posledních průzkumů nejsilnějšími lídry. Nebudou to ale zřejmě oni, kdo nakonec rozhodne o složení kabinetu.

Ti, kteří zřejmě rozhodnou: Lieberman a Ode

Byl to totiž Avigdor Lieberman ze sekulární strany „Izrael, náš domov“, kdo v dubnu zhatil Bibiho plány na výrazně pravicové spojenectví. V něm se počítalo i s oběma ortodoxními náboženskými stranami (Šas a Sjednocený judaismus Tóry). Lieberman – jindy velice pravicový ministr obrany, jenž politicky zastupuje původem ruské či sovětské Izraelce, totiž trval na tom, že povinnost nastoupit do armády platí pro všechny chlapce i dívky. Potomci ortodoxních rodin přitom nyní do uniformy nemusejí – mladí věřící trvají na povinnosti studovat Tóru. A tento stav také chtějí zachovat předáci obou zmíněných náboženských stran. Střet mezi nimi a sekularisty byl nevyhnutelný... 

Lieberman se před navíc zářijovými volbami takticky posunul blíže ke středu a nabídl ruku, i když opatrně, proti-netanjahuovské opozici. Jinými slovy, jeho koaliční potenciál se dramaticky zvýšil.

Izraelské volby: Kdo usiluje o hlasy voličů? (archiv, vytvořeno před jarními volbami)Izraelské volby: Kdo usiluje o hlasy voličů? (archiv, vytvořeno před jarními volbami)autor: INFO.CZ

Změnil se ale zřejmě i přístup politiků, kteří zastupují Araby s izraelským pasem. Ajman Ode, lídr Sjednocené kandidátky, vyhlásil, že pomůže těm izraelským stranám, které sesadí Netanjahua. Důvod? Bibi se stále častěji (populisticky) přiživuje na odporu vůči Arabům, který oceňují především jeho voliči z řad orientálních Židů. Arabští politici se přitom dosud jednání o koalicích (respektive jejich podpoře) nijak neúčastnili.

Ti, kteří budou nejsilnější: Netanjahu a Ganc

S velkým odstupem vyhráli volby z počátku dubna, přičemž v září tento výsledek zřejmě zopakují. Strany Likud i Modrá a Bílá získaly shodně ve 120ti členné sněmovně po 35 křeslech, což by samozřejmě stačilo na pohodlnou většinu. Jenže předák centristických modrobílých Benny Ganc opakovaně vyhlásil, že s Bibim nikdy, což ale neplatí pro Likud jako takový. A slovo dodržel. V jistém smyslu lze říci, že překvapivě pevné spojenectví nazvané podle barev izraelské vlajky má za cíl především odstavit od moci Netanjahua. Podle posledních průzkumů má podporu znamenající teoreticky zisk 29 až 30 křesel.

Podobně silný je mezi izraelskými respondenty také Likud. Ten teď přiměl první čtyři desítky kandidátů do zářijových voleb podepsat prohlášení, ve kterém fakticky slibují věrnost Bibimu jako premiérovi. Průběžně se totiž objevují možná i záměrně vypouštěné zprávy, podle kterých jak modrobílí, tak Lieberman vyjednávají s některými zákonodárci Likudu za zády premiérových lidí. Netanjahu má totiž – podobně jako jiní premiéři, třeba český – zájem zůstat ve funkci i proto, že mu v několika korupčních kauzách hrozí trestní stíhání. Netanjahu, který vládne svému Likudu ještě autokratičtěji než zemi, má z odpadlíků strach. Právě oni totiž patrně způsobí jeho pád.

Ty, které stoupají: Orly a Šakedová

Ajelet Šakedová je nejen ambiciózní, ale i schopná. Podle některých komentátorů téměř všeho – viz list Haarec. Nebojí se krajně kontroverzních, až rasistických vyhlášení. Do zářijového hlasování nyní vede Sjednocenou pravici, kde se sešli úspěšní i poražení politici z jarních voleb. Jde v zásadě o partaje a skupiny, které lze s klidným srdcem označit za ještě pravicovější než Likud, což by v jiných, útlocitnějších zemích stačilo na obvinění z rasismu a xenofobie. Přesto ji i nepřátelsky naladěný tisk označuje za nadějnou političku a budoucí premiérku, patrně i pro její šarm.

Zásadním politickým obratem si pak prošla poslankyně Orly Levy, které se do parlamentu dostala v barvách velmi pravicového Liebermanova hnutí „Izrael, náš domov“. Po různých peripetiích teď spojila síly s levicovými labouristy, kteří v dubnu od voličů „dostali“ šest křesel. Mimochodem, v téže části politického spektra se zrodila nová Demokratická unie, které sdružuje mimoparlamentní zelené, levicový Merec a bývalého labouristického premiéra Ehuda Baraka.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud