Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

První rozhovor s první dámou Francie: „Jedinou chybou mého manžela je, že je mladší než já“

První rozhovor s první dámou Francie: „Jedinou chybou mého manžela je, že je mladší než já“

„Kdybych ho nepotkala, život by mi proklouzl mezi prsty,“ říká v rozhovoru pro francouzské vydání magazínu Elle první dáma Francie Brigitte Macronová. S novináři takto otevřeně mluvila vůbec poprvé od momentu, co byl její manžel Emmanuel Macron zvolen francouzským prezidentem. Kompletní interview vyjde zítra, některé jeho úryvky si ale můžete přečíst už teď.

„Když si čtu v novinách o našem vztahu, vždycky mám pocit, že je to o někom jiném. Náš příběh je velmi jednoduchý,“ říká v rozhovoru pro francouzské vydání módního časopisu Elle Brigitte Macronová, manželka současného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Jejich příběh zaujal média ještě před tím, než se prezidentský pár, mezi nímž je více než dvacetiletý věkový rozdíl, nastěhoval do Elysejského paláce letos na jaře. Současný prezident svou budoucí manželku potkal jako patnáctiletý student na střední škole v Amiens. Brigitte, která byla tehdy vdaná a doma měla tři děti, tam vedla dramatický kroužek. Vzali se až o několik let později, ale jak dříve potvrdili novinářům, v kontaktu byli neustále.

„Jedinou chybu, kterou můj manžel má, je, že je mladší než já,“ řekla v rozhovoru Brigitte, bez které by se Macron o post prezidenta nikdy neucházel.

„S Emmanuelem jsem si zvykla na mimořádné věci, které se nám stávají, a pořád se zajímám, co dalšího na nás čeká. A tak to máme už dvacet let,“ uvedla Brigitte v rozhovoru, jehož kompletní verze vyjde zítra.

Kromě vztahu s manželem Brigitte Macronová v interview hovořila také o své roli první dámy Francie. K její společenské úloze by se v brzké době měl vyjádřit Elysejský palác. Francouzům se totiž nelíbí návrh zákona, který počítá se zřízením zvláštního postavení prezidentovy manželky. První dáma by dokonce měla disponovat vlastním rozpočtem. Petice proti návrhu má už ale podle agentury AFP 270 tisíc podpisů. Návrh proto bude s největší pravděpodobností stažen.

Francouzský prezidentský pár se v posledních dnech dostal do novin také kvůli žalobě, kterou Emmanuel Macron podal na fotografa, který překážel prezidentské autokoloně a údajně pronikl na místo Macronovy letní dovolené. Volno tráví prezident se svou manželkou v Marseille na jihu Francie. Na rozdíl od svých předchůdců se médiím snaží vyhýbat.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1