Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pušky z Afriky i domácí chemikálie. Vědci mapují, čím vším zabíjejí radikálové z IS

Pušky z Afriky i domácí chemikálie. Vědci mapují, čím vším zabíjejí radikálové z IS

Bitva o Mosul se pomalu blíží do finále. Irácké armádě se spolu s mezinárodní koalicí povedlo dobýt už 90 procent města a nyní podniká ofenzivu na osvobození jeho zbytku od tzv. Islámského státu. Vojáci ale nejsou jediní, kdo na místě operují. Tým kanadských výzkumníků se pohybuje přímo za frontovou linií a dokumentuje, jaké zbraně islamisté využívají.

Průzkumníci Devin Morrowová a Mike Lewis jsou v domě, který ještě nedávno sloužil jako soud a věznice Islámského státu. Nyní na něm visí nápis „Osvobozeno hrdiny z ERD (irácká elitní jednotka rychlé reakce, pozn. red.)“.

Morrowová a Lewis najdou v domě láhve chemikálií, rozbušky a improvizované výbušné zařízení. Hledají ale něco jiného. „Vypadá to, jako kdyby všichni vyráběli bomby,“ tvrdí Lewis. Jejich práci zdokumentoval kanadský zpravodajský server Maclean´s.

Džihádisté před třemi lety získali arsenál zbraní, který tam zanechala irácká armáda. Kromě toho si podomácku dovedli vyrábět nejrůznější typy výbušnin či bazuky. Další zbraně navíc pašují ze Sýrie.

Právě po těch dvojice z neziskové organizace CAR (Conflict Armament Research) pátrá. Věří, že nálezy pomohou lépe se zorientovat v dodavatelských sítích tzv. Islámského státu (IS). Ty by se poté mohly uplatnit jako důkazy při stíhání dealerů.

Zachycené zbraně průzkumníci zaznamenávají do databáze, kterou mohou státy použít při tvorbě strategií vedoucím k zablokování dodávek nestátním a teroristickým skupinám.

Pozornost ale nevěnují jen výbušninám nebo samopalům. Když jim lidé z ERD předali pytel s chemikáliemi, Morrowová s Lewisem ho prozkoumali. Zajímají se, jaké nesou štítky. Díky tomu mohou opět vysledovat zemi původu, případně i továrnu, kde surovinu vyrobili.

„Pro nás je lepší, když to nejsou podomácku vyrobené chemikálie. Pak můžeme zjistit, jak se to k islamistům dostalo. Jedna zbraň dokáže ukázat část zásilky, která porušila embargo a identifikovat odpovědnou osobu,“ vysvětluje Lewis.

Takhle se lidem z CAR povedlo odhalit několik čínských útočných pušek SKS používaných k útokům v Africe. Databáze organizace je následně spojila se dvěma zbraněmi džihádistů z IS. „Myslíme, že přišly přes africkou zemi. Naznačují spojení afrických regionů s těmito skupinami,“ praví Lewis.

Občas se ale přihodí, že na místo dorazí pozdě. To jejich práci zkomplikuje. Vzhledem k nedostatečné koordinaci a rivalitě jednotlivých poboček iráckých bezpečnostních sil se může stát, že vojáci odešlou zbraně na recyklaci. „To jde rychle. Jakmile nejste přímo na frontě, je to pryč takřka okamžitě,“ dodává Lewis.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1