Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Putin nabízí Erdoganovi rakety, které dráždí NATO. Využívá příležitost, jak poškodit USA, říká expert

Putin nabízí Erdoganovi rakety, které dráždí NATO.  Využívá příležitost, jak poškodit USA, říká expert

V hlavní roli – ruský protiraketový systém S-400. Právě kolem něj se točí jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s hlavou Turecka Recepem Tayyipem Erdoganem. Putin si Turecko vybral pro svoji první zahraniční cestu po znovuzvolení. I to naznačuje, že spojenectví mezi oběma zeměmi posiluje.

Ruské média jej zbožšťují a představují jako nezničitelnou zbraň, naopak Severoatlantické alianci je trnem v oku. Nyní se ruský protiraketový systém S-400 stává symbolem utužování vztahů mezi Ruskem a Tureckem.

Systém je jedním z hlavních bodů Putinovy první zahraniční cesty. Na jednání s Erdoganem chce tureckého prezidenta přesvědčit ke koupi. Moskva je chce Ankaře dodat do roku 2020. Znamená to pro ni obchod za 2,5 miliardy dolarů (asi 51 miliard korun). NATO s tím však nesouhlasí. Vadí mu mimo jiné, že je systém nekompatibilní s alianční technikou.

Kromě S-400 budou obě strany spolupracovat na stavbě jaderné elektrárny umístěné jen 190 kilometrů od letecké základny využívané NATO. Putin s Erdoganem také proberou stavbu plynovodu Turkish Stream.

Spojenectví z rozumu

Ještě před pár lety přitom rusko-turecké vztahy nebyly zdaleka tak růžové. Po sestřelení ruského bombardéru tureckým bojovým letadlem poblíž syrské hranice se mezi oběma státy strhla diplomatická přestřelka.

I v ní hrály roli protirakety S-400. Moskva jej umístila v Sýrii jen 50 kilometrů od hranic s Tureckem. Dosah systému, který je schopný sestřelit letadlo ve výšce 30 kilometrů nad zemí, je přitom 400 kilometrů. Rusko navíc přerušilo komunikační kanály, které měly podobným incidentům předcházet.

Zlepšení přišlo až v roce 2016, kdy se Erdogan nejprve Rusku omluvil a po neúspěšném pokusu o puč poslal piloty zodpovědné za sestřel do vazby.

„Toto už obě strany překonaly. Jejich spojenectví je nyní jakýmsi spojenectvím z rozumu. Pro Rusko je to vítaná příležitost, jak poškodit USA a omezit jejich dominanci,“ soudí v rozhovoru s INFO.CZ o posilování vazeb mezi Ruskem a Tureckem turkolog Tomáš Laně.

Obavy NATO

NATO a konkrétně USA sbližování aliančního partnera s nepřátelským Ruskem vadí. Američané dokonce varovali státy, že pokud budou obchodovat s ruskou armádou, mohou čelit sankcím. Turecko přesto dál o nákupu protiraketového systému uvažuje.

Zůstává tak problémovým článkem aliance. Laně upozorňuje, že podobný postoj není ničím neobvyklým. Oficiální postoj Turecka k NATO byl vždy v rozporu s tím neoficiálním. Zatímco navenek se Ankara tvářila jako spojenec, doma panovaly jiné nálady.

„Nyní se v průzkumech veřejného mínění ukazuje, že Turci více sympatizují s Ruskem než se Spojenými státy, což ukazuje na zlom v chápání Moskvy. Ale Turecko neprovede rozhodující akt, že by z NATO odešlo,“ domnívá se Laně.

Pomoc v Sýrii

Rusko-turecké spojenectví je pragmatické. V historii mezi oběma státy panovalo nepřátelství kvůli územním sporům či náboženským rozepřím. Nyní však převládla potřeba spolupracovat během konfliktu v Sýrii.

Ačkoli obě země mají rozdílný názor na další osud syrského prezidenta Bašára Asada a jeho pokračování v čele země (Rusko Asada podporuje, Turecko je proti němu), na jiných zásadních věcech se shodnou. Například chtějí zachovat územní celistvost Sýrie.

Pro Turky je udržení současných hranic důležité, jelikož se snaží potlačit kurdské separatisty. Ankara se obává, že by se snahy o samostatnost mohly přelít i na kurdskou menšinu v Turecku. Rusko přitom de facto umožnilo současné turecké tažení proti Kurdům v Afrínu či východní Ghútě.

O Sýrii budou Putin s Erdoganem jednat za přítomnosti íránského prezidenta Hasana Rúháního i nyní. Výrazný posun se však od trojstranného summitu čekat nedá. „Myslím, že nic nepřinese. Všechny tři země mají své zájmy, které jdou proti sobě. Navíc to nezáleží jen na těchto třech. USA do toho také budou chtít mluvit, byť nyní říkají, že se ze Sýrie stáhnou,“ konstatuje Laně.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1