Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ráj na sopečných ostrovech. Před 120 lety USA anektovaly Havaj

Ráj na sopečných ostrovech. Před 120 lety USA anektovaly Havaj

Jedno z nejodlehlejších, ale také nejkrásnějších míst na planetě - to je Havaj, jejíž jméno se stalo synonymem pro pohodu a nicnedělání. Řetězec vulkanických ostrovů, kde žije 1,3 milionu obyvatel, se stal turistickým magnetem a rájem vodních sportů. Události na zdejší strategické americké vojenské základně Pearl Harbor sehrály také důležitou roli v druhé světové válce. Před 120 lety, 7. července 1898, Havajské ostrovy anektovaly Spojené státy, 50. státem USA a poslední hvězdou na vlajce USA se staly v roce 1959.

Prvními obyvateli na Havaji byli zřejmě Polynésané, kteří sem připluli již 300 let před Kristem. Prvními bělochy se pak stali námořníci Angličana Jamese Cooka. Na ostrovy poté začali přicházet obchodníci, kteří se zajímali především o santalové dřevo. Rozběhl se prosperující obchod, který však časem přispěl k zániku havajské kultury. Střelné zbraně, alkohol, drogy a epidemie nemocí způsobily, že místních lidí začalo ubývat ve prospěch přistěhovalců z Asie a Ameriky (ze 300.000 domorodců v Cookově době jich v roce 1820 zbyla jen třetina). Havajská společnost byla rozdělena na kasty a nebyly jí cizí ani lidské oběti. Jejich konec přišel až s činností křesťanských misionářů.

Tradiční havajská monarchie se začala měnit v monarchii konstituční, jejímž prvním ministrem byl Američan Gerrit Judd. Jeho zásluhou byly provedeny reformy a uzavřena řada obchodních dohod s USA. Rostla výroba třtinového cukru i jeho prodej na amerických trzích. Smlouvy upravily množství vyváženého cukru a ochránily postavení havajských pěstitelů. Výměnou za to USA získaly právo zřídit na Oahu námořní přístav, který dostal jméno Pearl Harbor, na který v prosinci 1941 nečekaně zaútočila japonská letadla a útok přiměl USA ke vstupu do druhé světové války.

Po státním převratu z roku 1893 povstalci složení převážně z občanů Spojených států svrhli královnu Havajského království Liliuokalani. Moci se chopil takzvaný Výbor občanské bezpečnosti, který požadoval připojení k USA. S tím ale nesouhlasil americký prezident Grover Cleveland a v červenci 1894 byla vyhlášena Havajská republika. V roce 1897 nový americký prezident William McKinley souhlasil se smlouvou o anexi Havajských ostrovů, která byla podepsána 7. července 1898 a ostrovy byly (podle názorů oponentů nezákonně) anektovány ve prospěch USA.

Od roku 1900 měly ostrovy statut amerického teritoria v čele s guvernérem. Posléze se začalo uvažovat o trvalém připojení Havaje k USA. Americký Kongres ale tento návrh v roce 1937 zamítl, politikům vadila značná vzdálenost souostroví od amerického kontinentu a smíšené obyvatelstvo. Rychlý ekonomický růst po válce a pověst havajských válečníků však znovu nastolily otázku, zda mají být ostrovy přijaty do Unie, nebo mají směřovat k nezávislosti. Nakonec zvítězila první možnost.

Havaj (přezdívanou Aloha State) tvoří osm hlavních ostrovů a více než stovka menších ostrůvků a atolů. Všechny se od sebe liší barevností a stylem života. Je zde příjemné podnebí, nádherné pláže, bohatá vegetace a květena i činné vulkány. Nejnavštěvovanějším ostrovem, kde žijí více než tři čtvrtiny obyvatel, je Oahu. Leží na něm také hlavní město celého souostroví Honolulu, které se kromě proslulé pláže Waikiki může pyšnit i velmi slavným rodákem, kterým je bývalý americký prezident Barack Obama.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1