Články odjinud

Rakušané už nechtějí „anšlus“. Kritizují německou migrační politiku

Rakušané už nechtějí „anšlus“. Kritizují německou migrační politiku

Osmdesát let po takzvaném „anšlusu“, zabrání Rakouska hitlerovským Německem, se pouze 3 % Rakušanů domnívají, že by se Rakousku vedlo lépe, kdyby bylo součástí Německa. Potvrdil to obsáhlý výzkum veřejného mínění, zpracovaný pro deník Der Standard. 

Podle výsledků výzkumu sice většina Rakušanů sleduje, co se u sousedů děje, někdejší Hitlerův plán na spojení Rakouska s Německem v rámci jedné velkoněmecké říše dnes nemá mezi Rakušany takřka žádné příznivce. Připojení Rakouska k Německu pod berlínskou vládou by přivítali pouze 3 % rakouských respondentů. 90 % takovou myšlenku zcela odmítá. Zbytek neví. 

I když je v obou zemích úředním jazykem němčina a jejich vzájemný vztah lze označit za „příbuzenský“, průzkum zároveň prokázal někdy až propastné rozdíl ve většinových názorech na vývoj společnosti. Na dotaz, zda je dobrá německá politika migrace, odpovědělo kladně jen 16 % Rakušanů, 66 % ji považuje za špatnou. V samotném Německu přitom nedávno v průzkumu televize ZDF pochválilo domácí migrační politiku 49 % Němců.

„Otázky související s tématem migrace ovlivňují nejen rakouskou politiku, ale také obrázek Německa. Data ukazují, že Německo není dnes mimo jiné i kvůli migrační politice považováno za příklad pro Rakousko,“ uvedl vedoucí výzkumu David Pfarrhofer. Ačkoliv si 53 % rakouských respondentů myslí, že německá politika má významný vliv i na život v Rakousku, celkem 40 % jich tvrdí, že by se Rakušané měli méně orientovat na Německo a více na další sousední státy. Na otázku, zda by Němci potřebovali do čela země takové politik, jako je současný rakouský kancléř Sebastian Kurz, odpovědělo kladně 39 % Rakušanů. Více respondentů, celkem 43 %, to ale nepovažuje za dobrý nápad. 

Pro nezaujaté pozorovatele z jiných zemí může být zajímavý i výsledek té části průzkumu, který se týká vztahu k nacismu. Pouze 24 % Rakušanů si totiž myslí, že se Německo vyrovnalo s nacismem lépe než Rakousko. Naopak 54 % respondentů je přesvědčeno o opaku.

Vztah Rakušanů a Němců provází už celá staletí nejrůznější více či méně vážné spory, projevující se v mnoha oblastech, včetně humoru a satiry. Mnozí Rakušané například nelibě nesou, že Němci, kteří se do Rakouska stěhují za prací i za studiem, mění také jazykové návyky v zemi. Mnoho věcí a činností se totiž v rakouské němčině nazývá jinak než v Německu. „Já třeba úplně nesnáším, když mi dnes přinese ve vídeňské restauraci číšník tomaten salat,“ řekl už dříve autorovi tohoto článku slavný a dnes již zesnulý rakouský novinář Gustav Chalupa. V Rakousku se totiž podle něj vždy rajskému jablku říkalo „paradaiser“ a nikoliv jako v Německu „tomate“.

Podobně se do rakouské němčiny plíživě dostává například německý „meerrettich“, tedy křen, místo klasického rakouského „kren“, nebo v případě kukuřice německé „mais“, místo rakouského „kukuruz.“

 

Články odjinud