Řecko nezvládá tisíce nových migrantů a pomoc Turecka stoupá na ceně | info.cz

Články odjinud

Řecko nezvládá tisíce nových migrantů a pomoc Turecka stoupá na ceně

Představitelé Evropské unie jednají v Turecku a Řecku o tom, jak si poradit se znovu narůstajícími počty migrantů. Do obou zemí míří hlavně Afghánci a Syřané a ve hře je navýšení finanční pomoci Turecku. Brusel ale nechce dopustit, aby tamní prezident Recep Tayyip Erdogan použil peníze k přesunu uprchlíků zpět do Sýrie, odkud by pro změnu vyháněl Kurdy.

 

„V posledních týdnech a měsících vzrostly nelegální příchody do Řecka,“ prohlásil evropský komisař pro migraci Dimitris Avramopulos. V Ankaře, kde byl ve čtvrtek, mluvil o „naléhavé potřebě“ zastavit další příchody. Zdůraznil, že EU musí spolupracovat s Tureckem na dalším posílení prevence a odhalování nelegálních odjezdů běženců ze země.

Do Řecka přišlo jen v září na 12 tisíc uprchlíků a řecké ostrovy přestávají zvýšený nápor zvládat. Od začátku letošního roku na ně ze sousedního Turecka připlulo už asi 36 000 uprchlíků a migrantů, informovala agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Asi nejhorší situace panuje na ostrově Lesbos. V uprchlickém táboře Moria, který má kapacitu 3000 míst, živoří 12 tisíc lidí. V neděli v táboře vypukl požár, při němž zemřela žena. Byla to třetí oběť za poslední dva měsíce. V úterý proto před branami tábora protestovalo několik stovek lidí, kteří nesli transparenty s nápisy „Moria je peklo“ nebo „Chceme bezpečnost a svobodu“.

Gerald Knaus, architekt evropsko-turecké smlouvy o migraci, považuje tragédii na Lesbu za předvídatelnou. „Pokud jsou lidé měsíce drženi na místě, kde nejsou lékaři, psycho-sociální podpora a které není ani bezpečné, tragédie jako je tato se budou opakovat a celá dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem je v ohrožení,“ řekl serveru Deutsche Welle.

Sankce připravily o místa afghánské stavební dělníky

Situace v Řecku je úzce spojená s problémy sousedního Turecka, které se nyní rovněž potýká se zvýšenými počty běženců, zejména Afghánců a Syřanů. Tisíce Afghánců míří do země z Íránu, kde pracovali na stavbách. Íránská ekonomika se vlivem amerických sankcí dostává pod tlak a tito dělníci přicházejí o práci. V rodném Afghánistánu, kde je neutěšená bezpečnostní situace a část země ovládá radikální hnutí Tálibán, je práce ještě méně.

Afghánci proto odcházejí do Turecka. Tamní vláda se v poslední době důsledněji zaměřuje na migranty bez dokladů a snaží se je vypovídat ze země. Další variantou je pro tyto lidi Evropa, do níž se pokoušejí dostat právě přes Řecko.

Německý ministr vnitra Horst Seehofer po jednání v Ankaře uznal, že Turecko čelí „obrovskému“ migračnímu tlaku: v 82 milionové zemi nyní pobývá přes 3,6 milionu uprchlíků. Seehofer proto usiluje o posílení unijní dohody s Tureckem z roku 2016 – EU v jejím rámci slíbila Ankaře finanční pomoc ve výši šesti miliard eur během tří let. Výměnou za to Turecko slíbilo, že dohlédne na své hranice a zabrání běžencům odcházet do Řecka. Běžence, kteří odtud do Evropy přesto dorazí, by EU měla vracet a Turci by měli na oplátku část prověřených žadatelů o azyl posílat do Evropy. Podobné výměny běženců ale navzdory plánům stále příliš nefungují a Turecko si stěžuje, že mu EU posílá málo peněz – navzdory tomu, že ze slíbených šesti miliard dostalo už drtivou většinu.

„Dohoda s Tureckem v části týkající se výměny uprchlíků nefunguje prakticky vůbec. Evropa přijala z Turecka jen zlomek lidí, ke kterým se zavázala, ale ani návraty z Řecka do Turecka neprobíhají zdaleka v takové míře, v jaké to bylo plánováno,“ hodnotí pro iNFO.CZ Tomáš Jungwirth, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.

Problém spočívá i v tom, že Unie uvolňuje peníze v návaznosti na konkrétní projekty (například na ubytování pro uprchlíky), což se Turecku nelíbí. Prezident Erdogan proto v poslední době vyhrožuje, že „otevře brány“ a pustí miliony běženců na západ. Náklady, které jeho země s přijetím milionů uprchlíků má, vyčíslil na 36,5 miliardy eur. Seehofer po návštěvě Ankary řekl, že jsou ve hře další peníze pro Turecko.

„Pro Evropskou unii je udržení dohody s Tureckem významnou prioritou, i z hlediska veřejného mínění. Víme, že turecká vláda se o uprchlíky a migranty často nestará takovým způsobem, aby v tom oni viděli nějakou životní perspektivu, a v poslední době se tato politika začíná ještě přitvrzovat. Tváří v tvář této skutečnosti roste tlak na to, aby EU Turecko finančně podpořila,“ dodává Jungwirth.

Analytik upozorňuje i na další významnou a preventivní roli dohody: „Funguje i jako odstrašující prvek pro žadatele o azyl, kteří se rozhodnou pro cestu do Evropy. Díky dohodě vědí, že pravděpodobně zůstanou na nějakém řeckém ostrově – pokud tedy nebudou vráceni – a nedostanou se dále do Evropy. Myslím, že tento psychologický prvek dohody byl už od začátku velmi důležitý.“

Erdogan zároveň tlačí na EU, aby podpořila jeho kontroverzní plán na zřízení „bezpečnostní zóny“ v severovýchodní Sýrii. Turecko tam hodlá „vyčistit“ pásmo u svých hranic od kurdských milic YPG, v tom ale naráží na odpor Spojených států. Právě kurdské jednotky byly nejspolehlivějším spojencem v boji proti teroristům z takzvaného Islámského státu.

Na místo Kurdů by Erdogan do této oblasti rád přesídlil zhruba milion Syřanů, kteří nyní žijí v Turecku. Odpůrci jeho plánu ale upozorňují na to, že by tak místo vyřešení problému s migranty jen dosáhl svých politických cílů, teoreticky i za pomoci etnických čistek.

Erdoganův plán podpořil před časem i český premiér Andrej Babiš, který o něm s tureckým prezidentem jednal v New Yorku na okraj zasedání OSN. Od vynucených demografických změn a vytváření dalších uprchlíků, které by plán přinesl, se ale další státy Visegrádské čtyřky distancovaly, přestože Babiš mluvil o podpoře celého středoevropského bloku.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud