Revoluce v Pákistánu. Soud osvobodil ženu odsouzenou k smrti a ulice zaplnili islamisté | info.cz

Články odjinud

Revoluce v Pákistánu. Soud osvobodil ženu odsouzenou k smrti a ulice zaplnili islamisté

Osm dlouhých let této matce čtyř dětí hrozil trest smrti. Sousedky jí obvinily z rouhání proti islámu a jeho prorokovi, za což se v Pákistánu jiný trest neuděluje. Dnes jí tamní nejvyšší soud osvobodil, což zdůvodnil nedostatečnými důkazy a nespravedlivě vedeným procesem. Liberální Pákistánci slaví, islámští fundamentalisté zuří a již vyšli do ulic. Tato kauza křesťanky Asie Norínové může změnit rozhodování soudů v podobných případech a tím i společenské klima v převážně muslimském Pákistánu.

„Nemohu tomu uvěřit, můžu z vězení odejít hned teď? Opravdu mě nechají jít?“ svěřila se Asia ještě z vězení agentuře AFP, která se s ní spojila telefonicky. „Nevím, jak vyjádřit své štěstí! Stále tomu nemohu uvěřit,“ dodala sedmačtyřicetiletá matka čtyř dětí známá i pod přízviskem Bibiová. „Jsem neskonale šťastný a naše děti se radují s námi. Děkujeme Bohu,“ dodal k tomu její manžel Ašík.

Celý příběh začal v roce 2009, kdy se Asia dostala do hádky s třemi muslimskými sousedkami. Podle pákistánského deníku Úsvit (Dawn) ženy společně pracovaly na poli a potřebovaly se osvěžit. Vodu měla donést Asia, muslimky ale namítaly, že nebudou pít ze stejné nádoby, jaké se dotkla křesťanka. Tehdy došlo k výměně názorů, během kterých se později odsouzená křesťanka měla dopustit „hanlivých a sarkastických“ poznámek na adresu islámského proroka Mohameda.

Alespoň to tvrdily ženy, které se z Asií nepohodly. Křesťanku obvinili u místního islámského duchovního, ten uvědomil soud, který ženu v roce 2010 odsoudil k smrti. Asia se tak stala první Pákistánkou odsouzenou v rouhačské kauze. O čtyři roky později odvolací tribunál v Láhauru verdikt potvrdil, jiný názor zaujal až nejvyšší soud. „Tolerance je základním principem islámu,“ uvedl dnes v osvobozujícím verdiktu jeho předseda Mian Sakíb Nisár.

Obvinění z rouhání, jakkoli na Západě sotva pochopitelné ze samotné podstaty, je v Pákistánu častým prostředkem vyřizování účtů mezi znepřátelenými osobami a rodinami. Jde navíc o citlivé sociální a politické téma, na kterém se mocensky profilují radikální náboženští vůdci i jejich fundamentalistické strany. Především místní soudci se v podobných kauzách bojí zprostit obžalované viny, a to nejen v obavě o vlastní bezpečnost, ale i kvůli strachu z pogromů a nepokojů.

Dnešní rozhodnutí soudu může podle znalců systému dodat kuráž lokální spravedlnosti, která buď obviněné propustí sama, nebo jim alespoň dá šanci tím, že případ předá vyšší instanci. V horních patrech spravedlnosti jsou soudci nezávislejší i proto, že požívají větší bezpečnosti. Nutno dodat, že pákistánský stát zatím v podobných případech nikdy trest smrti nevykonal. Tohoto úkolu se ale nezřídka ujal zdivočelý dav, který od roku 1990 na ulici zlynčoval přes šest desítek nešťastníků obviněných z blasfemie.

Příběh Asie Norínové mobilizoval křesťany i aktivisty po celé planetě. Výslovně se za ní postavil minulý papež Benedikt XVI., řada novinářů, zákonodárců stejně jako lidskoprávních organizací. Ozvali se rovněž pákistánští liberálové, za což někteří z nich zaplatili životem. Ministr pro minority a sám křesťan Šahbáz Bhattí (1968–2011) i paňdžábský guvernér Salmán Tásír (1946–2011) byli zavražděni poté, co se odsouzené veřejně zastali a požadovali zrušení mimořádně kontroverzního zákona. Na neznámém místě se z bezpečnostních důvodů skrývá také Asiina rodina a jen vybraní úředníci věděli, kde byla až dosud odsouzená žena vězněna.

Islámští radikálové jsou v Pákistánu velmi vlivní. Extremistická strana Tehríke Labajk už dnes ústy svého šéfa Muhammada Afzala Kadrího vyzvala k zabití předsedy nejvyššího soudu. I dalších dvou soudců, kteří trest smrti na vrcholné úrovni justice zvrátili. Radikálové požadují i pád vlády premiéra Imrana Chána. Další fundamentalističtí duchovní pak volají po demonstracích, občanské neposlušnosti i budování zátarasů na komunikacích. V ulicích jsou proto speciální jednotky.

Pákistánské zákony o rouhání jsou složitým celkem několika norem, z nichž zdaleka ne všechny předpokládají sankci nejvyšší. Jejich vymáhání obvykle záleží na společenské atmosféře, která v zemi právě panuje. Za poslední tři desetiletí bylo v tomto smyslu obviněno zhruba třináct set lidí, často křesťanů, ale i příslušníků jiných ne-sunnitských směrů islámu. Pákistán tvoří z více než 96 procent muslimové, což je logické vzhledem k příčinám jeho vzniku – zrodil se jako země islámských Indů. Mezi muslimy převládají sunnité, kteří tvoří podle různých odhadů tři čtvrtiny až 95 procent Mohamedových následovníků – zbytek představují šíité a další skupiny. Křesťanů je v zemi jen půldruhého procenta podobně jako hinduistů.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Články odjinud