Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Revoluce v Pákistánu. Soud osvobodil ženu odsouzenou k smrti a ulice zaplnili islamisté

Revoluce v Pákistánu. Soud osvobodil ženu odsouzenou k smrti a ulice zaplnili islamisté

Osm dlouhých let této matce čtyř dětí hrozil trest smrti. Sousedky jí obvinily z rouhání proti islámu a jeho prorokovi, za což se v Pákistánu jiný trest neuděluje. Dnes jí tamní nejvyšší soud osvobodil, což zdůvodnil nedostatečnými důkazy a nespravedlivě vedeným procesem. Liberální Pákistánci slaví, islámští fundamentalisté zuří a již vyšli do ulic. Tato kauza křesťanky Asie Norínové může změnit rozhodování soudů v podobných případech a tím i společenské klima v převážně muslimském Pákistánu.

„Nemohu tomu uvěřit, můžu z vězení odejít hned teď? Opravdu mě nechají jít?“ svěřila se Asia ještě z vězení agentuře AFP, která se s ní spojila telefonicky. „Nevím, jak vyjádřit své štěstí! Stále tomu nemohu uvěřit,“ dodala sedmačtyřicetiletá matka čtyř dětí známá i pod přízviskem Bibiová. „Jsem neskonale šťastný a naše děti se radují s námi. Děkujeme Bohu,“ dodal k tomu její manžel Ašík.

Celý příběh začal v roce 2009, kdy se Asia dostala do hádky s třemi muslimskými sousedkami. Podle pákistánského deníku Úsvit (Dawn) ženy společně pracovaly na poli a potřebovaly se osvěžit. Vodu měla donést Asia, muslimky ale namítaly, že nebudou pít ze stejné nádoby, jaké se dotkla křesťanka. Tehdy došlo k výměně názorů, během kterých se později odsouzená křesťanka měla dopustit „hanlivých a sarkastických“ poznámek na adresu islámského proroka Mohameda.

Alespoň to tvrdily ženy, které se z Asií nepohodly. Křesťanku obvinili u místního islámského duchovního, ten uvědomil soud, který ženu v roce 2010 odsoudil k smrti. Asia se tak stala první Pákistánkou odsouzenou v rouhačské kauze. O čtyři roky později odvolací tribunál v Láhauru verdikt potvrdil, jiný názor zaujal až nejvyšší soud. „Tolerance je základním principem islámu,“ uvedl dnes v osvobozujícím verdiktu jeho předseda Mian Sakíb Nisár.

Obvinění z rouhání, jakkoli na Západě sotva pochopitelné ze samotné podstaty, je v Pákistánu častým prostředkem vyřizování účtů mezi znepřátelenými osobami a rodinami. Jde navíc o citlivé sociální a politické téma, na kterém se mocensky profilují radikální náboženští vůdci i jejich fundamentalistické strany. Především místní soudci se v podobných kauzách bojí zprostit obžalované viny, a to nejen v obavě o vlastní bezpečnost, ale i kvůli strachu z pogromů a nepokojů.

Dnešní rozhodnutí soudu může podle znalců systému dodat kuráž lokální spravedlnosti, která buď obviněné propustí sama, nebo jim alespoň dá šanci tím, že případ předá vyšší instanci. V horních patrech spravedlnosti jsou soudci nezávislejší i proto, že požívají větší bezpečnosti. Nutno dodat, že pákistánský stát zatím v podobných případech nikdy trest smrti nevykonal. Tohoto úkolu se ale nezřídka ujal zdivočelý dav, který od roku 1990 na ulici zlynčoval přes šest desítek nešťastníků obviněných z blasfemie.

Příběh Asie Norínové mobilizoval křesťany i aktivisty po celé planetě. Výslovně se za ní postavil minulý papež Benedikt XVI., řada novinářů, zákonodárců stejně jako lidskoprávních organizací. Ozvali se rovněž pákistánští liberálové, za což někteří z nich zaplatili životem. Ministr pro minority a sám křesťan Šahbáz Bhattí (1968–2011) i paňdžábský guvernér Salmán Tásír (1946–2011) byli zavražděni poté, co se odsouzené veřejně zastali a požadovali zrušení mimořádně kontroverzního zákona. Na neznámém místě se z bezpečnostních důvodů skrývá také Asiina rodina a jen vybraní úředníci věděli, kde byla až dosud odsouzená žena vězněna.

Islámští radikálové jsou v Pákistánu velmi vlivní. Extremistická strana Tehríke Labajk už dnes ústy svého šéfa Muhammada Afzala Kadrího vyzvala k zabití předsedy nejvyššího soudu. I dalších dvou soudců, kteří trest smrti na vrcholné úrovni justice zvrátili. Radikálové požadují i pád vlády premiéra Imrana Chána. Další fundamentalističtí duchovní pak volají po demonstracích, občanské neposlušnosti i budování zátarasů na komunikacích. V ulicích jsou proto speciální jednotky.

Pákistánské zákony o rouhání jsou složitým celkem několika norem, z nichž zdaleka ne všechny předpokládají sankci nejvyšší. Jejich vymáhání obvykle záleží na společenské atmosféře, která v zemi právě panuje. Za poslední tři desetiletí bylo v tomto smyslu obviněno zhruba třináct set lidí, často křesťanů, ale i příslušníků jiných ne-sunnitských směrů islámu. Pákistán tvoří z více než 96 procent muslimové, což je logické vzhledem k příčinám jeho vzniku – zrodil se jako země islámských Indů. Mezi muslimy převládají sunnité, kteří tvoří podle různých odhadů tři čtvrtiny až 95 procent Mohamedových následovníků – zbytek představují šíité a další skupiny. Křesťanů je v zemi jen půldruhého procenta podobně jako hinduistů.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1