Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Riziko pro miliony muslimů. Indie zpochybnila jejich občanství, hrozí zavírání a deportace

Riziko pro miliony muslimů. Indie zpochybnila jejich občanství, hrozí zavírání a deportace

Úřady indického státu Ásám se rozhodly nepřiznat občanství víc než čtyřem milionům obyvatel. Takto postiženi jsou nejčastěji bengálsky hovořící muslimové, kterým teď podle aktivistů hrozí buď deportace do sousedního Bangladéše, nebo i převoz do internačních táborů. Ásám vře a hrozí exploze násilí. Vláda tváří v tvář této hrozbě vyzývá ke klidu a tvrdí, že k internacím nedojde – tedy prý jistě ne v případě „indických občanů“.

Sedmačtyřicetiletá učitelka Hasitun Nissa v Ásámu strávila dětství, vystudovala, vdala se a porodila čtyři děti. Nepamatuje si na zemi svých rodičů, kteří do Indie přišli z Bangladéše. Stanici BBC se svěřila s tím, že rozhodnutí ásámských úřadů přesto očekávala. Jí i dalším milionům bengálsky mluvících obyvatel severovýchodní Indie teď hrozí nejen ztráta volebního práva, ale i majetku, po kterém mnohdy touží jejich sousedé jiné víry a řeči.

Ba co hůře, pokud Hasitun a její příbuzní nepřesvědčí Indii o tom, že do ní patří, úřady je mohou internovat v táboře pro běžence. A nakonec deportovat do zcela neznámého Bangladéše, který ale další běžence přijmout nechce a nemůže.

Obdobnou krizi totiž Bangladéš už zažívá. Barmská vláda upírá občanství etniku Rohingů, které také považuje za přistěhovalce z Bangladéše. Tito (nejčastěji) muslimové přitom v převážně buddhistické zemi žili po generace. Od loňského srpna, kdy barmské armáda plošné brutální tažení proti nim zahájila, uteklo z Barmy k bangladéšským sousedům přes 700 tisíc Rohingů. Mnoho dalších zemřelo. OSN hovoří o etnické čistce.

Nacionalisté topí pod demografickým kotlem

Ásám známý po světě hlavně pro malebné čajové plantáže je se zhruba 32 miliony obyvatel kvůli demografickému složení ke komunálnímu násilí náchylný. Třetinu jeho obyvatel (34 %) tvoří vyznavači islámu, větší podíl muslimů má mezi indickými státy už jen Džammú a Kašmír, respektive ostrovní Lakadivy. Dominují zde ale hinduisté s 61 procenty. Ve státě žije víc než stovka dalších drobnějších etnik.

Co se jazyků týče, téměř polovina hovoří ásámsky, přes 27 procent obyvatel státu ovšem hovoří bengálsky, přičemž tento jazyk mají místní nezřídka za cizorodý.

„Je opravdu možné, že teď v Ásámu propukne chaos. Mezi menšinami se může šířit panika. Bangladéš zasažený už jednou humanitární katastrofou se obává další várky uprchlíků. Internační tábory přeplněné bezprizorními lidmi bez občanství přilákají pozornost zahraničí. Státní pokladna bude krvácet,“ nastiňuje pro britskou BBC krizový scénář Subir Bhaumik, expert na neklidný region severovýchodní Indie.

Pohotovost drží 55 tisíc policistů, kterým v ulicích teď pomáhá dalších 22 tisíc příslušníků zvláštních jednotek.

Trump inspirující: úřady odebírají imigrantům děti

Píše se rok 1971, probíhá válka mezi Indií a Pákistánem, která končí vznikem nového státu, tedy Bangladéše. Do té doby Východního Pákistánu (jeho západní část si toto jméno podržela dosud). Stovky tisíc obyvatel pozdějšího Bangladéše – většinou muslimů, ale i hinduistů – odcházely do Indie a usazovaly se nezřídka právě v Ásámu. V roce 1983 se zde muslimští imigranti stali poprvé obětmi rozsáhlých pogromů, během kterých úřadovaly hlavně mačety násilníků.

O dva roky později uzavřela indická vláda s ásámskými organizacemi dohodu, podle které bude považovat za cizince toho, kdo do země bez patřičného povolení přišel po 24. březnu roku 1971. Právě toto datum je teď klíčové a má rozhodovat o tom, kdo do Indie patří a kdo ne.

Vzestup radikálního hinduismu, jehož jen krapet umírněnější pokračovatelé teď vládnou celé Indii i samotnému Ásámu, ale do značné míry stavěl na odporu, ba nenávisti k islámu. I proto hinduističtí lídři opakují, že hinduistické uprchlíky z Bangladéše v zemi vítají, na rozdíl od těch muslimských. A útok na ilegální imigranty stejně jako neproblematické přistěhovalce jiné víry, i když v zemi žijí už takřka padesát let i déle, pomáhá před letošními parlamentními volbami právě nacionalistům.

Mimochodem, ti se inspirovali Spojenými státy a jimi řízené bezpečnostní složky začaly novodobým ilegálním imigrantům z Bangladéše odebírat jejich děti. Ty – podobně jako to letos po několik týdnů praktikovali Američané – zadržují ve zvláštních zařízeních.

Teď ale sami nacionalisté v obavě před nepokoji brzdí. Lidé, kteří podle úřadů nesplnili kritéria pro potvrzení občanství, prý dostanou minimálně jednu šanci na další pokus, a to do konce roku.

Vláda rovněž vyhlásila, že žádný ze čtyř milionů odmítnutých nebude deportován, ani internován, tedy přinejmenším teď. Problém je ale spíše odložen než vyřešen. „Jsme v šoku,“ uvedl pro stanici Al-Džazíra Aminul Islam, politický předák bengálsky mluvících obyvatel Ásámu. On sám vyzývá stoupence ke klidu a chce se bránit soudní cestou. Otázkou je, jak se po vynesení případného rozsudku zachová ta strana, která spor prohraje.

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1