Riziko pro miliony muslimů. Indie zpochybnila jejich občanství, hrozí zavírání a deportace | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Riziko pro miliony muslimů. Indie zpochybnila jejich občanství, hrozí zavírání a deportace

Riziko pro miliony muslimů. Indie zpochybnila jejich občanství, hrozí zavírání a deportace

Úřady indického státu Ásám se rozhodly nepřiznat občanství víc než čtyřem milionům obyvatel. Takto postiženi jsou nejčastěji bengálsky hovořící muslimové, kterým teď podle aktivistů hrozí buď deportace do sousedního Bangladéše, nebo i převoz do internačních táborů. Ásám vře a hrozí exploze násilí. Vláda tváří v tvář této hrozbě vyzývá ke klidu a tvrdí, že k internacím nedojde – tedy prý jistě ne v případě „indických občanů“.

Sedmačtyřicetiletá učitelka Hasitun Nissa v Ásámu strávila dětství, vystudovala, vdala se a porodila čtyři děti. Nepamatuje si na zemi svých rodičů, kteří do Indie přišli z Bangladéše. Stanici BBC se svěřila s tím, že rozhodnutí ásámských úřadů přesto očekávala. Jí i dalším milionům bengálsky mluvících obyvatel severovýchodní Indie teď hrozí nejen ztráta volebního práva, ale i majetku, po kterém mnohdy touží jejich sousedé jiné víry a řeči.

Ba co hůře, pokud Hasitun a její příbuzní nepřesvědčí Indii o tom, že do ní patří, úřady je mohou internovat v táboře pro běžence. A nakonec deportovat do zcela neznámého Bangladéše, který ale další běžence přijmout nechce a nemůže.

Obdobnou krizi totiž Bangladéš už zažívá. Barmská vláda upírá občanství etniku Rohingů, které také považuje za přistěhovalce z Bangladéše. Tito (nejčastěji) muslimové přitom v převážně buddhistické zemi žili po generace. Od loňského srpna, kdy barmské armáda plošné brutální tažení proti nim zahájila, uteklo z Barmy k bangladéšským sousedům přes 700 tisíc Rohingů. Mnoho dalších zemřelo. OSN hovoří o etnické čistce.

Nacionalisté topí pod demografickým kotlem

Ásám známý po světě hlavně pro malebné čajové plantáže je se zhruba 32 miliony obyvatel kvůli demografickému složení ke komunálnímu násilí náchylný. Třetinu jeho obyvatel (34 %) tvoří vyznavači islámu, větší podíl muslimů má mezi indickými státy už jen Džammú a Kašmír, respektive ostrovní Lakadivy. Dominují zde ale hinduisté s 61 procenty. Ve státě žije víc než stovka dalších drobnějších etnik.

Co se jazyků týče, téměř polovina hovoří ásámsky, přes 27 procent obyvatel státu ovšem hovoří bengálsky, přičemž tento jazyk mají místní nezřídka za cizorodý.

„Je opravdu možné, že teď v Ásámu propukne chaos. Mezi menšinami se může šířit panika. Bangladéš zasažený už jednou humanitární katastrofou se obává další várky uprchlíků. Internační tábory přeplněné bezprizorními lidmi bez občanství přilákají pozornost zahraničí. Státní pokladna bude krvácet,“ nastiňuje pro britskou BBC krizový scénář Subir Bhaumik, expert na neklidný region severovýchodní Indie.

Pohotovost drží 55 tisíc policistů, kterým v ulicích teď pomáhá dalších 22 tisíc příslušníků zvláštních jednotek.

Trump inspirující: úřady odebírají imigrantům děti

Píše se rok 1971, probíhá válka mezi Indií a Pákistánem, která končí vznikem nového státu, tedy Bangladéše. Do té doby Východního Pákistánu (jeho západní část si toto jméno podržela dosud). Stovky tisíc obyvatel pozdějšího Bangladéše – většinou muslimů, ale i hinduistů – odcházely do Indie a usazovaly se nezřídka právě v Ásámu. V roce 1983 se zde muslimští imigranti stali poprvé obětmi rozsáhlých pogromů, během kterých úřadovaly hlavně mačety násilníků.

O dva roky později uzavřela indická vláda s ásámskými organizacemi dohodu, podle které bude považovat za cizince toho, kdo do země bez patřičného povolení přišel po 24. březnu roku 1971. Právě toto datum je teď klíčové a má rozhodovat o tom, kdo do Indie patří a kdo ne.

Vzestup radikálního hinduismu, jehož jen krapet umírněnější pokračovatelé teď vládnou celé Indii i samotnému Ásámu, ale do značné míry stavěl na odporu, ba nenávisti k islámu. I proto hinduističtí lídři opakují, že hinduistické uprchlíky z Bangladéše v zemi vítají, na rozdíl od těch muslimských. A útok na ilegální imigranty stejně jako neproblematické přistěhovalce jiné víry, i když v zemi žijí už takřka padesát let i déle, pomáhá před letošními parlamentními volbami právě nacionalistům.

Mimochodem, ti se inspirovali Spojenými státy a jimi řízené bezpečnostní složky začaly novodobým ilegálním imigrantům z Bangladéše odebírat jejich děti. Ty – podobně jako to letos po několik týdnů praktikovali Američané – zadržují ve zvláštních zařízeních.

Teď ale sami nacionalisté v obavě před nepokoji brzdí. Lidé, kteří podle úřadů nesplnili kritéria pro potvrzení občanství, prý dostanou minimálně jednu šanci na další pokus, a to do konce roku.

Vláda rovněž vyhlásila, že žádný ze čtyř milionů odmítnutých nebude deportován, ani internován, tedy přinejmenším teď. Problém je ale spíše odložen než vyřešen. „Jsme v šoku,“ uvedl pro stanici Al-Džazíra Aminul Islam, politický předák bengálsky mluvících obyvatel Ásámu. On sám vyzývá stoupence ke klidu a chce se bránit soudní cestou. Otázkou je, jak se po vynesení případného rozsudku zachová ta strana, která spor prohraje.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.