Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rok 2016 jako symbol syrské tragédie. Zemřelo v něm nejvíc dětí od začátku války

Rok 2016 jako symbol syrské tragédie. Zemřelo v něm nejvíc dětí od začátku války

V Sýrii přišlo loni v bojích o život 652 dětí. Oznámil to dnes Dětský fond OSN (UNICEF), podle jehož údajů je to nejhorší roční bilance v úmrtí dětí od začátku syrské války. Zpráva UNICEF také uvádí, že do škol nechodí 1,7 milionu syrských dětí, které jsou ve školním věku. Třetina syrských škol není pro výuku použitelná - některé jsou poškozené, jiné obsazené ozbrojenými skupinami. Přímo ve školách nebo poblíž nich bylo loni zabito 255 dětí.

Celoroční údaj 652 mrtvých je o pětinu vyšší než počet mrtvých dětí z roku 2015. Navíc jde pouze o potvrzené a identifikované oběti, ale skutečný počet mrtvých může být vyšší.

„Hloubka jejich utrpení je nepředstavitelná. V Sýrii se každodenně kvůli bojům dostávají do nebezpečí miliony dětí, jejich životy jsou obráceny vzhůru nohama," řekl Geert Cappelaere z UNICEF.

Na humanitární pomoci je závislých šest milionů malých Syřanů, nejhůře je na tom 2,8 milionu dětí, jež žijí ve špatně dostupných oblastech. Z nich 280.000 je v obléhaných městech a obcích.

Organizace Save the Children minulý týden varovala, že se miliony syrských lidí ocitají v situaci „toxického stresu", která může přivodit celoživotní problémy v podobě mentálních problémů nebo návykového chování. Podle této organizace se dvě třetiny syrských dětí dostaly do situace, v níž buď přišly o někoho blízkého, zažily útok na rodinný dům nebo byly samy v boji zraněny.

Zpráva UNICEF vychází dva dny před šestým výročím začátku protivládních protestů, které rychle přerostly v boje. Válka si vyžádala přes 300.000 mrtvých a mezi miliony uprchlíků je 2,3 milionu syrských dětí.

Ze zjištění UNICEF vyplývá, že se v Sýrii rozkládá zdravotnický systém a přestává fungovat jakákoli podpora, což vede k tomu, že jsou děti nuceny pracovat, účastnit se bojů nebo vstupovat předčasně do manželství. Desítky jich umírají na nemoci, jimž se dá předejít. Loni ozbrojené skupiny zapojily do svého boje přes 850 dětí, což je víc než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2015.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1