Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko cvičí na válku proti NATO, tvrdí estonský generál

Rusko cvičí na válku proti NATO, tvrdí estonský generál

Zářijové válečné cvičení, které Rusko provedlo na své západní hranici, byly přípravou na konflikt se silami NATO. Podle deníku Independent to uvedl náčelník estonského generálního štábu Riho Terras. Rusko podle něj nepočítá s tím, že případný postup západních sil zastaví jadernými zbraněmi.

Rozsáhlé vojenské cvičení ruských ozbrojených sil probíhalo od 14. do 20. září loňského roku podél celé západní hranice. Jednotlivé operace se odehrávaly v běloruském prostoru, v Baltském moři a v okolí ruské exklávy v Kaliningradu. Podle ruského ministerstva obrany šlo o cvičení, které mělo ověřit schopnost ozbrojených sil reagovat na plošný útok vojenských sil NATO. Generál Riho Terras, šéf estonského generálního štábu a operativní šéf vojenských sil pobaltské země, ale v rozhovoru pro Bild uvedl, že skutečnost je odlišná.

„Rusko ve skutečnosti prověřovalo svou vlastní schopnost útočit na Západ,“ tvrdí Terras. „Rozsah cvičení a množství nasazených sil také bylo výrazně větší než jak to uvádí ruské oficiální zdroje,“ dodává.

Rusko tvrdí, že se zářijového cvičení zúčastnilo dvanáct tisíc vojáků. Podle Terrase jich mělo být až třikrát víc. Operace se navíc měly utajeně odehrávat také na finské a estonské hranici. Pokud má Terras pravdu, šlo by ze strany Ruska o porušení Vídeňského protokolu. Ten stanoví, že cvičení, kterého se účastní víc než třináct tisíc vojáků, může a má být monitorováno nezávislými pozorovateli a že letadla jiných mocností mají oprávnění ho sledovat.

Pokud by byli pozorovatelé během zářijového cvičení přítomni, viděli by dost znepokojivé věci. Rusko totiž nacvičovalo například rychlé obsazení pobaltských přístavů a vytvoření strategických ohnisek podél klíčových námořních tepen na východě Baltského moře. Součástí cvičení bylo také bombardování kritické infrastruktury.

Z toho se dá vyvodit, že pokud by došlo k vojenskému konfliktu, Rusko by se drželo doktríny, podle které je třeba z civilního obyvatelstva vytvořit vojenský faktor. Prostředkem je právě bombardování infrastruktury, které civilní obyvatelstvo uvede do nekontrolovatelného pohybu. Ten v důsledku omezuje manévrovací možnosti pravidelných ozbrojených sil.

Rusko má převahu

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg opakovaně upozorňuje na to, že cíle i objem ruských vojenských cvičení jsou odlišné od toho, jak je Rusko hlásí. Současně Stoltenberg tvrdí, že síla ruských sil dislokovaných na východní hranici NATO průběžně narůstá.

Estonsko, Litva, Lotyšsko mají podle výročních údajů Severoatlantické aliance dohromady 23 900 vojáků. Naproti tomu v nejbližší oblasti pobaltských republik z druhé strany má Rusko rozmístěno až 65 000 vojáků takzvaného Západního vojenského okruhu či oblasti.

Celý ruský Západní vojenský okruh, táhnoucí od severu podél hranic Norska, Finska, pobaltských republik, Běloruska a Ukrajiny až ke Kursku pak má mít podle tabulek ruského ministerstva obrany papírově až 400 tisíc vojáků. Samozřejmě nejde výlučně o prvosledové síly, přesto má ale Rusko nad silami NATO v Pobaltí přesilu zhruba 1:5. Když k tomu připočteme odpovídající množství vojenské techniky, je jasné, že Rusko má spolehlivě převahu postačující k vedení útočné války. Konzervativní taktické pravidlo totiž říká, že aby měl útočník reálnou šanci na vítězství, musí mít nad napadeným alespoň trojnásobnou převahu.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1