Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko cvičí na válku proti NATO, tvrdí estonský generál

Rusko cvičí na válku proti NATO, tvrdí estonský generál

Zářijové válečné cvičení, které Rusko provedlo na své západní hranici, byly přípravou na konflikt se silami NATO. Podle deníku Independent to uvedl náčelník estonského generálního štábu Riho Terras. Rusko podle něj nepočítá s tím, že případný postup západních sil zastaví jadernými zbraněmi.

Rozsáhlé vojenské cvičení ruských ozbrojených sil probíhalo od 14. do 20. září loňského roku podél celé západní hranice. Jednotlivé operace se odehrávaly v běloruském prostoru, v Baltském moři a v okolí ruské exklávy v Kaliningradu. Podle ruského ministerstva obrany šlo o cvičení, které mělo ověřit schopnost ozbrojených sil reagovat na plošný útok vojenských sil NATO. Generál Riho Terras, šéf estonského generálního štábu a operativní šéf vojenských sil pobaltské země, ale v rozhovoru pro Bild uvedl, že skutečnost je odlišná.

„Rusko ve skutečnosti prověřovalo svou vlastní schopnost útočit na Západ,“ tvrdí Terras. „Rozsah cvičení a množství nasazených sil také bylo výrazně větší než jak to uvádí ruské oficiální zdroje,“ dodává.

Rusko tvrdí, že se zářijového cvičení zúčastnilo dvanáct tisíc vojáků. Podle Terrase jich mělo být až třikrát víc. Operace se navíc měly utajeně odehrávat také na finské a estonské hranici. Pokud má Terras pravdu, šlo by ze strany Ruska o porušení Vídeňského protokolu. Ten stanoví, že cvičení, kterého se účastní víc než třináct tisíc vojáků, může a má být monitorováno nezávislými pozorovateli a že letadla jiných mocností mají oprávnění ho sledovat.

Pokud by byli pozorovatelé během zářijového cvičení přítomni, viděli by dost znepokojivé věci. Rusko totiž nacvičovalo například rychlé obsazení pobaltských přístavů a vytvoření strategických ohnisek podél klíčových námořních tepen na východě Baltského moře. Součástí cvičení bylo také bombardování kritické infrastruktury.

Z toho se dá vyvodit, že pokud by došlo k vojenskému konfliktu, Rusko by se drželo doktríny, podle které je třeba z civilního obyvatelstva vytvořit vojenský faktor. Prostředkem je právě bombardování infrastruktury, které civilní obyvatelstvo uvede do nekontrolovatelného pohybu. Ten v důsledku omezuje manévrovací možnosti pravidelných ozbrojených sil.

Rusko má převahu

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg opakovaně upozorňuje na to, že cíle i objem ruských vojenských cvičení jsou odlišné od toho, jak je Rusko hlásí. Současně Stoltenberg tvrdí, že síla ruských sil dislokovaných na východní hranici NATO průběžně narůstá.

Estonsko, Litva, Lotyšsko mají podle výročních údajů Severoatlantické aliance dohromady 23 900 vojáků. Naproti tomu v nejbližší oblasti pobaltských republik z druhé strany má Rusko rozmístěno až 65 000 vojáků takzvaného Západního vojenského okruhu či oblasti.

Celý ruský Západní vojenský okruh, táhnoucí od severu podél hranic Norska, Finska, pobaltských republik, Běloruska a Ukrajiny až ke Kursku pak má mít podle tabulek ruského ministerstva obrany papírově až 400 tisíc vojáků. Samozřejmě nejde výlučně o prvosledové síly, přesto má ale Rusko nad silami NATO v Pobaltí přesilu zhruba 1:5. Když k tomu připočteme odpovídající množství vojenské techniky, je jasné, že Rusko má spolehlivě převahu postačující k vedení útočné války. Konzervativní taktické pravidlo totiž říká, že aby měl útočník reálnou šanci na vítězství, musí mít nad napadeným alespoň trojnásobnou převahu.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1