Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko se přihlásilo k dvojici, která podle Britů měla zavraždit Skripala. Jsou to běžní Rusové, tvrdí Putin

Rusko se přihlásilo k dvojici, která podle Britů měla zavraždit Skripala. Jsou to běžní Rusové, tvrdí Putin

Dva Rusy, které britští vyšetřovatelé označili za pachatele březnového útoku na dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru, ruské úřady znají, jsou to civilisté a nejsou to žádní zločinci. Na tiskové konferenci ve Vladivostoku to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Doufá, že oba muži sami s novináři promluví.

Londýn za pachatele útoku na Skripalovy označil údajné agenty ruské vojenské rozvědky Alexandra Petrova a Ruslana Boširova. "Samozřejmě jsme se na to podívali, co je to za lidi, a víme, kdo to je. Našli jsme je," řekl dnes Putin novinářům. "Ujišťuji vás, že nic zvláštního nebo kriminálního v tom není," dodal.

Ruský prezident na dálku oba údajné atentátníky vyzval, aby předstoupili před novináře. "Chci se na ně obrátit, aby nás dnes slyšeli. Ať se někam dostaví, předstoupí před sdělovací prostředky. Doufám, že se objeví a sami o sobě promluví," prohlásil Putin.

Skripal a jeho dcera Julija byli v jihoanglickém městě Salisbury 4. března otráveni nervově paralytickou látkou novičok. Oba strávili dlouhé týdny v nemocnici, ale nakonec útok nervovou látkou přežili. V červenci však zemřela Britka Dawn Sturgessová, která s látkou novičok přišla rovněž do styku.

Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko. Podle premiérky Theresy Mayové šlo o operaci schválenou na nejvyšších místech ruského státu. Moskva jakýkoli podíl na otravě odmítá, podle ní chybějí k obvinění Ruska jakékoli důkazy.

Po britském obvinění na adresu Petrova a Boširova se v ruských médiích objevily rozporuplné informace. Šéf zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu Sergej Kosačov řekl, že nejde o ruské občany, ale možná britské herce.

Ruský server Fontanka informoval, že člověk jménem Alexandr Petrov byl na seznamu zaměstnanců státního podniku Mikrogen, který se zabývá výzkumem a vývojem imunobiologických preparátů. Podle státní televize RT ale jde jen o shodu jmen. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že zveřejněná jména ani fotografie podezřelých mu nic neříkají.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1