Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko se snaží dostat k dceři otráveného agenta Skripala. Londýn je ale neoblomný

Rusko se snaží dostat k dceři otráveného agenta Skripala. Londýn je ale neoblomný

Moskva opakovaně žádá Británii o kontakt s Julijí Skripalovou, která byla počátkem března v jihoanglickém Salisbury společně se svým otcem Sergejem Skripalem otrávena nervovým jedem. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury AP prohlásil, že doufá, že Británie konečně ruskému požadavku vyhoví. Londýn dosud na ruské žádosti nereagoval.

„Opětovně žádáme o zajištění přístupu k Juliji, neboť je ruskou občankou. Věřím, že britská strana splní své závazky vyplývající z Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích,“ uvedl Lavrov.

Zmíněná úmluva, která byla přijatá ve Vídni v roce 1961, určuje normy mezinárodního práva v oblasti diplomatických styků a vztahů. Rusko je rovněž signatářem Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích, která upravuje konzulární vztahy.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že Rusko se v žádosti o přístup ke Skripalové odvolává i na konzulární dohodu, kterou někdejší Sovětský svaz a Spojené království podepsaly v roce 1968. Na základě této smlouvy mají Moskva i Londýn konzulární přístup ke svým občanům na území druhého státu, aby jim mohly poskytovat poradenství a další pomoc.

 

Podle Zacharovové dohodu nikdo nezrušil, takže ji Moskva nadále považuje za platnou, ačkoli se domnívá, že Británie může argumentovat tím, že je neplatná kvůli rozpadu SSSR. Poznamenala, že dalším britským argumentem pro odmítnutí přístupu ke Skripalové může být i obvinění, že se Moskva snažila ženu i jejího otce zabít, což ale Rusko opakovaně popírá.

Držitelem ruského pasu je podle dostupných informací také Skripal, který má ovšem rovněž britské občanství. Informace o otravě Skripala, který britské rozvědce vyzradil desítky ruských špionů v západní Evropě, za což byl v Rusku uvězněn a nakonec spolu s dalšími vyměněn za skupinu ruských špionů odhalených v USA, Moskva nepožaduje.

Stav Skripalové se podle lékařů výrazně zlepšil a žena již není v přímém ohrožení života. BBC s odvoláním na nemocnici v Salisbury, kde je hospitalizovaná, uvedla, že Skripalová je při vědomí a může mluvit. Skripal je nadále v kritickém stavu.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1