Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko staví velký dron vlastní konstrukce. Bez zahraničních součástek se ale neobejde

Rusko staví velký dron vlastní konstrukce. Bez zahraničních součástek se ale neobejde

Společnost Kronštadt vyvinula prototyp prvního ruského bezpilotního letadla. Jmenuje se Orion a měl by se vyrovnat americkému typu Reaper. Firma dron prezentuje jako ryze ruskou konstrukci. Úplně pravda to není. Orion je pořád závislý na zahraničních technologií. Týká se to i tak zásadních součástek, jako je motor.

Rusko zatím provozuje dva typy bezpilotních letounů. Větší Forprost je licenční izraelský IAI Searcher. Ruské letectvo jich má zhruba devadesát. Malý typ Orlan 10 je daleko početnější. Rusové jich mají zhruba tisíc, jde ale o stroje s omezeným doletem (maximálně 150 kilometrů) a nosností pouhých šest kilogramů.

Co Rusku chybí, je velký dron kategorie s dlouhou vytrvalostí, dlouhým doletem a nosností, která umožní instalaci výkonných průzkumných systémů. Větší a robustnější dron by navíc bylo možné nasazovat i v drsných podmínkách Severního ledového oceánu. Arktida přitom pro Rusko představuje klíčovou strategickou oblast. Tradičně si zde měří síly zejména s ozbrojenými silami Spojených států. Co do leteckých a námořních sil v Arktidě je to mezi Moskvou a Washingtonem solidní remíza. V oblasti bezpilotních letadel, která jsou obecně považována za budoucnost ozbrojených sil, ale Rusko výrazně zaostává.

Od roku 2011 proto Kreml tlačí na vývoj vlastního velkého dronu. Vítězem tendru na jeho výrobce se stala právě společnost Kronštadt. Ta se nenamáhala s velkým vymýšlením a jednoduše okopírovala koncepci amerického dronu typu Predator.

Po osmi letech vývoje se povedlo poslat do vzduchu prototyp Orionu. Nutno poznamenat, že jde o stroj, který se špičkovým konkurenčním typům nemůže rovnat. Pro ilustraci: americký Reaper má nosnost 1700 kilogramů, Orion unese 300 kilogramů. Podle vyjádření lidí z Kronštadtu je nicméně Orion především průzkumným bezpilotním strojem, těžkou výzbroj by měla nést až některá z jeho dalších variant. Další varianty Orionu by měly také už být schopné obejít se bez zahraničních součástek. To platí zejména pro motor – prototyp Orionu totiž má rakouský motor Rotax.

Technicky, takticky ani technologicky tedy první velký ruský dron není žádný zázrak. Přesto ale lze předpokládat, že se Kremlu podpora celého projektu vyplatí. Společnost Kronštadt totiž plánuje exportní verzi Orion-E vyvážet do jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky a na Střední východ. Potenciální trh s bezpilotními letouny je obrovský a Spojené státy mají silné restrikce pro vývoz bezpilotních letadel kategorie do zahraničí. Když tamní ozbrojené síly nemohou mít to nejlepší z USA, proč by nevzaly zavděk ne tak kvalitními, ale dostupnými výrobky z Ruska. Nakonec na tomto typu obchodu Kreml vydělá hned dvakrát. Poprvé při prodeji orionů – a podruhé tím, že Rusko posílí svou strategickou přítomnost v oblastech, které ještě na začátku století patřily jednoznačně do americké sféry vlivu.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1