Rusko staví velký dron vlastní konstrukce. Bez zahraničních součástek se ale neobejde | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko staví velký dron vlastní konstrukce. Bez zahraničních součástek se ale neobejde

Rusko staví velký dron vlastní konstrukce. Bez zahraničních součástek se ale neobejde

Společnost Kronštadt vyvinula prototyp prvního ruského bezpilotního letadla. Jmenuje se Orion a měl by se vyrovnat americkému typu Reaper. Firma dron prezentuje jako ryze ruskou konstrukci. Úplně pravda to není. Orion je pořád závislý na zahraničních technologií. Týká se to i tak zásadních součástek, jako je motor.

Rusko zatím provozuje dva typy bezpilotních letounů. Větší Forprost je licenční izraelský IAI Searcher. Ruské letectvo jich má zhruba devadesát. Malý typ Orlan 10 je daleko početnější. Rusové jich mají zhruba tisíc, jde ale o stroje s omezeným doletem (maximálně 150 kilometrů) a nosností pouhých šest kilogramů.

Co Rusku chybí, je velký dron kategorie s dlouhou vytrvalostí, dlouhým doletem a nosností, která umožní instalaci výkonných průzkumných systémů. Větší a robustnější dron by navíc bylo možné nasazovat i v drsných podmínkách Severního ledového oceánu. Arktida přitom pro Rusko představuje klíčovou strategickou oblast. Tradičně si zde měří síly zejména s ozbrojenými silami Spojených států. Co do leteckých a námořních sil v Arktidě je to mezi Moskvou a Washingtonem solidní remíza. V oblasti bezpilotních letadel, která jsou obecně považována za budoucnost ozbrojených sil, ale Rusko výrazně zaostává.

Od roku 2011 proto Kreml tlačí na vývoj vlastního velkého dronu. Vítězem tendru na jeho výrobce se stala právě společnost Kronštadt. Ta se nenamáhala s velkým vymýšlením a jednoduše okopírovala koncepci amerického dronu typu Predator.

Po osmi letech vývoje se povedlo poslat do vzduchu prototyp Orionu. Nutno poznamenat, že jde o stroj, který se špičkovým konkurenčním typům nemůže rovnat. Pro ilustraci: americký Reaper má nosnost 1700 kilogramů, Orion unese 300 kilogramů. Podle vyjádření lidí z Kronštadtu je nicméně Orion především průzkumným bezpilotním strojem, těžkou výzbroj by měla nést až některá z jeho dalších variant. Další varianty Orionu by měly také už být schopné obejít se bez zahraničních součástek. To platí zejména pro motor – prototyp Orionu totiž má rakouský motor Rotax.

Technicky, takticky ani technologicky tedy první velký ruský dron není žádný zázrak. Přesto ale lze předpokládat, že se Kremlu podpora celého projektu vyplatí. Společnost Kronštadt totiž plánuje exportní verzi Orion-E vyvážet do jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky a na Střední východ. Potenciální trh s bezpilotními letouny je obrovský a Spojené státy mají silné restrikce pro vývoz bezpilotních letadel kategorie do zahraničí. Když tamní ozbrojené síly nemohou mít to nejlepší z USA, proč by nevzaly zavděk ne tak kvalitními, ale dostupnými výrobky z Ruska. Nakonec na tomto typu obchodu Kreml vydělá hned dvakrát. Poprvé při prodeji orionů – a podruhé tím, že Rusko posílí svou strategickou přítomnost v oblastech, které ještě na začátku století patřily jednoznačně do americké sféry vlivu.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.