Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko údajně zlikvidovalo všechny své chemické zbraně. Tři roky před termínem, chlubí se Putin

Rusko údajně zlikvidovalo všechny své chemické zbraně. Tři roky před termínem, chlubí se Putin

Rusko dnes zlikvidovalo své poslední chemické zbraně, učinilo to tři roky před stanoveným termínem. Oznámil to prezident Vladimir Putin, který to označil za historickou událost a krok k bezpečnějšímu světu. Současně vyjádřil politování, že Spojené státy své závazky v tomto směru nesplnily a termín likvidace svých chemických zbraní už třikrát posunuly. Zdůvodnily to nedostatkem financí, což Putin označil za podivné.

„Bez všeho přehnaného patosu lze říci, že je to skutečně historická událost, vzhledem k obrovskému množství chemických zbraní ještě ze sovětských arsenálů, kterými by podle odborníků bylo možné několikrát zničit vše živé na Zemi," řekl prezident. Připomněl také, že ničení ruských chemických zbraní mělo být završeno v roce 2020, ale stalo se tak už nyní, čímž Rusko plní svůj hlavní mezinárodní závazek podle úmluvy o zákazu "barbarských" chemických zbraní.

"Je to obrovský krok k vyváženějšímu, bezpečnějšímu charakteru současného světa," zdůraznil. Prezident doufá, že ruský příklad bude inspirovat i další státy. "Očekáváme, že Spojené státy, stejně jako další země, splní závazky přijaté v rámci mezinárodních dohod," dodal.

Na likvidaci téměř 40.000 tun otravných látek v ruských arzenálech bylo během 20 let podle agentury Interfax vynaloženo 316 miliard rublů (dnes 120 miliard Kč). Infrastruktura, vybudovaná k tomuto účelu, má být využita k výrobě chemikálií a léčiv, a rovněž k likvidaci nebezpečných odpadů.

Chemické zbraně byly naposledy použity v Sýrii, přinejmenším podle vyšetřovací zprávy Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) z konce června. Z jejich použití Západ podezírá ruského spojence v Damašku, tedy vládní vojska prezidenta Bašára Asada. OPCW neměla pověření viníky najít. Závěry ale poslouží společné vyšetřovací misi OSN a OPCW, která má za cíl určit pachatele.

V syrském městě Chán Šajchún při útoku ze 4. dubna zemřelo přes osm desítek lidí a stovky dalších utrpěly zranění. Západ je přesvědčen, že útočila letadla syrského režimu. Vláda prezidenta Bašára Asada tvrdí, že za únik chemických látek mohou povstalci, jejichž sklad s těmito látkami byl údajně zasažen. Rusko stojí na straně Sýrie. Spojené státy v odvetě 7. dubna zaútočily střelami s plochou dráhou letu na syrskou základnu Šajrát, odkud byl podle informací Washingtonu nálet na Chán Šajchún veden.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1