Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusové mají prý novou mocnou zbraň elektronické války. Posouvají signál GPS o kilometry

Rusové mají prý novou mocnou zbraň elektronické války. Posouvají signál GPS o kilometry

Bezpečnost a spolehlivost globálního polohového systému (GPS) je dost možná kompromitována. Systém, který používají pro navigaci běžní občané i armáda, se totiž kdykoliv může stát terčem elektronického útoku z Ruska. Americká vládní agentura MARAD, která sleduje námořní dopravu, totiž oznámila, že několik lodí u břehů ruského Krymu se potýkalo se zfalšovaným GPS signálem. Ten změnil jejich polohu o více než 30 kilometrů do vnitrozemí. 

Případ se odehrál již na konci června, ale až nyní vyplývají na světlo světa všechny podrobnosti. Jeden z lodních navigátorů americké lodi u ruského přístavu Novorossijsk při pohledu na své navigační přístroje nevěřil vlastním očím. Jeho loď se totiž místo u pobřeží, kde skutečně byla, podle signálu nacházela o třicet kilometrů někde jinde – na letišti Gelendžik.

Poté, co ověřil funkčnost svých GPS přístrojů, kontaktoval navigátor okolní lodě. Jejich kapitáni hlásili totožný problém, postižena jich byla nejméně dvacítka. A přestože celý incident ještě čeká na své oficiální potvrzení, experti jsou již nyní přesvědčení, že se jedná o první zdokumentovaný případ hacknutí a přesměrování GPS signálu.

Až do současnosti byla největší obava vojenských stratégů, že signál GPS může být jen uměle rušen: do komunikace mezi přijímačem a satelitem by přidalo zamíchat elektronický šum. Současná situace je ale mnohem vážnější. „Rušení způsobí, že přijímač přestane fungovat. Hacknutí ale znamená, že přijímač o své poloze lže,“ vysvětluje konzultant David Last, bývalý prezident britského Královského institutu pro navigaci.

O tom, že problémy amerických lodí v Černém moři jsou dílem Rusů, je přesvědčen například Todd Humphreys z texaské univerzity v Austinu. „Chování přijímače lodí v Černém moři bylo velmi podobné, jako během zkušebních kontrolovaných útoků, které jsem dříve se svým týmem zkoušel,“ tvrdí Humphreys pro server New Scientist. Podle něj Rusko experimentuje s novou formou elektronické války.

O tom, že má Rusko velmi pokročilé schopnosti GPS signál rušit, se již nějakou dobu ví. Přes čtvrt milionu telefonních vysílačů totiž vybavila rušičkami GPS signálu (systém Pole-21) aby znesnadnila útoky raketami a drony na své území v případě konvenční války.

Schopnosti Ruska hackovat a posouvat signál GPS vyšly najevo již během loňského roku, ve chvíli, kdy byla hra Pokémon Go na vrcholu své popularity. Falešný GPS signál totiž majitele smartphonů honící virtuální příšerky u Kremlu posílal o 32 kilometrů jinam – na letiště Vnukovo. To byl důsledek právě ochrany hlavního města před GPS navigací raket. Nyní se však poprvé jedná o nahrazení pravého GPS signálu tím falešným mimo centrum Moskvy.

Někteří odborníci spekulují, že za útoky na signál signál GPS by mohla být i snaha Ruska podpořit své vlastní satelitní a pozemní navigační systémy: GLONASS, respektive Chayku.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1