Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sebevražda v přímém přenosu: Pitva potvrdila, že exgenerál vypil cyankáli

Sebevražda v přímém přenosu: Pitva potvrdila, že exgenerál vypil cyankáli

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zahájil nezávislé vyšetřování středeční sebevraždy někdejšího generála bosenských Chorvatů. S odkazem na dnešní oznámení tribunálu OSN o tom informovala agentura Reuters. Slobodan Praljak byl 29. listopadu v Haagu odsouzen k 20 rokům za mřížemi za zločiny spáchané během války v Bosně v 90. letech. Po vyslechnutí verdiktu někdejší generál vypil smrtící tekutinu a následně v nemocnici zemřel. Podle výsledků dnešní pitvy požil kyanid draselný. Jak se mu podařilo propašovat látku známou jako cyankáli do soudní síně v Haagu, zatím není jasné.

Objasnit okolnosti sebevraždy si přeje také Záhřeb. Podle agentury AP to ve vysílání státní televize ve čtvrtek večer zdůraznil chorvatský ministr spravedlnosti Dražen Bošnjaković. „Stále tu je mnoho nejasností, například: jak se jed dostal do soudní síně, proč bezpečnost nezareagovala dostatečně rychle a jak je možné, že záchranáři dorazili tak pozdě," řekl. "Chorvatsko chce o těchto tragických událostech znát veškerá fakta," dodal.

720p 360p
Jedem se zabil přímo v soudní síni. „Nejsem válečný zločinec,“ volal generál

Tribunál OSN dnes oznámil, že incident bude vyšetřovat nizozemská policie, ale také nezávisle ICTY. Nezávislé vyšetřování by mělo být dokončeno do 31. prosince, kdy ICTY svou činnost definitivně ukončí.

Předběžná pitva Praljakova těla, kterou dnes provedli soudní lékaři, podle nizozemské prokuratury prokázala, že bývalý generál zemřel na otravu kyanidem draselným, který je známý pod triviálním názvem cyankáli. Na žádost ICTY se pitvy zúčastnili jako pozorovatelé také dva chorvatští odborníci.

Odvolací senát ICTY ve středu potvrdil šesti bývalým vedoucím činitelům bosenských Chorvatů dlouholeté tresty odnětí svobody, které dostali v prvoinstančním řízení v roce 2013 za zločiny spáchané za války v Bosně a Hercegovině (1992-1995) na Muslimech, včetně pronásledování, vyhánění a vraždění. Praljak byl odsouzen k 20 rokům vězení.

„Slobodan Praljak není válečný zločinec. S pohrdáním odmítám váš rozsudek," pronesl exgenerál bezprostředně po přečtení verdiktu předsedou senátu Carmelem Agiusem a nato vypil obsah nádobky, kterou držel v ruce. Následně se mu udělalo nevolno a byl převezen do nemocnice, kde pak zemřel.

Podle chorvatských médií bude Praljak pohřben v rodinném kruhu na záhřebském ústředním hřbitově. Generál údajně už před dvěma lety sepsal instrukce pro případ své náhlé smrti. Chorvatská média v "dopise na rozloučenou", jak dokument označují, spatřují důkaz, že Praljak svou sebevraždu dlouho plánoval. Vecernij list napsal, že pohřeb zorganizuje sdružení chorvatských generálů a nikoliv vláda, aby se Záhřeb vyhnul mezinárodní kritice.

Odsouzení Praljaka i dalších bosenských Chorvatů v minulých dnech kritizoval premiér Andrej Plenković, který rozsudek označil za "morální nespravedlnost", i prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová, podle které si generál raději vzal život, než aby "žil s odsouzením za činy, o kterých tvrdil, že je nespáchal".

Podle některých chorvatských politiků ale bývalý režisér Praljak svou smrt zinscenoval, aby se stal národním hrdinou a mučedníkem. Ti, kteří s rozsudkem ICTY nad šesti bývalými vedoucími činiteli bosenských Chorvatů souhlasí, čelí výhrůžkám smrtí. Obdržel je například opoziční poslanec Goran Beus Richembergh, který se vyslovil proti minutě ticha za Praljaka v chorvatském parlamentu, nebo bývalá ministryně zahraničí Vesna Pusičová.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1