Sen, který se nikdy nesplnil. USA si připomínají smrt Luthera Kinga, rasových problémů ale přibývá | info.cz

Články odjinud

Sen, který se nikdy nesplnil. USA si připomínají smrt Luthera Kinga, rasových problémů ale přibývá

Středeční padesátileté výročí smrti Martina Luthera Kinga bude poněkud rozpačité. Alespoň pro ty, za které tento aktivista a občanský bojovník horoval nejvíce - pro americké černochy. Ani po půl století od jeho vraždy totiž ve Spojených státech nejsou naplňovány ideály, ve které jeho hnutí věřilo. Rovnoprávnost, šance na důstojný život. Podle nejnovějších dat se soužití bělochů a Afroameričanů v USA naopak komplikuje. 

„Mám sen, že jednoho dne národ povstane a všichni lidé si začnou být rovni,“ hřímal v srpnu 1963 z ušmudlaných schodů Lincolnova památníků Martin Luther King závěr svého plamenného projevu. Řeč začal pozvolna, nemastně neslaně. Během šestnácti minut se ale King, černošský aktivista a nejmladší laureát Nobelovy ceny míru, od psaných řádek stále více odpoutával a závěr jednoho z nejpůsobivějších projevů historie frázoval King před 300 tisíci lidmi zcela spatra. 

Od smrti černošského aktivisty Martina Luthera Kinga ve středu uplyne přesně půlstoletí. Hodnoty, za které bojoval a které ho nakonec stály život, ale ve Spojených státech stále nejsou samozřejmostí a rasová rovnoprávnost prochází v Trumpovské Americe zatěžkávací zkouškou. 

Dokazují to i tvrdá data. Podle nejnovějšího průzkumu je jen osm procent černochů a 35 procent bělochů přesvědčeno, že se hodnoty Kingova Hnutí za občanské svobody, podařilo naplnit. 

Výstupy ankety, kterou zpracovaly společnosti Associated Press a NORC šest týdnů před padesátiletým výročím násilné smrti Martina Luthera Kinga, nastavují Americe nelichotivé zrcadlo. A nejde jen o anonymní data, mnohem silnější jsou příběhy rasové nerovnosti každodenní reality. 

„Nerovnost se dotýká naprosto všeho,“ hodnotí z cifer statistiky Stephanie Suttonová, černoška z Marylandu citovaná serverem Independent. „Od pracovních záležitostí přes vztahy s policií, vzdělávacího systému až po rozdílné příjmy a problémy s bydlením.“

Problémů je však mnohem více. Jednou z nejdiskutovanějších politických otázek současné Ameriky je frekventované zabíjení neozbrojených černochů bělošskými policisty. To často vede k masovým protestům. 

Fact-checkingová stránka Snopes uvádí, že černoši mají asi třikrát větší pravděpodobnost, že jejich interakce s policií skončí smrtí, než běloši. „Myslím, že z našich dat celkem jednoznačně vyplývá, že černoši jsou zabíjeni v mnohem vyšší míře,“ tvrdí novinář a editor Brian Burghart, který tyto statistiky eviduje.

Statistiky tuto nespokojenost se současným stavem a nenaplněním Kingových ideálů jen demonstrují. Až 65 procent Afroameričanů a 45 procent bělochů je proto přesvědčeno, že se vztahy mezi černochy a bělochy během posledního roku zhoršily.

Je otázka, do jaké míry tomuto vývoji napomáhá jednání současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toho 57 procent Američanů vnímá jako rasistu. Důvodů pro to mají více. Prezident například jasně a rychle neodsoudil vražedný pochod bílých supremacistů v Charlottesville a označil africké státy, ze kterých do USA přišla řada imigrantů, jako „shithole countries“. Další Trumpovy rasistické výroky a činy pak eviduje vlastní stránka na Wikipedii

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud