Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Senát překvapivě schválil novelu o vzdělávání sester a čínských léčitelů. Proti byli hlavně lékaři

Senát překvapivě schválil novelu o vzdělávání sester a čínských léčitelů. Proti byli hlavně lékaři

Senát překvapivě beze změn schválil novelu, která má kromě zmírnění požadavků na vzdělání sester uzákonit podmínky vzdělání pro poskytovatele tradiční čínské medicíny. Právě proti uzákonění této metody se dnes masivně stavěli hlavně lékaři v řadách senátorů, odmítl ji i senátní zdravotnický výbor. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) požadoval schválení novely beze změn v zájmu toho, aby snížené požadavky na vzdělání sester mohly platit už od letošního září. Zdravotní sestry tak už nebudou muset po střední zdravotnické škole absolvovat tříleté bakalářské studium. Nově by jim místo toho měl stačit rok vyšší odborné školy.

Změna má podle ministra stabilizovat a zkvalitnit systém kvalifikačního vzdělávání zejména ošetřovatelských profesí všeobecné, dětské a praktické sestry a ve svých důsledcích zvýšit počet všeobecných a dětských sester. Podle ministra jich ve zdravotnictví chybí 2000.

Potřebu zákonných pravidel pro vzdělání terapeuta a specialisty tradiční čínské medicíny ministr obhajoval tím, že je „potřebný zákonný rámec pro vznik a formální uznání uvedených oborů“. V současnosti vzdělání, rozsah a kvalitu nabízené péče čínských léčitelů není možné ověřit. Kritici ale poukazovali na to, že v žádné jiné evropské zemi není léčitelství takto uznáno. Proti uzákonění se stavěla také Česká lékařská komora.

Novela má obdobně uzákonit podmínky vzdělání pro behaviorální analytiky, jejichž obor souvisí s terapií pro lidi s poruchou autistického spektra. I když podle oponentů je to zvýhodnění proti jiným metodám, řada senátorů se za uzákonění přimlouvala.

V novele na rozdíl od doporučení zdravotnického výboru zůstala také pasáž týkající se zdravotnických záchranářů. Ti před nástupem do výjezdní skupiny budou muset absolvovat roční praxi na anesteziologicko-resuscitačním úseku, na úseku intenzivní péče nebo úseku akutního příjmu.

Na rakovinu sítko, na únavu milence: Šokující praktiky alternativního centra. Podrobnosti čtěte zde>>>

Infiltrace: Obchod se zdravím - celý dokument online ke zhlédnutí zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1