Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sexuální obtěžování se nevyhýbá ani centru EU. V Bruselu ho zažilo devět z deseti žen, ukázala studie

Sexuální obtěžování se nevyhýbá ani centru EU. V Bruselu ho zažilo devět z deseti žen, ukázala studie

Vlna odhalování případů sexuálního obtěžování, která se dostala do centra pozornosti médií během loňského podzimu, neustává ani v novém roce. Jak ukazuje nová studie belgické univerzity v Gentu, ženy se běžně stávají terčem narážek a útoků také v centru institucí EU – nějakou formu sexuálního obtěžování v Bruselu zažilo téměř devět z deseti žen. Informoval o tom server Politico.eu.

Se sexuálním obtěžováním má podle studie zkušenosti 88 procent obyvatelek Bruselu. Polovina z nich v průzkumu uvedla, že obtěžování nebylo pouze slovního charakteru a staly se terčem i fyzického násilí. Jedna ze tří žen se s následky potýká dodnes, uvádí studie.

„Ženy mají jen velmi málo respektu,“ komentuje výsledkem studie státní tajemnice pro rovné příležitosti Bianca Debaetsová, která o vypracování průzkumu požádala. V boji proti sexuálnímu obtěžování by podle ní mohla pomoci nová aplikace, pomocí které by oběti i svědci případy sexuálního obtěžování hlásili.

Že se problém sexuálního obtěžování nevyhýbá ani evropským institucím, ukázal už v říjnu anonymní průzkum serveru Politico.eu. V něm víc než 30 žen i mužů uvedlo, že se v Evropském parlamentu stali oběťmi znásilnění či sexuálního obtěžování.

Jedna z nich se anonymně svěřila s tím, že byla členem Evropského parlamentu znásilněna, nevěděla ale, na koho se obrátit. „Pokud existují nějaké formální procedury, nevím o nich. Cítila jsem se naprosto ztracená,“ popisuje otřesnou zkušenost, která se podle jejího svědectví odehrála v roce 2016. „I když jsem našla nějakou pomoc, jít na policii jsem se bránila,“ dodává.

Několik poslankyň a zaměstnankyň Evropského parlamentu tehdy dokonce sepsalo dopis předsedovi Antoniovi Tajanimu, ve kterém mimo jiné uvedly: „I my jsme se staly oběťmi či svědky zneužívání, sexistických komentářů a chování, sexuálního obtěžování na tomto pracovišti, které spáchali poslanci či jeho zaměstnanci.“ Na plenárním zasedání následně Tajani slíbil, že sexuální obtěžování bude tvrdě stíháno. 

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1